KOMENTÁŘ / Když sledujeme televizní výstupy poslance SPD Miroslava Ševčíka, musíme si neustále klást otázku, jak je možné, že tento docent všech omylů působil dlouhá léta jako děkan Národohospodářské fakulty VŠE. Klidně ve vysílání popírá, že je úterý, když je úterý, přeje „nejpohodovější výkon“ místo víkend, poplete i pranostiku a varuje, že „březen, ještě tam budem… za kamnama“. Působí to jako veselé přeřeky, jenže v Ševčíkově případě je od přeřeku k naprostému blábolu až bolestně blízko. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích třeba překřtil sudetoněmecký landsmanšaft na „sudetolandčmaft“. Jenže to zdaleka nebylo to nejhorší. „Toto už není jen další převlek kabátu,“ napsal na sociální síti X známý šlechtic Jiří Lobkowicz. „Toto je hluboký morální propad člověka, který se propadl až na dno kanalizace české politiky.“ Co se stalo, už víme. Poslanec SPD Miroslav Ševčík během diskuze označil za kolaboranty a vlastizrádce syna Nicholase Wintona, samotné děti zachráněné Wintonem před holocaustem, Evu Lustigovou, dceru spisovatele Arnošta Lustiga, vězněného nacisty v několika koncentračních táborech, i potomky brněnské rodiny Tugendhatů, která stihla před nacisty uprchnout. „A to jen proto, že se odvážili říct, že po 81 letech už není přijatelné držet kolektivní vinu nad sudetskými Němci. Tohle už není politika. Tohle je čisté nacisticko-komunistické svinstvo,“ píše Lobkowicz. Představa, že Ševčík mohl z pozice vysoké akademické autority působit na mladé lidi, je opravdu děsivá. Jeho schopnost jít s dobou a převlékat kabáty podle aktuální politické poptávky je i na naše poměry něco mimořádného. V šestadvaceti letech vstupuje do KSČ, je veden u komunistické rozvědky jako její…