Na to, že není něco v pořádku, upozornilo paní Ruženu [60] rozostřené vidění a ztráta rovnováhy, když jí bylo 32 let. Až magnetická rezonance ukázala, že zánět v mozku probíhá už 10 až 15 let a způsobil nevratné škody.
„Když jsem se podívala doleva, měla jsem pocit, že se točí svět a ztrácím rovnováhu,“ vzpomíná na to, kdy si prvně všimla, že je u ní něco v nepořádku, paní Ružena trpící roztroušenou sklerózou.
Zašla proto za svou praktickou lékařkou. Ta ji odeslala do oční ambulance pro podrobnější vyšetření zraku. Tam specialistka nepřišla na nic zvláštního, kolem zraku bylo u paní Ruženy všechno v pořádku. A tak šla zpátky ke své praktické lékařce.
„Poté mi řekla, že potíže mohou souviset s páteří, a doporučila cviky, které by mohly pomoci,“ vzpomíná na svou nikoli snadnou cestu k diagnóze roztroušené sklerózy.
Cviky ale nezabraly. Potíže s viděním přetrvávaly, proto ji lékařka nakonec odeslala na vyšetření k neurologovi.
„Když jsem se na neurologii po dvou měsících konečně dostala, lékař mi řekl, že se pravděpodobně jedná o problém s očima. A znovu mě poslal na oftalmologii,“ popisuje dále paní Ružena.
Nelehká cesta k diagnóze roztroušená skleróza
Tam se dozvěděla, že za jejími problémy stojí nystagmus neboli kmitání očí. Na nemoc jí lékař předepsal léky. Potíže s viděním a udržením rovnováhy ale měla i nadále. A tak se z vlastní iniciativy objednala do jiné ambulance neurologa, a sice do Fakultní nemocnice Motol v Praze.
Tam jí provedli speciální vyšetření, které odhalí, jak reaguje nervová soustava na podněty a také tam prvně podstoupila magnetickou rezonanci. Právě snímky z ní tehdy rozklíčovaly, co skutečně stojí za jejími potížemi. Na mozku měla nikoli málo světlých ložisek narušujících přenos nervových signálů.
„Řekli mi, že mám roztroušenou sklerózu a že se mi zánětlivá místa v mozku tvoří už asi deset až patnáct let, jen se zatím neprojevila,“ vzpomíná paní Ružena a dodává, že to pro ní byl doslova šok. S nic tak vážným tehdy rozhodně nepočítala.
Mozek je čas: Roztroušená skleróza začíná obvykle ve 33 letech
Zprvu jí specialisté ve FN Motol nasadili steroidy, to na rychlé zaléčení vzniklého zánětu. Poté přešla na imunosupresivní léčbu.
„U roztroušené sklerózy imunita napadá vlastní nervový systém, konkrétně myelin, ochranný obal nervových vláken,“ říká paní Ružena s tím, že právě tato léčba zpomaluje imunitní reakci.
Zhruba po dobu sedmi let od stanovení diagnózy fungovala pacientka bez razantních omezení. Lékaři jí doporučili pravidelný pohyb a zdravou životosprávu, žádné kouření a více vitamínu D. To pro paní Ruženu nebyl problém, protože od malička aktivně sportovala. Vrcholově tehdy dělala gymnastiku, mimo to hrála aktivně volejbal, a dokonce i fotbal.
„Po sedmi letech od stanovení diagnózy jsem pořád zvládala udělat i padesát kliků,“ říká.
Složitá období, kdy ereska útočí
Bohužel i přes nasazenou imunosupresivní léčbu začala nemoc postupovat a s tím přibývaly i ataky. To znamená období, kdy nemoc útočí a pacienti mají její příznaky. Mezi ně patří rozostřené vidění, ztuhlost svalů, potíže s chůzí, brnění a mravenčení v končetinách, závratě a extrémní únava.
„Postupně mi ochrnula pravá strana těla. Pravou rukou se dneska už skoro ani nedokážu podepsat a mám problémy i s řečí,“ říká paní Ružena.
V reakci na počet atak a příznaků nemoci jí neurologové upravili medikaci. A i přes nevratné poškození nervových vláken v mozku se jim daří nemoc zpomalit. Dneska paní Ružena dochází do specializovaného centra pro léčbu roztroušené sklerózy, kde jí lékaři předepisují nová terapeutika lépe zacílená na příčinu nemoci.
„Ataky dneska mívám přibližně jednou za rok,“ říká pacientka.
Kvůli zdravotním omezením už je dneska ale v invalidním důchodu. V klidnějším období pracuje jako programátorka a také píše knihy s veselou tematikou pro děti.
„Pacienty se snažíme léčit podle nejnovějších vědeckých poznatků, nabízíme jim nové léky, které přicházejí. A snažíme se jim léčbu ušít co nejvíce na míru,“ říká prof. Dana Horáková z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze, v jejíž péči je i paní Ružena.
O ní hovoří jako o velké bojovnici. „A to je moc důležité, protože právě každodenní aktivita, cvičení a pozitivní nastavení mysli je něco, co zásadně pomáhá,“ říká k nemoci prof. Horáková.
Nicméně stále bohužel platí, že roztroušená skleróza se úplně vyléčit nedá. Stejně jako neumí současná medicína obnovit porušená nervová vlákna.
–VRN–
