Kvůli dovozu aut z Číny a dnes už i výrobě čínských automobilek v Evropě oznámil německý koncern Volkswagen [VW] rozsáhlé propouštění. A není sám. Problém je, že EU na tento trend a hrozbu současně prozatím nenašla jasnou odpověď.
Uvádí to v článku Europe wants to save its industry. It still can´t agree how bruselský server Politico. Upozorňuje, že nejde o nijak zanedbatelnou potíž. V případě německé automobilky má o práci přijít až 100 000 lidí napříč všemi jejími značkami. VW oznámil uzavření čtyř továren v Německu. Této krizi Brusel, jak říká, musí čelit. Jenže členské země EU a právníci se stále dohadují, jak na to, jak ji vyřešit.
Koncem letošního roku chtějí evropští politici dokončit práci na zásadním dokumentu, na takzvaném Zákonu o průmyslovém akcelerátoru – Industrial Accelerator Act [IAA]. Ten umožní směrovat veřejné výdaje do soukromých evropských společností s cílem pomoci jim čelit čínskému levnému vývozu.
„Poslední zprávy z Německa dokazují nutnost schválení takového zákona, který pomůže naše trhy chránit před globální konkurencí. Chystaný zákon je klíčový a zásadní,“ říká někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, dnes výkonný místopředseda EK a komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii, Stéphane Séjourné.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Potvrdil, že jednání o podobě návrhu zákona, jenž stojí a padá s miliardovými injekcemi pro evropské podniky, by měla skončit do konce tohoto roku.
„To, co se děje ve Volkswagenu, je alarmující, ale nikoliv ojedinělý případ. Je to důsledek dlouhodobé naivity Evropanů. Naši konkurenti se vydali cestou agresivní průmyslové strategie,“ doplňuje „kolegu“ francouzský europoslanec Christophe Grudler, jeden ze tří předkladatelů zákona v Evropském parlamentu [EP].
Současně ale připouští, že cesta k finální podobě zákona bude ještě dlouhá. Sama Evropská komise předložila první podobu zákona o více než sto stránkách s několikaměsíčním zpožděním. Teprve nyní se tak rozbíhají jednání zástupců Evropské rady s EK a EP. A přiznává, že čas k dosažení dohody o koncepci „Jedna Evropa, jeden trh,“ se krátí.
Další podpora a jen další regulace
K návrhu zákona o IAA, který Evropská komise představila letos v březnu, už nyní ale směřuje mnoho výhrad. A to platí pro většinu průmyslových oborů, od energetiky přes strojírenství až po dopravu. Kritika se ozývá prakticky ze všech evropských zemí. To i přesto, že hlavním přínosem koncepce „Made in Europe“ je podpora domácího průmyslu a jeho produkce.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Oponenti návrhu zákona se obávají, že zákon sklouzne jen do dalšího protekcionářského opatření. A to nejenže situaci zkomplikuje, ale vyvolá i reakci obchodních partnerů mimo Evropskou unii. A zdaleka nejde jenom o Čínu. Kritici vidí riziko v ještě komplikovanějším právním bludišti, ve zvýšení cen unijního zboží, ale i v trvalém narušení dobrých vztahů s přátelskými obchodními partnery z Kanady, Velké Británie nebo Japonska.
Aktuálně největším problémem IAA je dohoda na tom, které země by měly být zahrnuty do seznamu „důvěryhodných partnerů“. Tedy těch, jejichž výrobky by bylo možné považovat za evropské z pohledu veřejného zájmu a financování. V tomto bodu není EU jednotná. Zatímco Francie chce přísnější výběr, Německo, Nizozemsko a skandinávské země se staví proti. Podle nich dokument poškodí jejich export. Francie zase argumentuje děním ve VW.
„S označením Made in Europe a silným zákonem IAA bychom mohli zvládnout šok, který utrpěl Volkswagen a jeho zaměstnanci,“ uvedl pro Politico francouzský socialistický europoslanec Pierre Jouvet.
Jedním dechem se ale i přimlouvá za nepříliš rozsáhlý a odpovědně sestavený seznam „důvěryhodných parterů“ pomocí mechanismu „opt-in“ [přihlášení]. Problém je, co si pod tím vlastně představuje.
Opatrná je i EK
V přípravě zákona je opatrná i samotná EK. Dokonce i eurokomisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič varuje před příliš přísným zákonem. Správnou cestou je podle něj rozšiřování evropských obchodních vztahů, ne jejich zužování. Podle pozorovatelů ale jde svým způsobem o paradox. Zatímco hlavním trendem současné evropské politiky je odklon od volného obchodu, čímž se EU snaží bránit v Evropě stále silnější Číně, svými kroky odrazuje i jiné obchodní partnery.
Času přitom není nazbyt. Deficit obchodní bilance EU s Čínou se každý den už nyní prohloubí o miliardu eur [cca 24,17 mld. Kč]. Loni dosáhl obchodní deficit EU s Čínou bezmála v přepočtu devět bilionů korun. A stoupl o deset procent.
„My nyní také musíme využít naše již existující obchodní nástroje, a ne jenom vymýšlet další nové,“ tvrdí Séjourné.
Přesto EK další nové nástroje vymýšlí. Sem patří například připravovaná dodatečná opatření, která zahrnují požadavek, aby evropské společnosti diverzifikovaly své kritické vstupy a snažily se nahradit jejich dodávky z Číny. I v tomto případě EK naráží na problémy. Tím základním je, jak její opatření prosadit v praxi. Přesto na evropské úrovni sílí tlak na jejich zavedení.
„IAA je pouze jednou stranou mince. Komise musí rovněž chránit evropský trh pomocí efektivnější a silnější strategie ochrany obchodu,“ uvádí Kathleen Van Bremptová, belgická právnička, která spolupracovala na znění IAA.
EU: Teorie vs. praxe
Vnucuje se tak otázka, zda IAA i přes své velké ambice, bude mít poté, kdy vstoupí v platnost, zásadní vliv. Podniky si již osvojily myšlenku „Made in Europe,“ ale na její využití příliš nespoléhají. Důvodem jsou globální dodavatelské řetězce, bez nichž se výroba v Evropě neobejde. A tak se na jednu stranu úsilí EK kritizuje jako slabé, na straně druhé se ale odmítá.
„Celkem vzato se úsilí EK nezdá být dostatečné, aby vyřešilo problémy, kterými trpí evropský průmysl,“ uvedli zástupci italské obchodní lobby Confidustria. Zákon podle nich neusiluje o stavbu „zeleného“ průmyslu a seznam „důvěrných partnerů“ je příliš dlouhý.
Výroba čínských aut v Evropě už nabíhá ve Španělsku a Maďarsku
Podle bruselského think tanku Bruegel nově chystaný zákon IAA sice možná ukončí trápení automobilek, jako je Volkswagen, ale přinese nová úskalí. Za příklad dává ochranu výrobců hliníku před konkurencí z dovozu, která ale zase zvyšuje náklady evropských automobilek.
A jsou tu i byrokratické obtíže. Na nové podobě IAA se musí shodnout unijní země, EK a EP. A to do konce roku. Je to vůbec reálné? Už Kypru, který v letošním prvním pololetí roku zaujímal předsednictví v Radě EU, se podařilo vypracovat kompromisní text jen na část jinak stostránkového znění zákona. A tak debatu o kontroverzní myšlence „Made in Europe“ přehrál na Iry, kteří předsednictví převzali po něm.
A co na to Irsko, která například v případě USA platí za vstupní bránu do EU? Jeho zástupci jsou optimističtí. Jejich irský ministr průmyslu, turistiky a zaměstnanosti, Peter Burke, řekl, že se výzvy nebojí: „Je to velmi agresivní plán, o tom není pochyb. Ale my Irové kompromisy dělat umíme.“
Jak kvalitní kompromis ale nakonec vyjednají, už nedodal. Stejně jako to, jak se tento kompromis projeví a odehraje v praxi.
Michal Achremenko
