Hudební festivaly jsou pro mnoho lidí vrcholem léta. Zatímco jedni si užívají atmosféru pod pódiem, jiní po pár hodinách cítí únavu, stres nebo silnou potřebu z přeplněného areálu odejít. Důvodem přitom nemusí být špatná nálada ani nechuť bavit se. Svou roli může hrát přetížení smyslů i sociální úzkost. Podle amerického National Institute of Mental Health (NIMH) je sociální úzkostná porucha mnohem víc než obyčejná stydlivost. Lidé s ní mají intenzivní strach z toho, že budou ostatními hodnoceni nebo zesměšněni, a kvůli tomu se často vyhýbají běžným společenským situacím. Právě prostředí velkých hudebních festivalů může být jedním z nejsilnějších spouštěčů těchto pocitů. „Běžná nervozita v davu znamená, že mi vadí hluk, tlačenice nebo jsem unavený a potřebuji si na chvíli odpočinout. Po přesunu na klidnější místo ale úleva přichází poměrně rychle a nepohodlí mě neparalyzuje v běžném fungování,“ vysvětluje psychoterapeutka Monika Kohoutková z platformy Hedepy. Pokud ale člověka ochromuje strach z hodnocení ostatních, vyhýbá se běžným situacím nebo má pocit, že ho všichni sledují, může jít o sociální úzkost. Přidat se mohou i fyzické projevy, například bušení srdce, třes, pocení, závratě nebo nevolnost. Odbornice doporučuje nepodceňovat přípravu. Vyplatí se předem promyslet, které koncerty chcete vidět, kde si budete moci odpočinout a také přijmout, že není nutné vydržet na festivalu za každou cenu. Pokud jedete s přáteli, pomůže domluvit si jednoduchý signál, kterým dáte najevo, že potřebujete pauzu. Na psychiku navíc nepůsobí jen samotný dav. Stále větší tlak vytvářejí i sociální sítě, které často vzbuzují dojem, že každý festival musí být plný dokonalých…