Hluboko v oceánských vodách vytváří světy, které dávají prostor novému životu. Britský sochař Jason deCaires Taylor propojuje umění s ochranou mořských ekosystémů i tématy migrace a společenských nerovností. Pro deník FORUM 24 se rozhovořil o naději, kterou nachází v přírodě, o hranicích angažovaného umění i o okamžicích, kdy při instalaci svých monumentálních děl málem přišel o život. Kus jeho tvorby můžete nyní vidět na výstavě Argus Medusa: O naději v těžkých časech v pražském centru DOX. Sochař Jason deCaires Taylor se proslavil podvodními sochami, které umisťuje na oceánská dna po celém světě. Díky speciálnímu pH neutrálnímu materiálu slouží sochy mimo jiné i k obnově podmořského života. Rostou na nich totiž rostliny a někde dokonce i korály. Jeho práce je však mnohem víc než jen environmentálním pokusem. Ve své tvorbě často zobrazuje nerovnosti ve společnosti, či poukazuje na různé sociální a politické problémy. Fotografie jeho děl, které jsou aktuálně vystavené v pražském centru umění DOX, zobrazují sochy inspirované slavným obrazem Vor Medúzy francouzského malíře Théodora Géricaulta. Pro jejich tvorbu se inspiroval životem na Kanárských ostrovech, kde založil muzeum podvodních soch. „Žil jsem tam v době, kdy ze západní Afriky připlouvalo spousta uprchlíků a pobřeží bylo plné trosek lodí. Jednou jsem na pláži našel trup nafukovacího člunu a začal jsem přemýšlet o tom, jak bych jej mohl využít k vyprávění příběhu,“ vzpomíná sochař. Jako první jej prý napadl člun z obrazu Medúza, jehož příběh také symbolizuje selhání vlád a společnosti. Na ostrově Lanzarote narazil na mnoho přistěhovalců, kteří si tam vybudovali život od nuly a někteří…