Do učebních plánů mediků 1. LF UK nově vstoupily digitální kompetence. Mimo to fakulta chystá robotické centrum. V něm se medici i lékaři proškolí v práci s robotem při chirurgických výkonech. Velká novinka na 1. LF UK je robot Charles.
Jde o humanoidního robota, androida, kterému dali studenti jméno Charles. Nápomocný jim brzy bude hlavně v laboratořích. Díky němu si studenti lépe nacvičí reakce v krizových situacích, například při rozlití nebezpečné látky, biologického materiálu. Anebo jim pomůže i s běžnými úkony či s nácvikem práce, aniž by došlo k poškození skutečných vzorků.
„Robot [na obr. vlevo, pozn. red.] nám umožňuje testovat nové přístupy k manipulaci s laboratorním materiálem, automatizovat rutinní úkony a zvýšit bezpečnost při práci s rizikovými vzorky,“ popisuje přednosta BIOCEV 1. LF UK docent Milan Jakubek.
Robot podle něj zrychluje práci a manipulaci s laboratorními vzorky. Běžné a opakující se úkony se díky jeho pomoci stávají rychlejší a jsou více bezchybné. Díky jeho přesnosti se snižuje i riziko kontaminace a výsledky práce jsou stabilní bez výrazných rozdílů.
Postupně by se podle docenta Jakubka mohlo využití Charlese přenést i do dalších oblastí sociální a zdravotní péče. Nejde pouze o technologický vývoj, ale o komplexní pohled zahrnující odborné, legislativní i etické aspekty nasazení humanoidních robotů v praxi, dodává.
Robot Charles pomůže v biomedicínském výzkumu
Nyní humanoidního robota fakulta postupně zavádí do ostrého provozu. Charles už se podle docenta zapojuje do práce v biomedicínském výzkumu. Učí se základní úkony a testuje se jeho každodenní chování v laboratorním prostředí.
„Robota vnímáme jako platformu pro transfer technologií do reálného prostředí, rádi bychom rozvinuli spolupráci s akademickými partnery, ale i s firmami, které mohou výsledky výzkumu přenést do praxe,“ nastiňuje další plány s Charlesem docent.
Pořízením robota Charlese fakulta v reakci na technologický boom, který dopadá i do medicíny, nekončí. Ve Fyziologickém ústavu už brzy otevře robotické centrum. V něm se proškolí v práci s robotem při chirurgických zákrocích studenti stejně jako lékařské týmy. A nejen to. Věnovat se v něm budou akademici i výzkumu a novým postupům v robotické operativě. Protože jak upozorňuje přednosta Fyziologického ústavu 1. LF UK docent Mikuláš Mlček, robotičtí asistenti se stávají běžnou součástí klinické praxe a přinášejí výhody.
„Díky kloubovým nástrojům, vysoké přesnosti jejich vedení a stabilnímu trojrozměrnému obrazu umožňuje robotická chirurgie provádět i výkony, které jsou jinak technicky velmi obtížné, a současně usnadňuje řadu již zavedených operací,“ uvádí docent Mlček, který robotické centrum i povede.
Vládou přijatá e-Health strategie chce do 10 let propojit celé zdravotnictví
Výhody robotiky se projevují hlavně u zákroků v místech s malým prostorem pro práci s nástroji. Typicky jde o malou pánev a další oblasti obtížně dostupné přímými nástroji nebo vyžadující vysokou přesnost a šití. Jako je resekce ledviny nebo výkony na mitrální chlopni.
Docent Mlček upozorňuje, že robotická chirurgie je finančně náročná, klade vyšší nároky na organizaci práce a týmovou práci zdravotníků. A také si žádá nové dovednosti. To jsou důvody vzniku nového robotického centra na 1. LF UK.
Do učebních plánů přibyly digitální kompetence
Fakulta rovněž reaguje na tlak na digitalizaci ve zdravotnictví a přípravu české datové základny na propojení s evropskou datovou základnou zdravotních dat [European Digital Health Space, EDHS]. Do svých učebních plánů nově zavádí výuku digitálních kompetencí.
„Budoucí zdravotníci musejí rozumět nejen medicíně samotné, ale také tomu, jak bezpečně a odpovědně pracovat s daty, elektronickými systémy, telemedicínou či algoritmickými nástroji. A zároveň respektovat pacienta,“ říká k novému předmětu na 1. LF UK přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK doktorka Jolana Kopsa Těšinová.
NCEZ představilo novou Strategii elektronizace zdravotnictví ČR
Konkrétně jde o zavedení mezinárodního výukového rámce pro lékařské fakulty zvaného DECODE. Ten vymezuje jasnou strukturu digitálních kompetencí v pregraduálním studiu na lékařských fakultách. Zaměřuje se na čtyři klíčové oblasti:
- profesionalitu v digitálním prostředí,
- digitální zdraví pacienta a populace,
- zdravotnické informační systémy,
- práci s daty včetně umělé inteligence.
„Naším cílem není učit studenty technologie pro technologie samotné. Chceme je připravit na medicínu, která je stále více datově řízená, technicky zprostředkovaná, a zároveň klade vyšší nároky na odborný úsudek, odpovědnost a lidský přístup,“ vyjasňuje přednostka.
Součástí nové výukové části je podle ní důraz na digitální empatii. To znamená schopnost porozumět pacientovi i v prostředí, kde komunikaci a péči často zprostředkují technologie. Budoucnost medicíny je digitální, ale stále lidská, zdůrazňuje doktorka Těšinová.
Autor: VRN / Foto: 1. LF UK
