Německá ekonomika se od války na Ukrajině buď propadá, nebo roste jen mírně. A k drahým energiím se přidávají další potíže. Jde o pomalé reformy, posilující ultrapravici, propad obchodu s USA, ale i úspěšný vpád čínských firem do Evropy.
O tom všem, ale třeba i o potýkání se Německa s Evropskou komisí či o pozici německých firem na Ukrajině a v Rusku, hovoří v podcastu FinTag [sesterský magazín Smart News, pozn. red.] velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl. A i když je situace v Německu vážná, jak vyplývá z ekonomických výsledků, stále podle něj není beznadějná.
„Chtěl bych říci, že navzdory všem těm špatným zprávám o německé ekonomice je v Německu stále mnoho odvětví, která se rychle rozvíjí technologicky, obratově, z hlediska exportu, zakázek. To se mnohdy opomíjí,“ říká v podcastu FinTag.
Za příklad dává vesmírný průmysl. A dobře se daří i německému obrannému průmyslu. To jsou odvětví, která v Německu podle něj nyní rychle rostou. Nabízejí podle jeho slov i určitou kompatibilitu pro české firmy.
„Tedy je tam [v Německu] i přes všechny špatné zprávy mnoho šancí pro české firmy. A zvlášť ty, které mají nějakou technologickou přidanou hodnotu,“ říká v podcastu FinTag.
Erik Siegl nicméně i tvrdí, že Německo se potýká se strukturálními problémy v ekonomice. Potvrzuje, že země dlouhodobě těžila z levných energií, včetně jejich dovozu z Ruska, ale i otevřených trhů v USA a Číně. To je však již delší dobu minulostí.
„Dnes vidíme dennodenně, že ten starý svět skončil. A nejenom Čína, ale i mnohé další asijské země se technologicky dostávají na úroveň evropských výrobců, včetně těch německých,“ říká Erik Siegl.
Nejsme o tolik lepší, o kolik jsme dražší, tvrdí němečtí průmyslníci
Jako problém německých firem označuje jejich vysoké odvody do veřejných rozpočtů. Podle něj to dál zatěžuje růst německé ekonomiky. Ale i upozorňuje, že je mnoho německých firem, kterým se daří velice dobře. A platí to podle něj zejména pro globální firmy.
Čína v Německu
Na druhé straně v Německu mnoho převážně malých a středních firem nebojuje jenom s vysokými cenami energií, mnohdy zastaralou veřejnou správou, ale také s čínskou konkurencí. To navíc za situace, kdy podobně jako v Česku obchodní deficit Německa s Čínou roste velmi rychle.
„Mnoho čínských importů jsou i subdodávky pro německý trh, ale tendence je jednoznačná. Čína obsazuje ty segmenty hi-tech, ve strojírenství, v chemickém nebo i automobilovém průmyslu. […] Tento fakt je nepopiratelný a v Německu to všichni vnímají,“ vysvětluje.
Německo podle něj i nadále zůstává otevřeno čínským investicím zejména v těch oblastech, kde je Čína technologicky vyspělá a na špičce oboru: „Slibuje si od toho technologický transfer, zaměstnanost. To znamená, že to není žádné tabu, spíše naopak,“ uvádí.
V tomto ohledu zdůrazňuje, že mnoho velkých německých firem je aktivních na čínském trhu. A tyto firmy nechtějí mít narušené vztahy s Čínou. Chtějí je mít otevřené kvůli obchodu. Avšak pak jsou tu německé firmy, které v Číně nepodnikají, a jsou pod silným tlakem čínské konkurence na domácím či evropském trhu. A opět jde zejména o malé a střední firmy.
„A ty se mohou cítit ohrožené. […] Proto tlačí na německou vládu, aby v rámci EU proti čínské konkurenci zasáhla. Tedy ten obrázek je velice pestrý,“ vysvětluje.
Politické poměry v Německu
Erik Siegl se vyjadřuje v podcastu FinTag z ekonomického pohledu i k politickým poměrům v Německu. Říká, že o každé změně se vede v zemi dlouhá až zdlouhavá diskuze, ostatně jako v jiných evropských zemích. Nicméně situaci u našich západních sousedů komplikuje to, že jde o federální zemi. Mnoho z legislativních změn, které nakonec projdou německým Spolkovým sněmem, dolní komorou tamějšího parlamentu, se zadrhne na tom, že neprojdou, anebo projdou, ale s výraznými úpravami Spolkovou radou, to je horní komorou parlamentu.
„A tam jsou zastoupeny spolkové země, které mají často vlastní a často na spolkové vládě nezávislé zájmy, finanční nebo ekonomické,“ uvádí Siegl s tím, že takto nastavený systém je efektivní v době stability. Vše se ale prodlužuje v době současných překotných změn ve světě, na které musí Německo reagovat rychle.
Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku
Vyjadřuje se i k posilující pravicově orientované německé straně AfD. Tvrdí, že i když se nedaří v Německu příliš prosazovat reformy, tak současná vláda CDU/CSU a SPD Friedricha Merze [CDU] si je vědoma toho, že musí uspět. A to ve smyslu jejího udržení, neopakování předčasných voleb, ale i prosazení klíčových reforem.
„Ze strany podnikatelů a komor zaznívají obavy z možného nástupu AfD. A to zejména proto, že tato strana se ostře vymezuje proti migraci. Německo ale napříč sektory potřebuje pracovníky ze zahraničí,“ vysvětluje.
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
Vymezování AfD proti migraci podle něj ohrožuje i velké investice v zemi, které jsou spojeny s příchodem zahraničních pracovníků, jsou multinacionální.
„Nechci říci, že všichni lidé v AfD mají nějaké ´hnědé´ myšlení, ale je prokázáno, a potvrzují to i konkrétní výroky a ostatně i Spolkový německý úřad na ochranu ústavy to tak kvalifikoval, že některé ty organizace AfD na zemské úrovni jsou pravicově extrémistické,“ říká.
Na otázku FinTag popisuje i to, co v Německu AfD prosazuje v ekonomické oblasti. Podle něj hlavním rysem i této politiky je vymezování se „proti tomu, co je“. Také říká, že mnoho z toho, co strana prosazuje, jde přímo proti ekonomickým zájmům České republiky.
—
A tvrdí, že z pohledu německých podnikatelů je u AfD problém zejména v jejím vymezování se proti Evropské unii. To znamená prohlubování spolupráce a vzájemného obchodu. A to už kvůli tomu, že sílící konkurence Německo vytlačuje z čínského trhu a přidávají se rovněž celní bariéry na americkém trhu.
„I proto je ten evropský trh pro Německo dnes důležitější, než kdy býval,“ vysvětluje Siegl.
Německo a Evropská unie
Předmětem rozhovoru je i vztah Německa k Evropské komisi a obecně fungování Evropské unie. Erik Siegl zmiňuje tlak německého automobilového průmyslu na rozvolnění regulací. Což podle něj platí i pro chemický průmysl, který je v Německu spolu se strojírenstvím dalším klíčovým sektorem. Také ale dodává, že v Německu i nadále jednoznačně převládá názor, že Evropská unie jako celek je jednoznačným přínosem. A to zvlášť v době, kdy posiluje Čína a USA. A Evropa jim může konkurovat jenom jako celek.
„V Německu existuje konsenzus, že bez té Evropské unie to prostě nejde. […] A možná bych poznamenal kriticky, že Německu často dlouho trvá, než si vytvoří svou pozici vůči politice EU,“ říká dále v podcastu FinTag.
Hildegarda Müllerová: Evropa přišla o schopnost férové debaty
Což byl podle něj problém za minulé vlády, ale platí to i dneska. Popisuje to na příkladu pozice Německa vůči Evropské komisi u změn v regulaci automobilového průmyslu.
„Její nalezení vzalo [v Německu] hodně času. Ale jakmile k tomu došlo, tak Němci v této oblasti uspěli u Evropské komise,“ vysvětluje.
Válka s Ruskem a problémy v USA
V podcastu FinTag se Erik Siegl blíže vyjadřuje i k dopadům války na Ukrajině na německou ekonomiku. Potvrzuje problém ve zdražení energií, ale opět říká, že Německo má více problémů než jen drahé energie. Podle něj jde o komplexnější problém. Navíc tvrdí, že obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.
„Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ říká a upřesňuje, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.
V podcastu FinTag vyjmenovává i důvody. Za důležitou vazbu považuje to, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.
„A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětluje s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.
Oblastí, kde Německo naopak ztrácí, je vývoz do Spojených států, a to z důvodu celních bariér. I tady se podle něj situace ale stabilizovala. Zatímco loni v Německu panovala ve vztahu k USA velká nejistota, která se projevila výrazným poklesem německých firem v USA, nyní je situace docela jiná. Investice na americkém trhu potvrzují jak německé automobilky, tak německé farmaceutické firmy. Také ale upozorňuje, že to hodně souvisí s vybranými odvětvími a kvalitou daných firem. To proto, že ne každá německá firma na americkém trhu uspěje. Více informací v podcastu FinTag!!!
Daniel Tácha
—
Mgr. Erik Siegl, Ph.D. působí jako velvyslanecký rada a vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví České republiky v Berlíně [ZÚ Berlín]. Do funkce na zastupitelském úřadě v Německu nastoupil v září 2024. Z titulu své funkce [Economic and Tech Counsellor] zaštiťuje ekonomickou a vědeckou diplomacii, podporuje české firmy na německém trhu a koordinuje exportní a technologické mise. Obchodně-ekonomický úsek v Berlíně pod jeho vedením metodicky řídí další české ekonomické diplomaty v Mnichově a Düsseldorfu a přímo věcně spadá pod tyto spolkové země.
Ve své diplomatické roli v Německu se zaměřuje na ekonomickou diplomacii, obchodní vztahy mezi Českem a Německem, automobilový průmysl a oblast vědy, výzkumu a inovací. Před svým působením v diplomatických službách v Německu pracoval mimo jiné jako vedoucí zahraničních projektů v humanitárním a rozvojovém sektoru. Například se věnoval projektům na Ukrajině.
Erik Siegl vystudoval historii a získal doktorát na Ústavu Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zaměřením na moderní dějiny. Je autorem nebo spoluautorem odborných i populárně-naučných textů z této oblasti.
