Malovat čerta na zeď je to poslední, co bych chtěl. Ale zprávy o ebole v Kongu, která se postupně rozšířila do Ugandy a Jihosúdánské republiky a skrze nakažené se dostává do evropských zemí, až příliš nápadně připomínají první zprávy z doby, kdy přicházel covid-19.
Tehdy to bylo podobné. Nejdřív se jen jako noty na buben objevovaly informace o tom, že covid je tam a támhle, až byl nakonec i u nás. A následně udeřil silou globální pandemie. I bych rád věřil tomu, co teď říkají odborníci, lékaři. Že se ebola přenáší přece jen podstatně obtížněji než covid. A i bych rád věřil politikům, že nám v této věci nic bezprostředně nehrozí, že jsme naprosto v bezpečí. Ale mám pochybnosti.
Za covidu jsme měli také tu čest dnes a denně poslouchat odborníky a politiky se zaručenými doporučeními a ujištěními, ale jak to dopadlo, víme všichni. Za pět minut slávy na televizní obrazovce toho totiž i odborník napovídá, co je libo. O politicích nemluvě.
A tak znovu: Nechci malovat čerta na zeď, ale o covid zkušenější mám už za to, že namístě je teď i maximální obezřetnost a opatrnost. Stejně jako nás zaskočil covid, nás může zaskočit i ebola. A to proto, že i když se údajně nepřenáší tak snadno jako covid, přenáší se. Což vidíme právě v těch zprávách, které o ní [zatím] přicházejí jako noty na buben.
Mediální narativ o zlém Trumpovi
K aktuální epidemii eboly v afrických zemích se ale neváží jen zprávy Světové zdravotnické organizace o tom, že není v místě svých ohnisek pod kontrolou. Váží se k ní i zprávy o tom, kterak administrativa Donalda Trumpa „nechce“ v Americe nakažené Američany, kteří působili v postižených afrických zemích. Když do Česka přiváželi amerického doktora z Konga v riziku a do Německa už přímo ebolou nakaženého doktora a další v riziku, téměř všechna média vděčně citovala amerického lékaře Craiga Spencera, který v roce 2014 po návratu do vlasti z africké Guineje onemocněl ebolou a nákazu přežil. Citovala ho proto, že se na síti X pozastavil nad tím, že nakažení a rizikové kontakty nemíří hned do USA, kde je k dispozici specializované vybavení a zařízení právě pro takovéto případy.
„Těch sedm posílají do Německa a do České republiky. Jako americký občan, kdybych byl na jejich místě, bych byl neuvěřitelně zklamaný a upřímně naštvaný,“ uvedl.
Epidemie eboly se šíří z Konga do dalších zemí. Situace je vážná
Ke svému příspěvku pak připojil tweet amerického prezidenta Donalda Trumpa z roku 2014, který kritizoval americké představitele, tehdejšího prezidenta Baracka Obamu, za to, že chtějí dopravit nakažené ebolou do USA. „Držte je odsud!“ napsal tehdy Trump.
—
A pak přišel The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly. Ty pod podmínkou anonymity, žádný nebyl jmenován, listu sdělily, že Amerika své rizikové občany v Americe nechce. A že je to velký rozdíl proti tomu, jak se Amerika o své nakažené starala v době, kdy ji jako prezident vedl právě Obama. List psal o neochotě Trumpovy administrativy postarat se o své nemocné doma, kde jsou k tomu nejlepší podmínky. To, že tento článek vystavěný na anonymních zdrojích opět vděčně přijala všechna velká nejen česká, ale i evropská média asi netřeba připomínat. Trump a spol. byli za necitelné mizery, což mnohým bohatě postačilo k morálnímu odsudku, zlému úsměšku. Veřejnost dostala svou pravidelnou dávku nenávisti – ebola, neebola.
Avšak mezitím…
Avšak mezitím z Ameriky přicházely a přicházejí další zprávy o ebole. USA například oznámily, že pro své občany, kteří v regionu působí, zřídí v Keni speciální zdravotnické zařízení. Určené má být pro Američany s podezřením nákazy nebo již potvrzenou nákazou. Pacienti v něm dostanou léčbu od proškolených amerických zdravotníků. Ti se nyní školí a připravují na výjezd ve Spojených státech.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio uvedl, že „prioritou jeho zahraniční politiky je ochrana amerického lidu“. A dodal, že Bílý dům nedovolí zavlečení eboly na území Spojených států. Americké zdravotní úřady pak doplnily, že ve speciálním zařízení se americkým občanům v podezření z nákazy ebolou dostane kvalitní zdravotní péče, aniž by museli minimálně 12 hodin a za přísných hygienických opatření cestovat zpátky do USA. A na daném postupu začala okamžitě spolupracovat americká ministerstva zahraničí, obrany, zdravotnictví a sociálních služeb.
V USA se obávají eboly. V Keni staví zařízení pro Američany v riziku
Ale ani tím akce Trumpovy administrativy nekončí. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo, že cestovatelům bez amerického pasu, kteří byli v posledních třech týdnech v Kongu, Ugandě nebo v Jižním Súdánu, omezí vstup do USA. A omezení zavedla i pro americké občany, kteří navštívili některou ebolou postižených afrických zemí. Ti se přesměrovávají při návratu do USA na jedno z konkrétně určených amerických letišť, kde se hned podrobují zdravotnímu vyšetření. Jde třeba o mezinárodní letiště Dulles, mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku, mezinárodní letiště Hartsfield-Jackson Atlanta a mezikontinentální letiště George Bushe v Houstonu.
Nejsmrtelnější v historii?
Další opatření, počítám, ještě přijdou. A to třeba už proto, že humanitární organizace Mezinárodní záchranný výbor [IRC] se sídlem v New Yorku tvrdí, že epidemie eboly v Kongu a sousední Ugandě se šíří rychleji, než se očekávalo. A že ji zdravotníci nedokáží dostat plně pod kontrolu. Bez zásadních mezinárodních akcí podle IRC hrozí, že se stane současná epidemie eboly „tou nejsmrtelnější v historii“.
Ebola z Afriky nás bezprostředně neohrožuje, ujišťuje Roman Prymula
Jde o vážná slova. Ale i když nechci malovat čerta na zeď, ptám se na to, jaká opatření v případě eboly zavedla Evropská unie, která po covidu vynaložila miliardy eur na to, abychom byli jako Evropané v těchto situacích chráněni. Nevím o žádném. A ptám se i na to, jaká opatření zavedla Česká republika, aby před epidemií eboly co nejvíce ochránila své občany. Bohužel nezaznamenal jsem ani jedno. Nacházím jen zprávy o tom, že ebola se v Africe, kde propukly násilnosti, což situaci dál jen komplikuje, rychle šíří. A pak zprávy o tom, že Trump je mizera, jenž ve své bezbřehé sebestřednosti zabouchne dveře i před bližním v nouzi.
Ale co když ebola přijde?
Můj komentář k tomu ale je, že toto nestačí. Vždyť kdyby se přenášela ebola tak nesnadno, jak nám tady u nás všichni říkají, nešířila by se v Africe tak rychle. A tak i když nechci malovat čerta na zeď, mám za to, že zatímco Amerika koná, my v Evropě a v Česku zase jen neděláme nic.
Ale co je horší, máme přitom ještě plná ústa hloupých řečí o tom, kterak je ta Amerika pod vedením Trumpovy administrativy nemožná. Pokud ebola ale dorazí i k nám, kdo bude jelimánek? Odpověď je, myslím, více než zřejmá. Zase my všichni, protože místo, aby se evropští a čeští činitelé starali, jako se starají ti v Americe, nestarají se.
Daniel Tácha
