V posledních týdnech se rozhořel spor mezi premiérem Andrejem Babišem [ANO] a guvernérem České národní banky [ČNB] Alešem Michlem. Premiér Babiš chce nižší úrokové sazby, aby dál nebrzdily ekonomiku, guvernér Michl naopak často zmiňuje jejich další možné zvýšení s odkazem na sílící inflační tlaky.
Tento týden, již zítra, navíc zasedá bankovní rada ČNB. Ta na něm rozhodne o ponechání úrokových sazeb na jejich současné úrovní, kdy základní sazba činí 3,5 procenta, nebo o jejich zvýšení. Trhy čekají, že ČNB sazby zvýší, čemuž odpovídá i rétorika Aleše Michla z poslední doby. Někteří ekonomové se plně staví za tento postup, jiní naopak upozorňují na to, že už současné sazby jsou dlouhodobě o dost výše nad inflací [2,1 %].
Peníze zdraží, upozorňuje finanční ředitele bývalý guvernér ČNB Singer
Každý má své argumenty. Veřejný prostor tak zaplňují ostré výroky jak z tábora, který je za zvýšení sazeb, stejně jako ostré výroky ze strany Andreje Babiše a členů vlády, že ČNB nepostupuje správně, škodí ekonomice, a dokonce i upřednostňuje zájmy komerčních bank, které na vyšších sazbách vydělávají. Problém je, že se z celé debaty vytrácí racionální a objektivní pohled. Avšak i ten je možný, jak dokazuje ve svém komentáři na Smart News hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Více v jeho komentáři níže.
Zvedat či nezvedat sazby v ČR?
Ve čtvrtek bude bankovní rada ČNB rozhodovat, zda úrokové sazby zvýšit, nebo je ponechat beze změny. Po delší době půjde o jednání, jehož výsledek není předem jasný. Argumenty totiž existují na obou stranách a je otázkou, které z nich nakonec převáží.
Argumenty pro zvýšení zazeb
Pro zvýšení sazeb hovoří především výhled inflace. Ne ta současná — ta je na domácí i evropské poměry poměrně nízká — ale ta budoucí. Měnová politika se musí dívat dopředu a v příštích čtvrtletích mohou inflaci tlačit nahoru dražší energie, vyšší náklady v zemědělství i logistika, která stále nefunguje úplně hladce. K tomu se přidává trvale rychlý růst cen služeb, zejména těch spojených s realitním trhem, a svižný růst mezd, který ČNB dlouhodobě sleduje. Pokud by centrální banka sazby zvýšila už v červnu, mohla by říkat, že včas reagovala na inflační rizika a snažila se ukotvit očekávání. Ostatně i hlavní scénář její aktuální prognózy se zvýšením sazeb počítá. Čím dříve bude jednat, tím méně bude pod tlakem později.
Argumenty proti zvýšení sazeb
Na druhé straně stojí argument, že sazby jsou už nyní poměrně vysoko, zejména ty střednědobé a dlouhodobé určované trhem. Do hry vstupuje i možnost uklidnění situace na Blízkém východě, což by snížilo riziko nákladových šoků. Krátkodobě mohou inflaci brzdit také potraviny, zlevňující pohonné hmoty a po celý rok i odstraněný poplatek za obnovitelné zdroje. Otázkou ale je, zda jsou tyto faktory dostatečnou zárukou pro vyčkávání, když je zřejmé, že poválečná „normalizace“ na komoditních trzích potrvá a stejně tak nelze čekat, že potraviny budou zlevňovat „věčně“. Zapomenout nelze ani na silnou korunu, která by mohla být dalším důvodem pro stabilitu sazeb. Avšak ta je silná mimo jiné právě proto, že trhy očekávají, že sazby půjdou brzy nahoru.
Rozuzlení hlavolamu? Již brzy!
Vše tak nasvědčuje tomu, že se v ČNB bude až do poslední chvíle vážit, která strana má silnější argumenty. Konsensus analytiků na trhu se přiklání ke zvýšení sazeb. A tak trochu ve prospěch vyšších sazeb by se dala interpretovat i slova guvernéra Aleše Michla pronesená už době mediální karantény minulý týden. Jak to nakonec dopadne, se ukáže už ve čtvrtek ve 14:30.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
—
Ing. Petr Dufek v letošním roce získal v prestižním mezinárodním hodnocení agentury FocusEconomics dvě druhá místa mezi analytiky zaměřenými na českou ekonomiku. Jedno z nich si v rámci výročních cen FocusEconomics Analyst Forecast Awards odnesl právě v kategorii predikcí inflace v Česku.
Jako ekonom se zaměřuje hlavně na vývoj české a evropské ekonomiky a finančních trhů. Působí také na Vysoké škole ekonomické v Praze na Katedře měnové teorie a politiky a je členem Vědecké rady Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava [VŠB], kde vystudoval obor národní hospodářství na Ekonomické fakultě.
