PRAHA – O zdravotnictví se toho v poslední době hodně prodiskutovalo.České zdravotnictví prochází velkými změnami. Nejen o tom, ale i jak tomuto procesu může napomoci například i církev poskytl Smartnews.cz rozhovor ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Jak jste spokojen se zaváděním reforem zdravotnictví do praxe?
Jde to pomalu, ale úspěšně postupujeme vpřed. Ani jsem neočekával, že je po dvaceti letech stagnace v některých věcech možnost udělat změny rychle. Například, posílení role pacienta a jeho možnost spolurozhodovat je svým způsobem kulturní změna. Ta nastane ne s datem platností zákona, ale až tehdy, kdy si nějaké nadkritické množství pacientů svá práva plně uvědomí. Podobné je možno říci o zavádění úhradového systému DRG (platba za diagnostickou skupinu). Experimentuje se s ní přes patnáct let. Teprve nyní se však spustila zcela na ostro a s jasným cílem stejné sazby pro velké a malé nemocnice nejdéle během 4 let, tak jako to udělali např. v Německu. Podařilo se nám rovněž jistým způsobem stabilizovat finanční situaci ve zdravotnictví a to za současného bezprecedentního nárůstu platů.
Na Žofínském fóru, věnovaném zdravotnictví padla výtka ohledně likvidace lázní. Jak to vidíte vy? Kdy bude uvedena do praxe vyhláška diagnóz vhodných pro lázeňskou péči?
Není určitě pravda, že bychom se snažili likvidovat lázně. Vyhláška začne platit pravděpodobně k 1.9.2012, ale pro podzimní měsíce jsou již pacienti indikováni podle původních pravidel, která budou pro již nasmlouvané pacienty ještě platit. De facto tedy bude nový režim nabíhat postupně a převáží až začátkem příštího roku. Po dlouhých debatách jsme připravili takové podmínky, které jsou pro lázně maximálně ohleduplné. Diskuse o změnách byla velmi široká a účastnili se jí odborníci všech oborů, které lázeňskou léčbu pro své pacienty potřebují. Trvala minimálně tři čtvrtě roku a majitelé lázní tak dostali obrovský prostor na přípravu na změněné podmínky. Musím dále konstatovat, že změna oproti stávající indikační vyhlášce znamená maximálně 15% útlum, který si lázeňská zařízení mohou kompenzovat pacienty, kteří si budou na svůj relaxační pobyt připlácet. Všeobecné zdravotní pojištění je ze zákona určeno výlučně nemocným lidem a na metody, jejichž léčebný účinek nelze nahradit ničím jiným. Nelze proto jeho zdroje odčerpávat na banality, na rekondiční pobyty při nezávažných stavech a na podporu soukromého podnikání a zaměstnanosti. Prioritou pro zdravotnictví musí být léčení vážně nemocných a díky této změně se přesunou finanční prostředky pojištění tam, kde chyběly.
V současné době se přistupuje i k redukci nemocničních lůžek. Podle jakého klíče se k jejich redukci přistupuje?
Nebudeme si zastírat, že české zdravotnictví má ve srovnání se zahraničím v řadě oblastí nadbytečnou kapacitu a je třeba provést restrukturalizaci.
Podmínky pro posuzování činnosti nemocnic předložily zdravotní pojišťovny takto: plnění věcného, technického a personálního vybavení ,souběh úvazků lékařů v jiných zdrav. zařízeních (do 1,2) ,využití lůžek (min. 75 %),geografická dostupnost péče, produkce v jednotlivých oborech,minimální počet klíčových výkonů,kvalita a efektivita poskytované péče
Co podle Vás přinese převedení pražských nemocnic na Magistrát Hl.města Prahy?
Celý proces je stále v oblasti přípravných diskusí. Nyní se nejvíce zvažuje převedení Nemocnice na Bulovce a psychiatrické léčebny Bohnice. Ministerstvo by pokládalo za užitečné kopírovat i v Praze model krajského zdravotnictví, který funguje v ostatních krajích. Kraj má pod sebou záchranku a registruje a kontroluje od praktiků až po zdravotnická lůžková zařízení celou síť a umí ji ovlivňovat lépe, než ministerstvo, které je zřizovatelem pouze velkých zařízení. Jedná se o klasický příklad tzv. subsidiarity – tzn. přesunutí rozhodovacích pravomocí co nejblíže k občanům. Navíc se MZ snaží implementovat zákon o univerzitních nemocnicích, který by měl nastartovat éru odstátnění současných fakultních nemocnic. Dále bude pravděpodobně následovat podobný proces týkající se odborných léčebných ústavů (např. psychiatrických léčeben).
Vrátil bych se trochu zpátky, jak na Vás zapůsobila návštěva ve Vatikánu u papeže Benedikta XVI?
Diskutovali jsme s různými významnými funkcionáři o zdravotnické etice, o nemocničních kaplanech, o otázkách konfliktu svědomí u lékařů, kteří nesmějí být vystaveni tlaku na provádění výkonů, které jdou proti jejich přesvědčení, jako potraty či předepisování některých typů antikoncepce. Vatikán se velmi zajímá i o sociální otázky a o postavení rodiny v moderní společnosti. Nejširší diskuse podle se podle mého názoru týkaly umírání a konfliktu při snaze zachovat život za jakýchkoliv okolností finančních i medicínských v protikladu k důstojnému a přirozenému odchodu za života, kterému ani nejvyspělejší medicína nikdy nebude schopná zabránit. Jednání bylo přínosné a Vatikán projevil jednoznačný zájem o posílení zapojení církve v rámci poskytování např. hospicové péče.Samotné přijetí u Svatého otce Benedikta XVI. je velkým zážitkem pro každého člověka, ať věřícího či nevěřícího. Myslím, že v naší moderní společnosti ubývá institucí, které propagují jakési vyšší principy, jakými jsou povinnost, čest, slušnost, morálka, etika, ale i víra. Bez nich se stávají významní společenští hybatelé typu sláva, moc, peníze a úspěch poněkud rizikovými, Není pochyb o tom, že církve zde mohou sehrát stále velmi výraznou kultivační roli.
Mohla by katolická charita pomoci českému zdravotnictví?
Musím konstatovat, že pomáhá už teď velmi, a podle mých zkušeností je její pomoc nejen v sociální sféře, ale i na pomezí resortu zdravotnictví a sociálních věcí nezastupitelná. Hospicová a domácí péče jsou v naší technologicky vyspělé medicíně trošku pořád nedostatkové zboží a větší zapojení církve určitě českým pacientům i celému zdravotnictví pomůže.
Jak s odstupem vnímáte kauzu IZIP?
Bohužel ani v době vzniku tohoto rozhovoru nelze vnímat kauzu IZIP zdaleka jako zpětnou záležitost. Vyhrožování arbitráží ze strany nejvyššího představitele managementu VZP i vyjádření ze strany členů správní rady pojišťovny, kteří u projektu byli řadu let, podsouvají, že za projektem je něco dalšího, co jako v případě předchozích kroků není veřejnosti ani ministerstvu zatím známo. Pokládám to za velmi neseriozní a doufám, že kontroly, které budou následovat, věci řádně vyjasní. IZIP prostě nevykázal takovou míru užitečnosti, jaká od něj byla očekávána.
Závěrem se chci zeptat, proč podle vás je ve vrcholné politice tolik původním povoláním lékařů?
Dosud byli lékaři na kandidátkách politických stran velmi zajímavými a důvěryhodnými osobnostmi. Protože jsem sám lékařem, přál bych našemu stavu co nejméně lidí, kteří důvěru zklamou, i když se tomu bohužel nelze vyhnout.
Zdroj foto: www.leosheger.cz
Sdílet