Jenom komplexní onkologická centra [KOC] veškerou péči o pacienty se zhoubnými nádory nezvládnou. Potenciál leží v regionálních onko centrech [ROC] a efektivním řízení onkologické péče. A na tahu jsou i samotní pacienti.
Přístup k onkologické péči mají každému pacientovi zaručit takzvané primární spádové oblasti. Jde o to, že každé komplexní onkologické centrum spravuje jasně dané území a pacienty v něm žijící musí toto KOC povinně přijmout do péče. Tedy je nesmí odmítnout například s tím, že má plnou kapacitu, natož je odkázat „jinam“, případně do jiného onkologického centra.
„Tím není nijak dotčeno ústavní právo člověka zvolit si svého poskytovatele,“ upozornil na kulatém stolu [23.6.] Onkologické platformy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] profesor Ladislav Dušek.
Tato povinnost podle něj vyplývá z výzvy Ministerstva zdravotnictví ČR [MZd ČR]. Jejím smyslem je organizovat a zajišťovat pacientům primární onkologickou péči v takzvaně primárně spádové oblasti.
Územní řízení onkologické péče
Podle Duška pacienti v Česku za onkologickou péčí dlouhodobě doslova pendlují napříč regiony, kraji, kdy i v nich funguje Komplexní onkologické centrum. Podle jeho dat půjde zhruba o 30 procent onkologických pacientů, jež čerpají péči v jiné než jejich takzvané spádové oblasti.
Největší „migraci“ vykazuje hlavní město Praha a také Jihomoravský kraj. U metropole nabízí vysvětlení to, že v celém Středočeském kraji nefunguje jediné KOC. A proto jsou pacienti žijící ve Středočeském kraji odkázáni na pražská onkologická centra. Nicméně jak upozornil Dušek, do Prahy ale dojíždí i velký počet pacientů z Ústeckého a Libereckého kraje. Tedy regionů, v nichž fungují primárně spádová KOC. A komplexní onkologická péče je tam zajištěna.
„Tohle je potřeba řídit, tohle je potřeba manažerovat,“ upozornil ředitel ÚZIS Dušek.
Zvládnout boom rakoviny pomůžou v Česku regionální onkocentra
S ohledem na každoroční nárůst pacientů se zhoubným nádorem a s rostoucím počtem vyléčených pacientů upozorňují především onkologové na to, že jenom KOC péči o onkologické pacienty nezvládnou.
„Zjistili jsme, že KOC nejsou schopna poskytovat všechnu tu onkologickou péči,“ upozornila na kulatém stolu AIFP doc. Kateřina Kopečková, zástupkyně přednosty pro vědu a výzkum, Onkologická klinika FN Motol a Homolka a 2. LF UK.
Velký potenciál vidí doc. Kopečková v dispenzarizované péči zajišťované v regionálních onkologických centrech [ROC].
„My máme s ROC dobré zkušenosti,“ uvedla s tím, že velkou výhodou spolupráce KOC a ROC je provázanost obou těchto zařízení.
Ne všechna KOC mají léčit všechna onemocnění
V Česku je v provozu 15 komplexních onkologických center, plus dvě dětská KOC. Od letoška v nich nově fungují takzvaní koordinátoři onkologické péče. Ti provázejí pacienta péčí, vyšetřeními tak, aby nedocházelo k prodlevám a zhoršení stadia onemocnění. A tito koordinátoři mimo jiné organizují péči o pacienty v rámci své spádové oblasti a spolupracují i s ROCi, pokud tedy v kraji fungují.
V organizaci onkologické péče se nově objevuje i návrh na zavedení slotů neboli časových oken, do kterých by měli mít onkologové, případně týmy lékařů, hotová nutná vyšetření pro stanovení léčebného plánu. Podle doc. Kopečkové se na její Klinice daří tyto sloty naplňovat i díky spojení fakultních nemocnic Homolka a Motol.
Onkologickou péči by podle doc. Kopečkové zefektivnila i centralizace chirurgické péče. V praxi se stále setkávají „s nestandardní chirurgickou onkoléčbou“, kdy v mnoha případech jde o životy často i mladých pacientů.
Za zvážení by podle ní stálo i vydefinování některých KOC jako specializovaných pracovišť pro léčbu méně častých diagnóz.
„Ty si myslím, by se nemusely léčit ve všech KOCech,“ uvedla docentka.
Ke zlepšení řízení onkologické péče a tomu, jak zvládnout do budoucna nápor pacientů, by podle klinického onkologa Jiřího Tomáška z Masarykova onkologického ústavu [MOÚ] v Brně přispělo i vydefinování skupiny pacientů, kteří by nemuseli nutně procházet posouzením multidisciplinárního týmu [MDT].
„Definovat případy, kde lze postupovat mimo tým,“ uvedl k tomu.
Šlo by o pacienty se zhoubným nálezem v počátečním stadiu, kdy by se shodli onkolog a chirurg na tom, že mohou přistoupit k operaci bez posouzení MDT.
Dostupnost onkologické péče je i na pacientech
I do onkologie přicházejí nové inovativní léky, které zvyšují šance na vyléčení a mají méně vedlejších dopadů na zdraví pacienta. Spolu s tím a rostoucím počtem pacientů se zhoubným onemocněním ale roste i tlak na výdaje zdravotních pojišťoven na moderní terapeutika. Podle predikce ÚZIS letos výdaje segmentu centrové léčby atakují hranici 50 miliard korun.
„Roste prevalence léčených, narůstá incidence a přicházejí nové indikace do onkologie,“ vysvětlil důvody růstu výdajů na centrové léky šéf ÚZIS s tím, že v částce nejsou zahrnuty buněčné a genové terapie a takzvaný § 16. Skrze něj se zajišťuje mimořádná úhrada léků.
„Bez úspor v systému a bez toho, že se všechno nebude dělat všude, to nepůjde ufinancovat,“ uvedl profesor Dušek.
Karcinom kolorekta není nemocí starých, screening se posouvá na 45 let
Nikoli nevýznamný prostor pro úspory v systému spatřuje na straně samotných pacientů. Konkrétně v jejich přístupu k prevenci pomocí screeningových programů.
Za příklad dal, že centrová léčba u žen s karcinomem prsu narostla od roku 2015 o více než 170 procnet. A u většiny žen i přes zavedený a plně hrazený mamární screening diagnostikují lékaři nádor v pokročilém stadiu. Tehdy je nejenže léčba pro ženu náročnější, ale i nákladnější.
„A tady je obrovský potenciál, co by mohl mamografický screening udělat,“ podotkl.
Některé pacientky si myslí, že ví víc než my, říká zkušená onkoložka
Pokročilý mamografický přístroj dokáže u ženy zachytit i prekancerózy. To je přednádorový stav, kdy se obvykle chirurgickým zákrokem odstraní nález a část okolní tkáně, aby se zabránilo rozvinutí rakoviny. Šance na vyléčení je v takovém případě téměř 100procentní. Navíc s minimálními výdaji na léčbu.
Obdobně je tomu podle dat ÚZIS u prevence karcinomu kolorekta, prostaty, plic a dalších zavedených onkologických programů.
Veronika Táchová
