Protipožární zeď proti německé krajní pravici, takzvaná Brandmauer, dostala zásadní trhlinu. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku si do svého čela zvolil pětatřicetiletého poslance Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Vůbec poprvé tak zástupce AfD stanul v čele některého z německých zemských parlamentů. Místní organizaci strany přitom zemský Úřad na ochranu ústavy klasifikuje jako prokazatelně pravicově extremistickou. Volba v Magdeburgu zároveň ukázala limity dosavadní strategie izolování AfD. Rausch získal v tajném hlasování 48 hlasů, tedy o čtyři více, než činí součet mandátů AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které mu podporu přislíbilo předem. Kvůli tajné volbě není možné určit, odkud zbývající hlasy přišly. Jisté je pouze to, že Rausch získal podporu i mimo oba politické subjekty. Křesťanští demokraté z CDU přitom svým poslancům doporučili, aby se hlasování zdrželi. Předseda zemského sněmu přitom není pouze reprezentativní figurou. Řídí plenární schůze, dohlíží na dodržování jednacího řádu a disponuje také pořádkovou a policejní pravomocí v budově parlamentu. Rausch zároveň zůstává generálním tajemníkem zemské AfD a parlamentním manažerem jejího poslaneckého klubu. Pětatřicetiletý politik čelil v minulosti také kritice kvůli podezření z nepotismu. Německá média upozornila, že tři jeho sourozenci pracovali pro poslankyni AfD ve Spolkovém sněmu Claudii Weissovou a Rausch ve své poslanecké kanceláři zaměstnával několik hráčů z fotbalového klubu, v němž působí. Rausch pochybení odmítl. Samotné podobné křížové zaměstnávání německé zákony nezakazují. Po svém zvolení Rausch prohlásil, že časy politických „protipožárních zdí“ by měly patřit minulosti. Zároveň slíbil, že chce být předsedou celého parlamentu a že pro všechny poslance budou platit stejná…