Bankovní rada České národní banky [ČNB] na svém dnešním [18.6.] zasedání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Ve stejném rozsahu zvýšila i své ostatní základní sazby.
Jako důvod uvedl guvernér ČNB Aleš Michl nad protiinflačními převažující proinflační tlaky v domácí ekonomice. Pro rozhodnutí zvýšit sazby hlasovalo šest členů bankovní rady. Jeden se zdržel hlasování. Bankovní rada ČNB současně potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se pohybovala inflace v Česku dlouhodobě poblíž jejího 2% inflačního cíle. A to v současnosti, jak uvedl Michl, vyžaduje přísnou měnovou politiku. Inflace za květen činila 2,1 procenta. Zpomalila z dubnových 2,5 procenta.
„Co je důležité, je to, že inflace se od ledna 2024 pohybuje kolem 2% cíle. Avšak podle aktualizované prognózy Sekce měnové ČNB je riziko, že letos a v příštím roce stoupne,“ uvedl po dnešním [18.6.] jednání bankovní rady Aleš Michl.
Peníze zdraží, upozorňuje finanční ředitele bývalý guvernér ČNB Singer
Doplnil, že jádrová inflace, která se pohybuje na úrovni tří procent [2,9 % v květnu, pozn. red.], je „bez tendence poklesu“.
„K jejímu snížení je možné přispět právě přísnou měnovou politikou,“ vyjasnil.
Za hlavní proinflační faktory označil stálý růst cen nemovitostí, z něj z velké části vyplývající zdražování služeb, kurz koruny, uvolněnou fiskální politiku vlády, napjatý trh práce a s ním související rychlý růst mezd. A dále mezinárodní situaci [cena ropy aktuálně dál klesá, dnes v cca 17:00. se obchodovala za cca 77 USD za barel, pozn. red.].
Průměrná mzda roste. Kolik je medián se neví. ČSÚ se vypnul stroj
„Při našem dnešním rozhodování nás více ovlivnily podmínky v české ekonomice [než mezinárodní situace]. A to je především zvýšená úroveň objemu úvěrů pro domácnosti, firmy a státní instituce. Ty přispívají k proinflačním tlakům,“ doplnil následně pro Smart News guvernér ČNB Aleš Michl.
—
Na přímou otázku redakce Smart News, zda ČNB vzala v úvahu i dopady jejího současného zvýšení úrokových sazeb na ekonomiku, respektive další zpomalení tempa jejího růstu, odpověděl: „Samozřejmě, že asi změníme svůj výhled na vývoj hrubého domácího produktu. Ale naším úkolem je cenová stabilita!“
Aktuální situace z pohledu ČNB
Z hlediska centrální banky, jak uvedl guvernér Aleš Michl pro Smart News, k domácím aktuálně nejzásadnějším proinflačním tlakům patří – zvýšený objem úvěrů v ekonomice, fiskální politika vlády, růst mezd a jádrová inflace.
„Náš recept je přísná měnová politika, a vyšší úrokové sazby po delší dobu,“ řekl.
Zopakoval, že cílem dnešního rozhodnutí bankovní rady je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž kolem 2% cíle. Nicméně také dodal, že už na příštím jednání bankovní rady její členové vyhodnotí „přísnost“ svého nynějšího rozhodnutí. Další jednání o úrokových sazbách ČNB plánuje na 6. srpna.
Guvernér Michl rovněž řekl, že i na tomto jednání členové bankovní rady pečlivě zváží aktuální data a makroekonomické dopady jejich měnové politiky. Z jeho dnešních slov ale i zřetelně vyplynulo, že o případném snížení úrokových sazeb, o nichž se intenzivně diskutovalo ještě před vypuknutím americko-izraelské války s Íránem, ČNB rozhodně neuvažuje.
„Náš recept [na bránění inflaci] je přísná měnová politika, a vyšší úrokové sazby po delší dobu,“ zopakoval Michl pro Smart News.
Současně ubezpečil veřejnost, že kroky České národní banky budou dostatečné k udržení cenové stability. A v souladu s jejím zákonným posláním.
„Je potřeba být přísný, protiinflační v duchu Rašína,“ doplnil svůj náhled guvernér ČNB.
—
Ve stručnosti: Alois Rašín byl první československý ministr financí, uznávaný ekonom, přispěl k měnové odluce od Rakouska-Uherska, ke vzniku první Národní banky Československé, a byl klíčový spoluzakladatel samostatného Československa. Byl autorem prvního Zákona o zřízení samostatného státu československého. Právě na Rašína se Aleš Michl jako na svůj vzor odvolává dlouhodobě.
Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB
V tomto ohledu není bez zajímavosti, že Aloise Rašína za jeho proslulou neochotu ke kompromisům často a dlouhodobě tvrdě káral spoluzakladatel a první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Masarykovi, který si jinak Rašína velmi vážil a držel nad ním často ochranou ruku, vadila Rašínova sociální tvrdost a radikalismus, neústupná povaha. A zejména pak přílišná mzdová a měnová přísnost.
Úvěry jsou silný argument ČNB
Jednou z hlavních linek dnešní tiskové konference s guvernérem ČNB Alešem Michlem po zasedání bankovní rady ČNB byl jeho důraz na rychle rostoucí objem úvěrů v české ekonomice. Jak to tedy je?
Podle dat ČNB dluhy domácností v Česku u bank se letos v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem o zhruba 111 miliard korun. Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení, v dubnu to bylo 77 procent [2,044 bilionu korun v březnu]. Objem úvěrů pro nefinanční podniky meziročně stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu korun.
A jaký je závěr? Zadlužování domácností rychle roste, ale z dlouhodobého hlediska ČR stále patří mezi státy s nižším podílem dluhu domácností k HDP v porovnání s průměrem eurozóny. K tomu je třeba dodat, že zkraje letošního června bankovní rada ČNB zvýšila komerčním bankám sazbu u takzvané proticyklické kapitálové rezervy o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta s účinností od července 2027. To v praxi neznačí nic jiného – stejně jako v případě zvýšených úrokových sazeb – než zdražení úvěrů ze strany komerčních bank.
K aktuálním potyčkám ČNB s premiérem Andrejem Babišem [ANO], který tvrdí, že centrální banka svou měnovou politikou poškozuje českou ekonomiku, nahrává ziskům komerčních bank, se odmítl Aleš Michl i přes otázky novinářů vyjádřit. Zdůraznil, že ČNB je nezávislá a takovou také zůstane.
„Nenecháme se ovlivňovat nikým. A nehodlám se přes média s nikým dohadovat,“ odpověděl na dotaz České televize. Na dotaz Hospodářských novin, jak vypadá jeho komunikace s členy vlády, pak odmítl odpovědět úplně.
Daniel Tácha
