NÁZOR / Petr Štěpánek, činovník útvaru Trikolora, píše, že „novinářská internacionála udeřila na Babiše“. Podle něj „o českých médiích ví houbeles, ale poučuje jako komisař“. Z toho je zjevné, že pan Štěpánek toho zřejmě ví hodně a nepoučuje. „Tak nám soudruzi delegáti kongresu Světového novinářského fóra (IFJ) jednomyslně, jak jinak, odsoudili vládní návrh na financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu,“ píše nejspíš dost se nudící Štěpánek na Facebooku. „Tahle změna, kterou už do praxe uvedla takřka dvacítka unijních zemí, podle nich prý nezaručí českým médiím veřejné služby předvídatelné a udržitelné financování a zároveň výrazně zvýší politickou kontrolu nad nimi,“ pokračuje dál. Nemá celkem smysl nějak složitě rozebírat staré moudro, že když dva dělají totéž, není to automaticky totéž. Je jistý rozdíl, když do člověka řeže primář Sova nebo Jack Rozparovač, i když nástroje a pohyby mohou být podobné. Čistě technicky by mohlo být jedno, jak se ta média budou platit, když by šlo o systém spolehlivý a všichni zúčastnění měli přijatelnou dobrou vůli. V takové situaci skutečně nejsme. Navrhovatelé změny by měli nějak přesvědčivě vysvětlit, proč chtějí měnit něco, co funguje. „Platební morálka“ českých občanů je poměrně vysoká, což ve všech zemích neplatí, takže kvůli tomu není nutné financování hodit na stát. Argument, že někteří lidé musí platit za něco, co nevyužívají, je slabý. Takhle platíme hodně věcí, třeba silnice, po kterých nikdy v životě nepojedeme, a nemocnice, ve kterých nás nikdy nebudou léčit, a stojí nás…