Denně užívá v Česku nikotin více než pětina populace. Mezi mladými je to každý čtvrtý, přesně 38,8 procenta lidí ve věku 15 až 24 let. Vyplývá to z výsledků Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu [NAUTA] za rok 2025.
O něm informuje Státní zdravotní ústav [SZÚ]. Data z výzkumu potvrzují i to, že kouření se často pojí s konzumací alkoholu, což násobí zdravotní rizika. A dále to, že mladí lidé patří k nejohroženějším. To i přesto, že ve věku 15 až 24 let užívají hlavně elektronické cigarety.
Jakékoli kouření zabíjí, varuje lékařka s odkazem na nádory na plicích
Nikotin v České republice užívá celkově 38,8 procenta mladých lidí ve věku 15–24 let. 26 procent jej užívá denně. Mladí lidé elektronické cigarety rovněž zhusta doplňují nikotinovými sáčky. Autoři výzkumu potvrzují, že tyto výrobky si mezi mladými udržují vysokou atraktivitu.
Uživatelé tabákových a nikotinových výrobků ve věkové kategorii 15 až 24 let [v %]
[Zdroj: NAUTA 2025, SZÚ]
Dále platí, že loni užívalo elektronické cigarety alespoň jednou měsíčně 11,6 procenta všech respondentů. Avšak jejich nejvyšší podíl byl právě ve věkové kategorii 15–24 let. Tam dosahoval 25,6 procenta. Ani tím špatné zprávy ale nekončí. V této věkové skupině zároveň výrazně přibylo uživatelů nejsilnějších náplní do elektronických cigaret. A to z pěti procent v roce 2022 na 35,6 procenta loni.
Co říkají o kouření nejen u mládeže zástupci SZÚ
„Závislost na tabáku a alternativních výrobcích vzniká velmi rychle. Což způsobují především účinky nikotinu. Hlavním důkazem její síly je fakt, že většina uživatelů uvádí, že by si přála přestat, ale často už nejsou schopni. Až příliš pozdě si uvědomí, jak silně návykový nikotin je,“ říká vedoucí Centra podpory veřejného zdraví doktorka veterinární medicíny Anna Niklová.
Centrum podpory veřejného zdraví [CPVZ] je odborným pracovištěm SZÚ. Zaměřuje se na primární prevenci. Sem patří vedení osvětových kampaní a projektů na podporu zdravého životního stylu. Co se týče nikotinu, nabízí program Škola bez nikotinu. I v něm seznamuje děti a mládež s riziky kouření.
„Například využívání syntetického nikotinu a nikotinových solí bývá prezentováno jako uživatelsky přívětivější, ve skutečnosti však zvyšuje potenciál závislosti,“ říká hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Protidrogová legislativa: Za čtyři roky se toho moc neudělalo
Snahou SZÚ je i prosazování důraznějších opatření na ochranu mládeže, včetně regulace příchutí, reklamy a designu výrobků, které zvyšují jejich atraktivitu. To se ale příliš nedaří, jak ukazují data z pravidelných výzkumů a také stále zlepšující se hospodářské výsledky tabákových firem.
Celkové výsledky studie NAUTA 2025
Z výsledků výzkumu NAUTA za loňský rok dále vyplynulo, že nikotin užívá v Česku celkově 29,5 procenta populace nad 15 let. 22,5 procenta Čechů ho užívá denně. Tři čtvrtiny současných kuřáků přitom kouří denně. Více než třetina [38 %] současných kuřáků se v roce 2025 pokusila přestat kouřit, to většinou bez odborné pomoci. Hlavní důvod byly obavy ze zhoršení zdravotního stavu v budoucnosti [35 %], zejména u mužů a nejmladší věkové skupiny 15–24 let.
Uživatelé nikotinu v ČR podle věkových skupin v roce 2025 [v %]
Graf zahrnuje kuřáctví tabáku, užívání zahřívaných tabákových výrobků a bezdýmných tabákových výrobků, užívání elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Podíl uživatelů celkem značí denní a příležitostní, tj. kouří méně často než denně, ale alespoň jednou měsíčně. / Zdroj: NAUTA 2025, SZÚ
Výzkum NAUTA se zaměřil i na sledování spotřeby alkoholu a konzumních zvyklostí ve spojitosti s nikotinem. Potvrdil, že pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je 19,2 procenta kuřáků. Což je o 2,9 procentního bodu méně než v celé populaci. Naopak mezi rizikově a škodlivě pijícími je podíl kuřáků výrazně vyšší: 39,2 procenta, resp. 54,5 procenta. Zdravotní dopady při souběžném užívání tabáku a alkoholu se v mnoha případech významně zesilují. Například u rakoviny hlavy je až 75 procent případů spojeno právě s kombinací těchto faktorů.
S kouřením se nejčastěji pojí rakovina plic, ale i dutiny ústní, slinivky, děložního čípku, ledvin, močového měchýře, střev a konečníku. Alkohol je sám o sobě karcinogen 1. třídy, tedy té nejrizikovější skupiny, zároveň je pro tělo toxický a návykový. Dopady užívání alkoholu jsou spojovány s více než 30 diagnózami a u dalších přibližně 200 onemocnění je alkohol jednou z jejich příčin. Vědecké studie prokázaly, že alkohol může způsobit minimálně sedm typů rakoviny. Včetně rakoviny úst, jícnu, hrdla [hltanu a hrtanu], jater, tlustého střeva a konečníku [kolorektální karcinom] a prsu.
–DNA–
