BERLÍN – Jednání německých úřadů s teroristy z radikalistického uskupení „Černé září“ začaly bezprostředně po vraždách izraelských sportovců na olympiádě v Mnichově, v roce 1972. Ve svém nedělním vydání o tom informoval německý časopis der Spiegel.
Setkání probíhala z iniciativy německé strany fakticky hned poté, co bylo zavražděno 11 izraelských sportovců a jeden německý policista. Celou operaci řídil tehdy předák OOP, Jásir Arafat.
Spolková vláda se tolik bála, že se raději navázala s teroristy vztahy důvěry
Dále časopis uvádí, že jednání započala z příkazu tehdejší západoněmecké vlády, jejíž sídlo bylo v Bonnu. Důvodem byly obavy, že „Černé září“, bude v podobných akcích na německé půdě pokračovat.
Podle informací redakce Spiegel, hned pár měsíců po vraždách, nabídla vláda tehdejšího Západního Německa uspořádání série tajných setkání zástupců „Černého září a vice-kancléře a ministra zahraničních věcí Spolkového Německa Waltrem Scheelem. Účelem těchto setkání bylo vytvoření „nového základu pro důvěru“.
„Quid pro quo“ – něco za něco. Tak se uzavřela „Mnichovská kapitola
Německá vláda požadovala po teroristech „quid pro quo“ (něco za něco). Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) zastaví teroristické útoky na německém území, výměnou za politickou modernizaci OOP. (Co to přesně mělo znamenat, není asi dodnes dost dobře jasné.) Německo dále bude podporovat Organizaci pro osvobození Palestiny a pomůže jí k politickému postupu.Mimoto, bude německá vláda ignorovat jakékoli trestní žaloby spojené s vraždami v Mnichově. Jinými slovy, zamete je hezky pod koberec.
Paul Frank, státní tajemník Ministerstva zahraničí SRN (Spolkové republiky Německo) vyslal směrem k OOP zřetelný signál, že „Mnichovská kapitola je již uzavřena,“ píše der Spiegel.
My nic, my muzikanti, ozývalo se z Německa
Časopis zároveň informoval, že když v roce 1977 francouzská policie zatkla Udeho Abú Daúda, jednoho z hlavních organizátorů mnichovského masakru, a dotázala se Německa na jeho eventuální extradici do SRN, bavorský ministr spravedlnosti Alfred Seidel (Křesťansko-sociální unie) doporučil tehdy německým spolkovým úřadům, aby nepodnikaly žádné kroky.
Francouzi pak Daúda propustili a syrský Asádův režim mu poskytl azyl. Terorista zemřel pokojně v jedné z nemocnic Damašku, v roce 2010.
Neodbytně se při tom vtírá otázka. Kdo-to vlastně Česko neustále peskuje za nedostatek spravedlnosti a demokracie?
Věděli jsme to už dávno, říkají pozůstalí příbuzní sportovců. Jsou rádi, že der Spiegel nemlčel
- Památník obětem mnichovského masakru v německém Fürstenfeldbrucku.
Illana Romano, manželka jednoho ze zavražděných izraelských sportovců Josefa Romano, reagovala na článek bez jakéhokoliv překvapení. „Není to nic nového, my o tom víme už dávno,“ řekla pro Ynetnews.com. „Je smutné, že to, co jsme si roky říkali, bylo zveřejněno teprve nyní,“ dodala. Upřímně však časopisu der Spiegel poděkovala za zveřejnění informace. „Lépe pozdě, než nikdy,“ konstatovala na závěr.
Připomeňme také, že Mezinárodní olympijský výbor zamítl žádost Kanady, k níž se připojilo Německo spolu s dalšími zeměmi, aby byla minutou ticha uctěna památka zavražděných sportovců před rovnými 40 lety.
Zdroj foto:
www.newsil.ru
Wikimedia Commons/Cholo Aleman
Sdílet