Cena ropy Brent klesla na nejnižší úroveň od letošního března. Důvod je oznámení o podpisu memoranda o mírové dohodě mezi Íránem a USA. Nové skutečnosti zohlední tento týden jistě i Česká národní banka [ČNB].
Cena ropy Brent klesala už koncem minulého týdne poté, kdy se začaly objevovat informace o možnosti reálné mírové dohody mezi USA a Íránem. Pátek uzavřela cena ropy Brent na hodnotě 83,75 dolaru za barel. Dneska se obchoduje za zhruba 83 dolarů za barel. Pod úrovní 90 dolarů byla ropa Brent letos v březnu. Tehdy se dokonce v jednu chvíli obchodovala i pod hladinou 80 dolarů [78,09 USD] za barel.
Aktuální dvojí pokles ceny ropy Brent
[Zdroj: xStation 5]
Propad ceny aktuálně zaznamenala i cena americké lehké ropy West Texas Intermediate [WTI]. Ta se na konci týdne obchodovala za 80,87 dolaru za barel. Její červnové maximum přitom bylo 93,66 USD za barel. V průměru se tento měsíc obchodovala mezi 84 až 89 dolarů za barel. Ještě 13. února letos přitom byla i za 60,71 dolaru za barel.
Trhy vzaly vážně slova prezidenta Trumpa o možné dohodě s Íránem
„Investoři tentokrát silně věří v pozitivní scénář dalšího vývoje konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl již v minulém týdnu pro Smart News vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Americko-izraelské útoky na Írán začaly 28. února, následovalo uzavření Hormuzského průlivu. Před útoky se cena ropy pohybovala těsně pod hranicí 70 dolarů za barel. Únorové minimum činilo 66,35 dolaru za barel.
Co se chystá na pátek
Informaci o tom, že USA a Írán v pátek ve švýcarské Ženevě podepíší memorandum o porozumění, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. Pákistán v komunikaci dlouhodobě sehrává roli prostředníka. Po uzavření memoranda mají obě znesvářené strany 60 dnů příměří na to, aby vyjednaly komplexnější dohodu. To potvrdil i náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí.
Strmý pokles ceny ropy ukazuje na možný konec války s Íránem
Americký viceprezident J.D. Vance v televizi Fox News nevyloučil, že pátečního podpisu memoranda se zúčastní i prezident Donald Trump. Prezident Trump v uplynulých dnech řekl, že Hormuzský průliv se otevře znovu „pro všechny“ bez poplatků. A potvrdil i svá předchozí slova o tom, že USA ukončí námořní blokádu íránských přístavů.
„Dohoda s Íránskou islámskou republikou je uzavřena. Všem gratuluji! Tímto plně povoluji otevření Hormuzského průlivu, bez poplatků, a současně povoluji okamžité zrušení blokády námořnictva Spojených států. Lodě světa, nastartujte motory. Ať ropa teče!“ napsal Trump na své sociální síti.
Příspěvek zveřejnil tento víkend jen pár hodin před oslavou svých 80. narozenin v Bílém domě. Podle dostupných informací má být průliv plně otevřen do 30 dnů. Součástí jeho odblokování má být i jeho odminování. Následně by měly započít práce na obnově poničené energetické infrastruktury a znovunastartování těžby ropy.
Izrael vyváží zbraně v rekordních objemech. To i díky válce s Íránem
Íránská státní televize podle agentury Reuters uvedla, že Írán donutil Spojené státy souhlasit s mírovou dohodou. Podle íránské polooficiální agentury Fars má plavbu Hormuzským průlivem regulovat Írán spolu s Ománem. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí doplnil, že podpis memoranda podmiňuje ukončení útoků Izraelců na Libanon. Za útoky na Libanon v uplynulých dnech ostře kritizoval Izrael Trump. Analytici ale připomínají, že již v minulosti tu byly informace o dohodě, které nakonec ale skončily nedohodou.
Bezprostřední dopad dohody na Českou republiku
Aktuální posun v konfliktu na Blízkém východě bezprostředně dopadá do globální ekonomiky, která se potýká s vyššími cenami energií. Což platí i pro Česko. Přichází navíc v době, kdy tento čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB k jednání o úrokových sazbách. Ve hře je jejich ponechání na současné úrovni, ale i jejich možné zvýšení. Přičemž trhy v uplynulých dnech již zaceňovaly zvýšení sazeb z její strany o 25 bazických bodů. A to přesto, že inflace v květnu zvolnila tempo růstu na 2,1 procenta. Domněnku o zvýšení sazeb v uplynulých dnech podporoval svými vyjádřeními i guvernér ČNB Aleš Michl. Sazby v minulém týdnu již zvedla i Evropská centrální banka.
Aktuální obrat v konfliktu na Blízkém východě ale znovu částečně mění celkovou situaci. Základní úrokové sazby ČNB jsou dlouhodobě výše, než je inflace. Dvoutýdenní repo sazba činí 3,50 %, diskontní sazba je 2,50 % a lombardní sazba dosahuje 4,50 %. Na jejich výši dlouhodobě upozorňují jak někteří ekonomové, tak se vůči nastavení kriticky vymezil i premiér Andrej Babiš [ANO].
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
„A znovu se ptám, když ČNB drží sazby na 3,5 procenta, kdo na tom vydělává, samozřejmě komerční banky. My přitom máme podle Eurostatu třetí nejnižší inflaci v EU, máme 2,1 procenta. A jsou hlasy, že se sazby zase zvýší. Ale tady není důvod navyšovat sazby. […] Není možné, aby tady bankovní domy sdíraly lidi a ČNB jim v tom pomáhala“ uvedl premiér 3.6. na tiskové konferenci, na níž spolu s ministryní financí Alenou Schillerovou [ANO] oznámili změny ve třetím důchodovém pilíři.
Komentář: Nepomůže ani Pavlovo euro, ale ani Babišovy nižší sazby
Naopak guvernér ČNB Aleš Michl v rozhovoru s agenturou Bloomberg ještě minulý týden tvrdil, že ČNB by mohla už tento měsíc přikročit ke zvýšení sazeb, aby omezila inflační tlaky. Zkraje tohoto měsíce ČNB již nepřímo zdražila úvěry, když zvýšila bankovní sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Od července 2027 ji bude uplatňovat ve výši 1,5 procenta, tedy o čtvrt procentního bodu výše než nyní. To znamená omezení pro banky, které ho zohlední v nákladech a současně i nabídce domácnostem a firmám.
–DNA–
