smartnews.cz

Blog

  • Mánii AI už nic nezastaví. Potvrzují to investice největších hráčů

    Výsledková sezóna za poslední loňský kvartál už je prakticky za námi. Pro světové technologické lídry byla úspěšná. Přesto vidíme paradoxní situaci. Jejich akcie ve většině případů reagovaly i na dobré výsledky poklesem. Může za to mánie AI.

    Řeč je o výsledcích a akciích společností, jako je Meta, Microsoft, Apple, Alphabet, Tesla, Amazon, ale i další významní hráči jako AMD, Intel či PayPal. Více v zamyšlení analytika XTB a spolupracovníka redakce FinTag Tomáše Vranky.

    —

    Hlavním tématem výsledkové sezóny za poslední loňské čtvrtletí se staly obrovské investice, které firmy plánují realizovat v letošním roce. Trh začíná mít obavy, zda se technologičtí obři nepouštějí do zběsilého závodu v utrácení. Všechny technologické firmy totiž výrazně zvýšily své plánované výdaje do vývoje umělé inteligence [AI] a souvisejících technologií nad rámec původních odhadů.

    Zatímco firmy, jako jsou Amazon, Google, Meta a Microsoft, loni v rámci kapitálových výdajů [CAPEX] proinvestovaly téměř 400 miliard dolarů [cca 8,15 bilionu Kč], pro letošek avizovaly, že dohromady proinvestují přes 600 miliard dolarů [cca 12,2 bilionu Kč].

    Investice vybraných firem do cloudových služeb a AI v mld. USD
    [Zdroj: Bloomberg Finance LP]

    Firmy tímto způsobem reagují na enormní poptávku zákazníků po výpočetním výkonu. Ta je tak vysoká, že objem jejich nevyřízených nakontraktovaných objednávek aktuálně přesahuje jeden bilion dolarů [20,38 bilionu Kč]. Přestože je zájem o jejich služby obrovský, takto vysoké výdaje znovu otevírají otázku rentability AI. Investoři se ptají, zda a kdy se tyto stamiliardové investice začnou reálně vracet. A to je hlavní důvod současné nervozity na trzích.

    5 klíčových rizik 2026: Americká cla, bublina AI, ale i slabý konzum v Číně

    Firmy se stávají kapitálově náročnými, utrácejí stovky miliard dolarů ročně za hardware a datová centra. A to přirozeně zmenšuje jejich volný peněžní tok. Pro rok 2026 se dokonce očekává, že mezi takzvanými hyperscalery [poskytovatelé datových služeb, pozn. red.] dokáže vygenerovat vyšší volný peněžní tok v poměru k investicím pouze Microsoft.

    Na trzích rychle rotuje kapitál. Odklání se od technologických akcií

    Velké technologické společnosti se v posledních letech vyznačovaly tím, že generovaly obrovské množství hotovosti při relativně nízkých nákladech na fyzickou infrastrukturu. S příchodem éry AI se však tento model mění. Vidíme, že AI mánie je v plném proudu a zásadně mění strukturu i přístup k investicím největších firem světa. A to až do úplného konce…

    Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag

  • Rozpočtový výbor doporučil státní rozpočet 2026 ke schválení

    Sněmovní rozpočtový výbor dnes [10.2.] hlasy koaliční většiny doporučil Poslanecké sněmovně schválit základní parametry pro státní rozpočet 2026. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.

    Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Za priority rozpočtu označila vláda například zlevnění elektřiny, růst platů pro státní zaměstnance nebo úspory na provozu státu. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

    Příjmy se zvyšují meziročně o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.

    Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil Sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Navržený rozpočet kritizuje i Národní rozpočtová rada [NRR]. Podle ní je v rozporu se zmíněným zákonem. Ministerstvo financí ČR [MF ČR] kritiku odmítá.

    Fialova vláda porušila vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti

    Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] označila rozpočet za realistický a pravdivý. Navržený schodek 310 miliard korun je podle ní u rozpočtu „na podvozku vlády Petra Fialy“ [ODS] maximem možného.

    Opozice tak dnes rozpočet podrobila tradiční kritice. Opírala se hlavně o stanovisko Národní rozpočtové rady [NRR] a uváděla, že je v rozporu se zákonem. Například místopředseda výboru Vojtěch Munzar [ODS] označil předložený návrh za nelegální. Podle Jana Jakoba [TOP 09] se potřebuje vláda vyvinit, a proto hledá různé výklady.

    „Vy říkáte Stanjurovo letadlo, my říkáme Schillerové vrtulník,“ poznamenala Věra Kovářová [STAN] v narážce na to, že ministryně Schillerová již dříve označila původní rozpočet bývalé vlády za „Stanjurovo letadlo“.

    Jednání o rozpočtu v Rozpočtovém výboru PS PČR

    Předseda výboru Vladimír Pikora [Motoristé] řekl, že názor NRR vnímá jako různé právní výklady a nemá důvod nevěřit právnímu výkladu ministerstva financí. A označil navržený schodek za maximum možného.

    „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl rovněž v narážce na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru [ODS].

    Vláda schválila návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 mld. Kč

    Dále uvedl, že podle původního Stanjurova rozpočtu by hrozil schodek až 400 miliard korun. Pikora po jednání výboru řekl novinářům, že nepochybuje o zdárném projednání rozpočtu ve Sněmovně. Sněmovna se má prvním čtením zabývat tento týden ve středu. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše [ANO]. Pikora očekává, že rozpočet narazí u prezidenta, který rozpočty dostává k podpisu.

    „Co se týče pana prezidenta, tak vzhledem k tomu, že to je vůdce opozice, tak předpokládám, že se bude stavět proti rozpočtu,“ řekl.

    To i za situace, kdy se rozpočet nepodařilo schválit do konce roku. Proto je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu.

    Státní rozpočet 2026 a jeho parametry

    Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem dokonce o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu více než loni.

    Za rizika pokládá vláda hlavně geopolitické napětí spojené především s válkou na Ukrajině.

    „Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky,“ uvádí zástupci MF ČR v návrhu rozpočtu.

    SFDI má v letošním rozpočtu o devět miliard korun víc než loni

    Daňové příjmy bez pojistného se mají zvýšit meziročně o 17 miliard. Výdaje na sociální dávky vzrostou o 34 miliard korun. Na investice má zamířit meziročně o 12,3 miliardy víc a vyčleněno na ně je celkem 262,5 miliardy korun. Na daních chce stát vybrat 1048 miliard. Firmy by měly státu odvést 228 miliard, na daních od zaměstnanců chce rozpočet vybrat 154 miliard. Daň z přidané hodnoty má státnímu rozpočtu vynést 416 miliard Kč.

    Na straně výdajů má směřovat téměř 740 miliard korun na důchody. Představuje to 78 procent výdajů na sociální dávky. Meziročně jde o nárůst o více než 22 miliard korun. Na dávky nemocenského pojištění je vyčleněno zhruba 51 miliard korun.

    Lidí bez práce je nejvíc za posledních devět let. Propouští hlavně průmysl

    Na podpory v nezaměstnanosti půjde asi 21 miliard korun. Meziročně jde o nárůst o téměř devět miliard korun. Vláda uvedla, že jde mimo jiné o navýšení v důsledku takzvané flexinovely zákoníku práce. Ta podpory v nezaměstnanosti navyšuje a od letošního ledna zrušila i jejich horní hranici.

    –ČTK/RED–

  • Provize realitních makléřů šplhají do stovek tisíc korun a brzdí trh

    Server Bezrealitky, který zprostředkovává prodej nemovitostí bez realitek, ale i patří do stejné skupiny jako například realitka Maxima Reality, se opřel do provizí realitních makléřů. Podle něj jsou jejich provize hodně drahý přežitek.

    Hendrik Meyer, šéf skupiny EHS, do které patří Bezrealitky, tvrdí, že současné provize pro realitní makléře ve výši čtyř až pěti procent a někdy i více jsou přežitkem z 90. let. Uvádí, že dal s kolegy dohromady seznam největších faulů vůči prodávajícím i kupujícím nemovitostí, kteří se svěří do rukou realitní kanceláře.

    „Na prvním místě byla jednoznačně provize. Ta dnes už ve většině případů neodpovídá hodnotě služby. Rozdíl mezi odvedenou prací a požadovanou cenou je při rostoucí ceně nemovitostí znát stále více,“ říká Hendrik Meyer.

    Pro FinTag pak doplňuje: „Ano, vnímáme to tak, že práce mají makléři stále méně. Sehnat zájemce je teď opět jednodušší. Celková cena provize, kterou si řekne makléř nezávisle na schopnostech, vzrostla za poslední roky násobně, protože se násobně zvýšily ceny nemovitostí, ze kterých se vypočítává.“

    Podle něj současná výše provizí „nedává žádný smysl“ pro kupující, prodávající, ale dává smysl jenom pro realitní makléře a realitní kanceláře, které si takto vysoké provize účtují. A to ještě zdánlivě. Jejich nastavení totiž trhu rozhodně neprospívá.

    „Neříkám, že práce makléřů nemá hodnotu. Jen by měla být vyčíslena transparentněji a pokud má stát na provizích, má to být méně,“ tvrdí. 

    Nemovitosti v Česku zdražily za posledních devět let o 124 procent

    Na otázku FinTag, o čem podle něj vypovídá to, že na trhu se pohybují docela běžně makléři, kteří prodají za rok třeba i jen jednotky nemovitostí, ale přesto se tím uživí, odpovídá: „Taky mi to už dlouhé roky přijde zvláštní. Které jiné zaměstnání to má tak, že stačí jednou do měsíce pracovat pár desítek hodin a mít nadprůměrný příjem.“

    —

    Zástupci realitních kanceláří takovou kritiku dlouhodobě odmítají, upozorňují na etické kodexy, kterými se řídí. A zdůrazňují, že jejich provize z prodeje zahrnuje kompletní právní servis, inzerci, nafocení, prohlídky, advokátní/notářskou úschovu a také jednání s úřady.

    Nejde jenom o provizi, ale i o DPH

    Obecně platí, že provize realitních makléřů v České republice se pohybují obvykle v pásmu tři až šest procent z konečné prodejní ceny nemovitosti. Standard na trhu jsou čtyři až pět procent. U dražších nemovitostí bývá procento nižší. Na druhé straně není výjimkou, když si makléř například u prodávajícího, který nabízí více nemovitostí najednou, například více pozemků, byť mohou být vedle sebe, řekne o ještě vyšší odměnu.

    Takto nastavené provize se významným způsobem propisují do celkové ceny nemovitosti. Podle dat serveru Bezrealitky se čtyř až pětiprocentní provize, kterou prodávající v Česku platí realitním makléřům nejčastěji, pak v absolutních průměrných hodnotách blíží částce 250 000 Kč u prodaného bytu. U rodinných domů je to až 350 000 Kč. V Praze a dalších velkých městech jsou tyto provize vzhledem k vysokým cenám nemovitostí ještě vyšší.

    56 % mladých lidí si myslí, že rodiče jim mají zajistit vlastní bydlení

    Nejde ale pouze o samostatnou provizi. Náklady zvedá ještě stát. K provizi se totiž váže povinnost zaplatit daň z přidané hodnoty [DPH]. A je-li tedy průměrná provize u rodinného domu 350 tisíc korun, 21% DPH pak činí 73 500 Kč. Náklady na transakci u průměrné provize při prodeji rodinného domu pak dosáhnou 423 500 Kč. To je skoro půl milionu korun. A to se nepochybně promítne do ceny nemovitosti.

    Podobné je to u bytů. Pokud je průměrná provize v Česku, stranou dejme vyšší provize v Praze a velkých městech, 250 000 Kč, 21% DPH činí 52 500 Kč. Celkové náklady na transakci pak přesahují 300 000 Kč.

    —

    Podle Hendrika Meyera není divu, že takto vysoké náklady významným způsobem ovlivňují ceny na realitním trhu. Stejně jako ovlivňují zisky prodávajících a náklady kupujících. Přitom odhaduje, že jen na provizích makléřům ti, kteří prodávají a kupují nemovitosti, ročně zaplatí 15 miliard korun. Pokud k tomu přidáme DPH, částka se zvýší o 3 150 milionů korun na 18,15 miliardy korun.

    Ne počty žádostí, ale zdražující nemovitosti tlačí objemy hypoték

    „Je logické, že provize zvyšuje nabídkové ceny právě minimálně o čtyři procenta plus DPH oproti přímému trhu. Plus jsou tu ještě druhotné efekty – tedy například podpora růstu lokálních bublin a podobně. Tím, že kupující často není zastupován odborníkem, velice často na tyto podmínky až nekriticky přistupuje,“ vysvětluje dále pro FinTag Meyer.

    Nevýhodné smlouvy

    Zástupci Bezrealitky upozorňují i na nevýhodné smlouvy pro kupující a prodávající, do nichž je tlačí realitní kanceláře a makléři. Sem patří například závazek podpisu kupní smlouvy složením rezervace bez toho, aby byly podmínky kupní smlouvy dopředu známé. Je to ale i držení rezervačního poplatku mimo úschovu nebo přenesení zásadní části zodpovědnosti – například za včasné dokončení transakce – z realitní kanceláře na stranu kupujícího a prodávajícího. Jsou tu také různé druhy exkluzivity pro prodej a podobně.

    Podle Meyera to všechno vede hlavně k tomu, že prodávající mají jen velmi malý vliv na to, jak a za kolik svou nemovitost nakonec prodají. Za jakých podmínek ji prodají, případně komu ji prodají.

    „Makléř může hrát hru jak s prodávajícím, tak kupujícím. Tedy buď uměle snižovat atraktivitu nemovitosti a přesvědčovat o nutnosti prodat pod cenou, anebo naopak cenu šroubovat i v případě, kdy by už mohl pohodlně prodat a majitel by byl s výsledkem spokojený,“ říká pro FinTag.

    Češi jdou po nemovitostech. Spoření na penzi je až na třetím místě

    Osobně prý zažil i případy, kdy makléř nastavil tu cenu uměle nízko, aby si třeba nemovitost koupil sám nebo přes své příbuzné. Praxe ale ukazuje i případy, kdy makléři berou úplatky od kupujících, aby nemovitost neprodali někomu jinému. Samotní prodávající jsou pak „pátým kolem u vozu“. Stává se, že makléř i záměrně opomine některý z důležitých aspektů nebo informace překroutí, aby urychlil prodej. Prodávající pak musí po prodeji řešit nápravu situace, nebo dokonce kompenzaci.

    „Smlouvy jsou u řady makléřů stavěné tak, aby kryly především jejich pozici. Teprve pak se věnují ošetření podmínek prodávajícího. A kupující už pak tahá za vůbec nejkratší kus provazu,“ vysvětluje dále Meyer.

    Podle něj se to týká nejrůznějších smluvních pokut, vágně stanovených časových termínů ze strany makléře, ale třeba i toho, že makléř často sám není smluvní stranou, čímž se ze zodpovědnosti může vyvazovat.

    Výše provize realitních makléřů zůstává velký problém

    Meyer ale znovu upozorňuje, že základní problém z hlediska realitního trhu a působení makléřů na něm nyní spočívá ve výši provize. Říká, že jde o přežitek z 90. let.

    „Čas, který makléř obecně stráví jednotlivými úkony, se díky digitálním nástrojům a online inzerci za posledních deset let zredukoval asi o 40 procent,“ vysvětluje.

    Nicméně provize zůstává ve stále stejné výši jako v době před deseti lety. I proto podle něj není divu, že je v Česku tolik realitních zprostředkovatelů. Což potvrzují data Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Z nich například plyne, že k pojištění realitního zprostředkování se podle zákona v roce 2022 registrovalo zhruba 9 000 fyzických osob a 3 000 právnických osob. Vázaných živností k poskytování realitních služeb bylo 17 500. Přitom ročně se v Česku prodá asi jen 90 tisíc rezidenčních nemovitostí.

    Komentář: Jsou to i špinavé peníze, které zkreslují realitní trh

    V mnoha případech se prodaly za výše uvedených podmínek. Tedy podmínek, za které tvrdě platí prodávající i kupující. Podle Meyera to ale není problém konkrétních realitních makléřů, ale současného nastavení podmínek realitního byznysu na trhu, který už sám trpí nedostatkem kvalitní nabídky za dobré ceny. Tyto podmínky podle jeho názoru realitnímu trhu neprospívají, naopak ho „betonují“ v podobě předražených a dále zdražujících nemovitostí při stále nízkých prodejích.

    „Trh realitních zprostředkovatelů prošel za poslední dekádu neskutečným posunem. Je tu mnoho subjektů – ať firem, týmů nebo jednotlivců, kteří to dělají opravdu skvěle. Některé relikty ´devadesátek´ ale stále přetrvávají,“ uzavírá pro FinTag Hendrik Meyer.

    Daniel Tácha

  • Čína vyzvala banky, aby omezily držení amerických státních dluhopisů

    Čínské regulační úřady vyzvaly domácí banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. A ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich měly část odprodat.

    S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom informovala agentura Bloomberg v článku China Urges Banks to Curb Exposure to US Treasuries. Zdroje si přály zůstat v anonymitě, protože hovoří o neveřejných jednáních, uvedla agentura.

    —

    Vláda v Pekingu má obavy, že vysoká akumulace amerických státních dluhopisů a cenová kolísavost s nimi spojená představuje riziko. Její doporučení se ale vztahuje pouze na čínské banky mimo státní sektor. A nezahrnuje čínské státní instituce.

    Podle zdrojů agentury pokyny, které byly v posledních týdnech ústně sděleny zástupcům některých z největších čínských bank, odrážejí rostoucí obezřetnost ohledně toho, že rozsáhlé objemy amerického státního dluhu mohou banky vystavit prudkým výkyvům.

    FED snížil sazby a radikálně zvedl odhad růstu amerického HDP

    Tento krok byl podle zdrojů prezentován jako snaha o diverzifikaci tržního rizika. Ne jako něco, co by souviselo s geopolitikou nebo se zásadní ztrátou důvěry v úvěrovou spolehlivost Spojených států. Zdroje agentury zároveň dodaly, že úředníci nestanovili žádný konkrétní cíl, pokud jde o rozsah a načasování tohoto opatření.

    Ceny amerických státních dluhopisů po zprávě Bloomberg přesto klesly. Naopak výnosy v odpoledním obchodování v Asii se mírně zvýšily napříč splatnostmi. Dolar proti hlavním měnám nepatrně oslabil.

    Čína drží jen zlomek amerických bondů

    Amerika jen na úrocích za státní dluh zaplatí přes bilion dolarů [cca 20,5 bilionu Kč] ročně. Objem nesplacených státních cenných papírů USA dosahuje přibližně 30,3 bilionu dolarů [616 bilionů Kč]. Průměrný denní objem obchodování na tomto trhu přesahuje bilion dolarů [cca 20,33 bilionu Kč]. 

    Současný trh s dluhovými cennými papíry USA je největším a nejlikvidnějším dluhopisovým trhem na světě. Je téměř pětkrát větší než celkový trh všech ostatních vládních emitentů dluhopisů s ratingem AAA. A je téměř čtyřikrát větší s ohledem na země s převažujícím ratingem AAA. Jinými slovy, americký dluhopisový trh je největší na světě. Podle analytiků k němu de facto neexistuje žádná alternativa.

    Amerika už nemá nejvyšší rating AAA. Mění to ale něco?!

    Cizinci na konci loňského listopadu přitom drželi podle Bloomberg americké státní dluhopisy v rekordním objemu 9,4 bilionu USD [cca 192 bilionů Kč]. Což byl meziroční nárůst o více než 500 miliard USD [10,2 bilionu Kč].

    Čínská správa státních devizových rezerv uvádí, že čínské banky držely k loňskému září dluhopisy denominované v dolarech za zhruba 298 miliard USD [6,1 bilionu Kč]. Ale není jasné, kolik z toho tvořily právě americké státní dluhopisy.

    Denní výnosová křivka amerických státních dluhopisů k 09.2. 2026

    [Zdroj: U.S. Department of the Treasury]

    Objem amerických státních dluhopisů v držení čínských státních institucí a soukromých firem navíc za posledních deset let soustavně klesá. Čína bývala největším věřitelem Spojených států na světě, v roce 2019 se na první místo dostalo Japonsko a loni se před Čínu dostala ještě Británie, Čína je teď na třetím místě.

    Nejvíce amerických státních dluhopisů Čína držela v roce 2013. Do loňského listopadu se snížil jejich objem skoro o polovinu na 683 miliard USD [cca 14 bilionů korun] a byl tak nejnižší od roku 2008.

    Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu

    Někteří analytici uvádějí, že skutečný pokles může být menší. Peking mohl část objemu přesunout na depozitní účty v Evropě. Belgie – která podle analytiků spravuje i čínské depozitní účty – od konce roku 2017 objem amerických státních dluhopisů ve svém držení zčtyřnásobila na 481 miliard USD [cca 9,8 bilionu korun].

    O odmítnutí amerických dluhopisů mluví i Evropa

    Opatrnost ze strany čínských úřadů podle agentury Bloomberg přichází v době, kdy si globální investoři stále více kladou otázky ohledně fiskální disciplíny Washingtonu.

    V lednu jeden z analytiků Deutsche Bank varoval, že správcové peněz v Evropě by mohli zareagovat na Trumpovy hrozby ohledně cel a navrhované převzetí Grónska tím, že odprodají část amerických aktiv.

    Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance

    Přesto americký ministr financí Scott Bessent minulý týden uvedl, že „navzdory obvyklému narativu“ trh s americkými státními dluhopisy loni zaznamenal nejlepší výsledky od roku 2020. Americké ministerstvo financí na aukcích těchto cenných papírů zaznamenalo rekordní poptávku ze zahraničí.

    Evropa má na Ameriku páky. Ale žádná není dost účinná

    Po krátkém propadu kolem Trumpova oznámení o clech v dubnu loňského roku americké státní dluhopisy přesto překonaly většinu svých konkurentů na vyspělých trzích. Svou roli v tom hraje i enormní výběr z Trumpových cel, jímž americká administrativa výrazně snižuje deficit veřejných financí.

    Analýza: To bylo křiku kvůli clům Trumpa. A výsledek? Nic než křik

    I když někteří investoři hovořili o „tichém odchodu“ nebo o „prodeji Ameriky“, na trhu je jen málo známek paniky kvůli tomu, že by cizinci ve velkém prodávali americké státní dluhopisy. Případně kvůli masivní ztrátě důvěry v tyto cenné papíry, tradičně považované za bezpečné aktivum. Například ukazatel kolísavosti cen amerických státních dluhopisů klesl nejníže za posledních pět let.

    –ČTK/DNA–

  • Lidí bez práce je nejvíc za posledních devět let. Propouští hlavně průmysl

    Podíl nezaměstnaných na konci ledna vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Lidí bez práce přibylo ve všech krajích. Míra nezaměstnanosti se dostala v Česku nad pět procent poprvé po devíti letech.

    Dnes [9.2.] o tom informoval Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Podle něj za růstem stojí každoroční sezonní nárůst počtu nezaměstnaných a spolu s tím novela zákoníku práce. Takzvaná flexinovela zavedla změnu, že lidé, kteří přijdou o práci, získávají s platností od ledna letošního roku v prvních měsících bez zaměstnání vyšší podporu v nezaměstnanosti [PvN], než tomu bylo do konce loňského roku. Rovněž se jim dostává silnější ochrany.

    „Změna PvN spojená s flexinovelou se na lednových datech projevila nárůstem poměru žadatelů o podporu. Počet PvN stoupl také v souvislosti s klienty, kteří se sice zaevidovali v prosinci, ale o podporu požádali záměrně až v lednu,“ vysvětlují nárůst nezaměstnaných s nárokem na podporu prozíravostí některých uchazečů v evidenci úřadu zástupci ÚP ČR.

    Oproti loňskému lednu požádalo letos v lednu o PvN o 24 procenta lidí bez práce více. ÚP ČR evidoval k 31. lednu 2026 celkem 378 547 uchazečů o zaměstnání. To bylo o 58 031 více než loni. Počet nově evidovaných za leden byl oproti předchozímu měsíci rovněž vyšší, a to o 26 000 osob. Meziročně tak nově přibylo do evidence ÚP ČR o 14 486 osob více. Za zmínku stojí i to, že o více než sedm tisíc přibylo do evidence vysokoškoláků bez práce.

    Nezaměstnanost v krajích v lednu 2025 a v lednu 2026 v %

    [Zdroj: MPSV, ČSÚ]

    Při krajském srovnání zůstal nejvyšší podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji [7,5 %] a Moravskoslezském kraji [6,9 %]. V porovnání s prosincem vzrostl podíl nezaměstnaných ve všech krajích, nejvíce pak v Jihočeském kraji [+0,6 p. b.], dále v kraji Libereckém, Karlovarském, Olomouckém, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém a v Kraji Vysočina [+0,4 p. b.]. Nejnižší nárůst nezaměstnanosti vykázala tradičně Praha [+0,2 p. b.].

    Co říkají na nezaměstnanost analytici

    „Nezaměstnanost by se již měla nacházet poblíž svého vrcholu,“ říká analytička Komerční banky Jana Steckerová.

    Podle ní k redukci pracovních míst v posledních letech dochází hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnanci, kteří o místo přišli, podle ní nacházejí uplatnění v odvětvích obchodu a služeb, potažmo i ve veřejném sektoru.

    „S ohledem na námi očekávanou pokračující expanzi terciárního sektoru a další růst spotřeby domácností by tento přesun pracovníků mohl pokračovat,“ doplnila.

    Lednová nezaměstnanost v Německu je nejvyšší od roku 2014

    Skeptičtěji nahlíží na vývoj nezaměstnanosti hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle jeho názoru míra nezaměstnanosti v Česku nečekaně a nepříjemně roste. Upřesňuje, že v lednu dosáhla úrovně 5,13 procenta, která je vůbec nejvyšší od ledna 2017.

    „Navíc je pravděpodobné, že nyní v únoru naroste na 5,2 procenta, než se začne snižovat na červnovou úroveň rovných pěti procent. Je tedy pravděpodobné, že se letos už pod úroveň pěti procent nevrátí,“ říká.

    Emisní povolenky nutí české firmy zdražovat i omezovat investice

    I podle něj za tím stojí pokračující snižování stavu v průmyslu. Což souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.

    Nezaměstnanost roste dva roky po sobě

    Hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek upozorňuje, že nezaměstnanost fakticky roste už více než dva roky. Důvod je podle něj stále stejný. A tím je optimalizace zaměstnanosti především v průmyslových firmách, které čelí rostoucí konkurenci na domácím i zahraničním trhu.

    „Firmy se snaží lépe řídit náklady a rovněž investují do řešení méně náročných na lidskou práci, pokud to jde. […] Problém mají především méně kvalifikovaní zaměstnanci, přibývá nicméně i lidí bez práce v nejmladších kategoriích a lidí se změněnou pracovní schopností,“ říká.  

    Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR od roku 2020

    [Zdroj: Bloomberg Finance LP]

    Také ale upozorňuje, že v mezinárodních statistikách si nevede Česko zas tak zle, protože nezaměstnanost v ČR patří stále k nejnižším v EU.

    „Jsou to ovšem trochu jiné počty, protože stačí málo – třeba krátkodobá minibrigáda – a už patříte v rámci těchto dalších statistik mezi zaměstnané,“ vysvětluje.

    Český HDP loni rostl o 2,5 procenta. Problém jsou i nadále investice

    Podle něj ekonomika sice slušně roste, avšak její růst je založený primárně na zvyšování produktivity práce. Proto se dál zvyšuje nezaměstnanost. Také říká, že stále existují obory a odvětví, kde lidé chybí. Jmenuje například stavebnictví, kam se lidé ale nehrnou, dodává. Nabídka volných míst není tak oslnivá a už vůbec se nedá říct, že by se rozšiřovala, tvrdí.

    Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém

    „Problém zůstává i nadále stejný, pokud jde o regionální rozdíly. Kde je práce, chybí lidé a naopak. A práce přebývá především tam, kde je i drahé bydlení. Je to bludný kruh, který se nedaří přetnout. Snižující se dostupnost bydlení v aglomeracích jej naopak posiluje,“ říká s tím, že nezaměstnanost se bude letos nejspíš držet na pětiprocentní hranici.

    –DNA–