Podvodů na internetu za březen přibylo v ČR meziročně o více než 37 % a tvoří tři čtvrtiny veškeré kyberkriminality. Na světě se každý rok ztratí v přepočtu přes 21 bilionů korun. 96 % obětí své peníze už nikdy neuvidí. Oběťmi bývají často ženy.
Data karetní společnosti Mastercard ukazují, že každou jednu minutu bez ohledu na denní dobu odvrátí v průměru 200 pokusů o kybernetický atak, jehož cílem je odsát finance z některého z finančních produktů. Ať už běžných domácností, nebo i firem. Každý rok se podle dat Mastercard kvůli online podvodům ztratí na celém světě v přepočtu 21 bilionů korun. Kyberkriminalita se tak už v roce 2029 může docela reálně stát třetí největší „ekonomikou“ světa, uvádí zástupci společnosti.
„Data z našeho indexu kybernetické bezpečnosti ukazují, že mladá generace, která se intuitivně jeví jako digitálně zdatnější, je v online světě výrazně ohroženější,“ poukazuje na online podvody nejvíce zranitelnou skupinu Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Odvolává se na výsledky průzkumu její společnosti, podle kterých 43 % z Gen Z přiznává, že kliklo na nebezpečný odkaz.
„To je nejvíce ze všech dotázaných skupin,“ podotýká Lvová.
Určité vysvětlení nabízí to, že vysoké procento podvodných odkazů je součástí příspěvků na sociálních sítích. A jsou to právě mladí lidé, kteří na nich tráví nejvíce času a často bezmyšlenkovitě kliknou na cokoli, co se jim jeví jako zajímavé a přitažlivé.
Kyberkriminalita je organizovaný zločin
Podvody v online prostředí zločinci ale nepáchají pouze prostřednictvím rozesílání podvodných zpráv s nebezpečnými odkazy. Podle zjištění Policie ČR kriminálníci stále častěji používají telefony, v nichž se představují za pracovníka policie nebo banky. A za oběti si nejraději vybírají ženy. A jaký je důvod?
„Oběťmi těchto podvodů jsou v 80 % případů ženy. Falešní bankéři a falešní policisté využívají strach, práci s emocemi a časový tlak,“ říká Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.
Podle policejních statistik dosahuje průměrná škoda u telefonních podvodů 744 000 Kč, u romantických podvodů pak 513 000 Kč.
„V některých případech lidé přijdou o miliony korun,“ dodává Kapr.
A jak upozorňuje Vladimír Lukášek, ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, kriminalita v online prostředí už není dávno věcí jednoho pachatele. Naopak jde o organizovanou trestnou činnost s přesahem daleko za hranice České republiky, nejčastěji na východ od našich hranic.
„Nejde už jen o jednotlivé pachatele, ale o organizovaný mezinárodní zločin, který funguje jako propracovaný byznys,“ říká Lukášek s tím, že k doslova enormnímu nárůstu této kriminality došlo za letošní březen. A to o více než 37 % v meziročním srovnání.
Britská vláda bojuje proti deepfake. Mimo jiné i kvůli deepstate
Není podle něj nic výjimečného, že podvodný hovor trvá klidně i 12 hodin, kdy se u něj vystřídá více lidí a v přestávkách hraje hudba. Anebo podvodníci volají za sebou z několika českých telefonních čísel.
„Přitom celou dobu hovoru poškozeného drží ve strachu, že když neuposlechne jejich instrukce a jimi nabízené řešení, přijdou o své veškeré peníze. Nebo se sami dopustí trestného činu,“ vysvětluje počínání podvodníků na telefonu Ondřej Kapr.
Upozorňuje, že v tomto kontextu žádný bezpečný účet neexistuje stejně jako výhodný investiční produkt slibující nenormálně vysoké zúročení v krátké době.
Pozor na lásku po telefonu a romantické hovory
Zvlášť závažné jsou romantické podvody, kdy podvodníci pracují s emocemi, snaží se navázat se svou obětí silný citový vztah a poté z ní vymámit co nejvyšší obnos peněz. A bohužel se jim to podle policistů i daří. V téměř 90 procentech těchto případů jsou obětmi ženy, a to s průměrným rokem narození 1967.
„Podvodníci navazují důvěryhodný vztah i několik měsíců. Prvotní kontakt vyhledají přes seznamovací aplikace či jiné sociální sítě, kde vystupují pod falešnou identitou,“ popisuje strategii podvodníků cílící na osamocené ženy hledající partnera Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Podle ní se po telefonu snaží získat důvěru oběti. Dokonce nemají problém jí vyznat lásku, ale zároveň po ní žádají maximální diskrétnost.
„Následně vyvolají v oběti strach o jejich život formou nebezpečné válečné operace či mise, vážného lékařského zákroku apod. Často se na několik dní zcela odmlčí. Pakliže je oběť citově podchycena a na situaci emotivně reaguje, začnou po ní požadovat různé finanční výpůjčky či poplatky s příslibem, že vše vrátí,“ popisuje jednání této skupiny podvodníků Pidrmanová.
Své oběti zločinci manipulují, ovlivňují až je přimějí k převodům peněz přes vlastní účet na jiné účty. To pachatelé využívají k legalizaci výnosů z trestné činnosti, dodává Pidrmanová.
K odvrácení takového útoku podle ní stačí si pamatovat několik snadných zásad:
- Nikdy neposílat peníze na údajný bezpečný účet.
- Vědět, že policie ani banka nevyžaduje převody peněz po telefonu.
A přidává i to, že podezřelá čísla falešných bankéřů a falešných policistů se dají hlásit telefonním operátorům na čísle 7726.
Jak jednat, když se v telefonu ozve osoba s naléhavou informací o napadení účtu:
- ZASTAV – nenechte se vtáhnout do paniky.
- ZAVĚS – policie ani banky nikdy nepožadují převody peněz.
- ZKONTROLUJ – ověřte si situaci přímo u své banky.
„Kyberbezpečnost není jen o softwaru. Je to kombinace tří věcí: informovanosti, zdravého úsudku a dobré technologie. To vše pečlivě nastavené může kyperpodvodníkům znesnadnit jejich úspěšnost,” říká k prevenci online podvodů Ondřej Novotný, specialista na kyberbezpečnost ESET.
Veronika Táchová
