Praha 7. května (PROTEXT) – Odkládání rodičovství v Česku se podle nové studie dostává do fáze, kdy stále častěji naráží na biologické limity plodnosti. Lidé často přeceňují šance na spontánní početí ve vyšším věku a část párů pak zjišťuje, že otěhotnění přichází později, než očekávali, případně že se nedaří vůbec. Výsledky studie odborníci představili na kulatém stole, který uspořádaly ČTK Connect a Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za podpory společností GENNET a ISCARE.
Průměrný věk žen při narození prvního dítěte se za posledních 30 let zvýšil zhruba o sedm let a v roce 2025 dosáhl 29,2 roku. Úhrnná plodnost klesla z 1,83 dítěte na jednu ženu v roce 2021 na 1,28 v roce 2025. Podle autorů studie nejde pouze o ekonomické nebo sociální faktory, ale také o načasování rodičovství.
„Nejvýraznější pokles plodnosti nyní sledujeme ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety, kde se snížila zhruba o čtvrtinu. Zároveň se znovu zrychluje trend odkládání rodičovství, který se může v dalších letech ještě prohloubit,“ uvedla demografka PhDr. Mgr. Anna Šťastná, Ph.D.
S rostoucím věkem rodičů se výrazně projevují biologické limity plodnosti. Šťastná na kulatém stole zároveň uvedla, že více než čtvrtina žen a mužů má zkušenost s déletrvajícími problémy s početím, tedy s neúspěšným snažením o dítě po dobu alespoň 12 měsíců.
Podle autorů studie mladí lidé nadhodnocují pravděpodobnost spontánního početí ve vyšším věku a podceňují s tím spojená zdravotní rizika.
„Studie potvrzuje to, co v reprodukční medicíně dlouhodobě vidíme – dochází k odkládání rodičovství a páry pak častěji vyhledávají odbornou pomoc. Asistovaná reprodukce je velmi účinná léčba, ale nedokáže nahradit přirozený reprodukční potenciál páru,“ řekl vedoucí lékař MUDr. Martin Kučera, Ph.D., specialista IVF kliniky ISCARE.
Nízké povědomí o plodnosti potvrzuje i praxe reprodukčních klinik. „V praxi vidíme velké rozdíly ve fertilní gramotnosti. Některé páry přicházejí velmi dobře informované, jiné netuší, že plodnost s věkem výrazně klesá nebo jak velkou roli hraje životní styl. Setkáváme se i se ženami po čtyřicítce, které přicházejí pozdě, často po letech neúspěšného snažení,“ uvedl vedoucí lékař MUDr. Miloš Černý, specialista IVF kliniky GENNET.
Odborníci se shodují, že klíčovou roli hraje informovanost a vzdělávání.
„Je nutné začít s osvětou dříve, ideálně už na školách. Lidé by měli znát biologické limity plodnosti ještě předtím, než začnou rodičovství plánovat,“ zdůraznila demografka prof. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.
Podle odborníků je fertilní gramotnost součástí širší zdravotní gramotnosti a souvisí i se sociálními podmínkami, dostupností péče a kvalitou informací, které mají lidé k dispozici.
„Zdravotní gramotnost je úzce propojena se socioekonomickými podmínkami, dostupností zdravotní péče i kvalitními informacemi. Léčba neplodnosti přitom představuje pouze pomyslnou špičku ledovce – přitom klíčová je prevence a systémové vytváření rovných podmínek, aby všichni mohli plánovat rodičovství včas a bez zbytečných překážek,“ uvedla demografka prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc. „Rodičovství je totiž v důsledku prospěšné i pro společenský a mezigenerační dialog“ doplnila profesorka Kocourková.
Studie upozorňuje také na proměnu reprodukčního chování. Sexuální život u nejmladší generace žen začíná v průměru kolem 16,5 roku, zatímco první dítě přichází přibližně o 13 let později.
Z dat dále vyplývá, že klesá využívání spolehlivějších metod ochrany před početím a roste podíl méně účinných postupů, například přerušované soulože nebo metody neplodných dní. Zvýšil se také podíl lidí, kteří nepoužívají žádnou ochranu.
Na změnách se podle odborníků podílí i vliv sociálních sítí, které ovlivňují postoje k antikoncepci i k plánování rodičovství. Studie zároveň upozorňuje na nedostatečné povědomí o biologických limitech plodnosti.
„Na sociálních sítích se částečně normalizuje rodičovství ve vyšším věku, což může vytvářet nereálná očekávání,“ uvedla demografka RNDr. Adéla Volejníková.
Odkládání rodičovství podle odborníků souvisí také s proměnou hodnot, delším vzděláváním, kariérními očekáváními a změnami partnerského chování.
„Reprodukce je dnes komplexní proces ovlivněný hodnotovými změnami, proměnou rodinných vzorců i tlakem na delší vzdělávání a kariéru, což přispívá k odkládání rodičovství,“ uvedla Jiřina Kocourková.
„Mladí lidé dnes často vnímají rodičovství jako projekt, na který musí být dokonale připraveni, což vede k jeho odkládání,“ upozornila demografka RNDr. Eva Waldaufová.
Nízká porodnost má podle odborníků nejen individuální a zdravotní, ale také dlouhodobé ekonomické a společenské důsledky.
„Porodnost v Česku klesla na zhruba 77 tisíc dětí ročně, což je pokles o více než 30 procent oproti roku 2021. Pokud by nízká plodnost přetrvávala, projeví se to v budoucnu poklesem počtu pracovníků, nižšími odvody do systému a vyšším tlakem na veřejné finance,“ uvedl ekonom PhDr. Michal Hlaváček, Ph.D.
Ekonomické faktory podle odborníků hrají roli, ale nejsou jediným vysvětlením.
„Ekonomické podmínky mají vliv, ale lidé je často přeceňují. Důležitou roli hrají i změny životního stylu, vzdělávání a partnerského chování,“ doplnil Michal Hlaváček.
Podle autorů má odklad rodičovství dopady nejen na jednotlivce, ale i na fungování zdravotního systému a dlouhodobý ekonomický vývoj. Klíčová je prevence a včasná informovanost, aby k problémům docházelo co nejméně.
Studie Národního institutu SYRI vychází z dat Českého statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a sociologického šetření „Současná česká rodina 2020–2022“.
Zdroj: ČTK Connect
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
