Inflace v průmyslu, zemědělství, stavebnictví a službách pro podniky v dubnu nabrala na obrátkách. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Podle ekonomů to značí jediné – vyšší spotřebitelskou inflaci.
Ceny zemědělských výrobců letos v dubnu meziměsíčně vzrostly o 2,8 procenta, u průmyslových výrobců o 1,4 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně stouply o 0,6 procenta. Co se týče stavebních prací, tam v dubnu zůstaly ceny meziměsíčně na stejné hodnotě jako v březnu.
S výjimkou cen v zemědělství [-10,6 %] rostly ceny prvovýrobců v dubnu i meziročně. U průmyslových výrobců stouply o procento. V tomto případě jde o změnu trendu, protože meziročně rostly ceny v průmyslu naposledy letos v lednu. A přímo ve zpracovatelském průmyslu v dubnu došlo k 3,1% zdražení. Ve stavebnictví ceny meziročně přidaly 3,2 %.
Největší obrat je zřetelný v průmyslu, kde ještě v březnu ceny prvovýrobců meziměsíčně klesly o 1,1 procenta. V rámci průmyslových skupin se meziměsíčně nejvíce zdražovalo u těžby a dobývání [+1,5 %], základních kovů [+1,0 %], strojů a zařízení [+0,1 %] a potravinářských výrobků [+0,1 %].
Nic moc dobré zprávy do budoucna
„Válka v Perském zálivu vrací výrobní inflaci do hry. Pokles cen v průmyslu skončil s tím, jak se do nákladů začaly stále více propisovat zdražující suroviny,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Jako důvod uvádí v první řadě dražší rafinérské výrobky reagující na růst cen vstupních surovin. Přičemž ty se začínají propisovat i do vyšších cen dalších průmyslových oborů, jako je chemický průmysl nebo výroba stavebních materiálů.
„Cenová nákaza je zatím omezená, ale postupně se šíří. Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu neuklidnila ani po dvou měsících, je jen otázkou času, kdy se do výrobní inflace propíšou i vyšší náklady za plyn a elektřinu. Asi těžko čekat, že firmy zůstanou imunní vůči zdražování základních energií,“ doplňuje.
Inflace v Americe stoupla na 3,8 %. Je už skoro jako za Bidena
Jedinou útěchou jsou podle něj ceny zemědělců. Rostlinné produkty jsou meziročně levnější o téměř 12 procent, dražší jsou naproti tomu některé druhy masa a vejce. Potraviny tak podle jeho názoru mohou fungovat jako inflační brzda ještě několik měsíců. Ale ani tato brzda nebude fungovat věčně, dodává.
Výrobní inflace se promítne do spotřebitelské inflace
I podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila aktuální data nenabízejí nic moc pozitivního. Navíc upozorňuje, že meziroční srovnání zkresluje směrem dolů převedení části poplatků za dodávky elektřiny na státní rozpočet. Výhled do nejbližších měsíců považuje za „spíše neveselý“.
„Krize na Blízkém východě nejeví známky uklidňování a velká část nákladových tlaků odtud teprve přijde, až chybějící dodávky prostoupí dodavatelským řetězcem,“ říká s tím, že nevyhnutelně dojde k dodatečnému inflačnímu tlaku na spotřebitelské ceny.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
Ve stejném duchu popisuje situaci Petr Dufek: „Výrobní inflace ukazuje, jak se začíná efekt drahých komodit přelévat do nákladů tuzemských firem. Zatím jsme víceméně na začátku, protože zatím jde jen o pohonné hmoty a chemii. Pokud ale konflikt brzy neskončí, přijdou na řadu energie v plné síle – a tím se zdražování plošně rozlije napříč ekonomikou.“
Obdobný výhled nabízí ekonom Komerční banky Martin Gürtler. I ten říká, že postupný průsak vyšších cen energií s nejvyšší pravděpodobností zatlačí na ceny zboží.
„Růst cen služeb pak bude nejspíše udržovat na zvýšených úrovních imputované nájemné, jehož součástí jsou mimo jiné i ceny stavebních materiálů,“ tvrdí.
Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí
Jádrovou inflaci, která už v dubnu dosáhla meziročně 2,9 procenta, tipuje nad hranicí tří procent. A nad tři procenta se nejspíše na přelomu letošního a příštího roku dostane i celková spotřebitelská inflace, uvádí.
–DNA–
