Praha 6. listopadu 2026 (PROTEXT) – Výsledky amerických voleb do Kongresu vedou k přehodnocení situace na burzách. Zejména u umělé inteligence bude další vývoj hodně záviset na strategii demokratů, píše web německého týdeníku WirtschaftsWoche.
V amerických volbách do Sněmovny reprezentantů a Senátu způsobili demokraté překvapení – strana získala většinu v obou komorách Kongresu. Demokraté přebírají moc i v některých spolkových státech. To vyvolalo na burzách rozsáhlé výkyvy kurzů: zatímco akcie v Asii i kurz dolaru oslabily, nová situace jde na ruku americkým státním dluhopisům.
Dopady volebního vítězství ještě nejsou zcela jasné, je však možné očekávat důsledky pro řadu tříd aktiv:
- Pokud by politická situace v Kongresu omezila další snižování daní a státní výdaje, státní dluhopisy by z toho mohly těžit. To by mohlo zmírnit obavy z prudce rostoucího státního dluhu za vlády Donalda Trumpa.
- Pokud by Kongres odebral svou podporu válce v Íránu a vynutil uzavření míru, mohlo by to ulevit ceně ropy, s potenciálním dopadem na globální inflaci a úrokové sazby centrálních bank v USA a Evropě.
- Investoři vnímají volební vítězství demokratů mimo jiné jako možné riziko pro akcie odvětví umělé inteligence, jelikož hrozí přísnější regulační kontroly, zejména pro rychle rostoucí technologické společnosti a firmy zabývající se umělou inteligencí.
- Demokraté již oznámili, že chtějí opět výrazněji podpořit Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi. To by mohlo přinést nárůst objemu objednávek pro americký obranný průmysl a růst akciových kurzů.
- Pokud se Kongres v otázkách cel dostane do konfrontace s Trumpem, mohlo by to přinést úlevu zejména pro americké dovozce a vývozce v Severní Americe a Evropě a zajistit širokou podporu na finančních trzích.
Krátkodobé výkyvy mimo jiné na asijských burzách pozorovatelé připisují tomu, že investoři nesprávně odhadli rozsah nastávající změny mocenských poměrů. „Modrá vlna sama o sobě možná není překvapením. Překvapila jasnost vítězství,“ komentuje Chris Weston, vedoucí analytického oddělení společnosti Pepperstone Group v Melbourne.
Poté, co bylo jasné, že demokraté ovládnou obě komory, ukazovaly tržní indikátory zpočátku jednoznačný obraz: index Nikkei během asijského obchodování oslabil o 1,4 procenta. S tím souvisí, že dolar vůči euru oslabil o 0,3 procenta na 1,118 dolaru. Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů klesly o čtyři bazické body. Cena zlata navíc vzrostla o 2,9 procenta, což koresponduje se slabostí akciového trhu a vyčkávacím postojem investorů.
Z pohledu pozorovatelů to není v rozporu s rostoucími kurzy v rané fázi evropského obchodování. Evropský index Stoxx 600 ve středu ráno posílil o 0,9 procenta, index DAX vzrostl o zhruba 1,1 procenta. Evropské akcie si již v období před volbami v polovině mandátu vedly lépe než americký trh.
Spouštěčem byl přesun investic od obchodování s umělou inteligencí k defenzivnějším odvětvím. Jasný výsledek nyní zajišťuje, že investoři s nízkou tolerancí k riziku realizují investice, s nimiž dosud otáleli.
Kryptotrh reagoval na volební úspěch demokratů v takzvaných midterms volbách z velké části bez rozrušení. Na rozdíl od některých obav nenastal propad kurzů. Podle obchodníků je důvodem, proč trhy tuto zprávu přijaly tak klidně, především to, že výsledek voleb nebyl pro finanční trhy žádným překvapením.
Změnu politické situace ve Washingtonu může přesto kryptoměnový sektor pocítit. V klíčových výborech amerického Kongresu – například v bankovním výboru Senátu – budou nyní pravděpodobně opět udávat tón politici, kteří zaujímají k digitálním měnám výrazně skeptičtější postoj než mnozí republikáni.
Rostoucí odpor proti výpočetním centrům pro umělou inteligenci
Ne všechny teze vyslovené před volbami se dají jednoznačně potvrdit či vyvrátit. Ačkoli se zdá, že by akcie společností zabývajících se umělou inteligencí mohly čelit tlaku, nejnovější zveřejněné provozní údaje hovoří jinak. Jak AMD, tak i Super Micro nedávno zvýšily své prognózy tržeb. I úspěšnou emisi podnikových dluhopisů společností Meta v objemu 15 miliard dolarů lze interpretovat tak, že investoři předpokládají pokračování boomu umělé inteligence.
U volebních uren se však ukázal jiný obraz. Podle agentury Bloomberg se velká část z plánované kapacity datových center ve výši 303 gigawattů (GW) nachází ve státech, kde se konaly volby do Kongresu. Zhruba 170 GW z toho připadá na státy, kde se konaly volby guvernérů a do zákonodárných sborů, dalších 91 GW na státy s čistě parlamentními volbami a přibližně 8 GW na státy s volenými energetickými regulačními komisemi. Pouze 34 GW se nachází ve státech, kde se v roce 2026 nekonaly žádné relevantní volby.
Trumpova politická podpora rozšiřování datových center a podpora ze strany miliardářů, jako jsou Elon Musk, Mark Zuckerberg a Jeff Bezos – jejichž jmění do značné míry závisí na boomu umělé inteligence – naznačují jeden možný výklad volebních výsledků: Frustrace z rostoucích nákladů na energii a nedostatečné zapojení občanů do rozhodování o datových centrech mohla ve volbách sehrát určitou roli. Musk zřejmě počítá s větším odporem při rozšiřování umělé inteligence, a proto propaguje svou vizi datových center ve vesmíru: „Datová centra ve vesmíru se právě teď jeví jako docela atraktivní,“ napsal v příspěvku na platformě X.
Otázkou nyní zůstává: Využijí demokraté svou moc k tomu, aby zpomalili boom umělé inteligence?
Geopolitika a celní politika v nejistotě
Americké ministerstvo obrany odhaduje, že válka s Íránem dosud stála USA 47 miliard dolarů. Válka na Blízkém východě se tak stává trumfem v nadcházejících jednáních o rozpočtu mezi Kongresem a Bílým domem.
Trump během obnovených jednání mezi USA a Íránem několikrát hovořil o možném uzavření dohody. K tomu zatím nedošlo. Demokraté by mohli uzavření míru stanovit jako podmínku pro zvýšení dluhového stropu.
Podobná situace panuje v otázce cel. Trump se sice opakovaně pokoušel prosadit svou celní politiku prostřednictvím prezidentských dekretů, ale tato strategie má své meze. Pokud by demokraté byli ochotni riskovat zastavení činnosti vládních úřadů ve Washingtonu, aby ukončili celní válku, mohlo by to pro světovou ekonomiku znamenat obrat.
Změna kurzu v oblasti vojenské podpory Ukrajiny by měla spíše politický než ekonomický charakter. Od nástupu Trumpa do úřadu nesou Evropané hlavní břemeno podpory napadené země. Pokud by USA byly připraveny se opět více angažovat, ať už prostřednictvím sankcí proti Rusku, vojenské či finanční pomoci, mohlo by to omezit odklon důležitých spojenců, jako jsou Kanada a EU.
Zdroj: ČTK Connect
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59961.
