Kraj nostalgie, který má šanci se probudit. Zlín hledá cestu od Bati k nové průmyslové budoucnosti. Její zárodek se rodí v nedalekých Vizovicích.

Zlín 4. června 2026 (PROTEXT) – Zlínský kraj vstupuje do 150. výročí narození Tomáše Bati s otázkou, zda se jeho průmyslová minulost ještě dokáže proměnit v budoucnost. Mezinárodní reportáž Agence France-Presse (AFP), při které asistovala i slovenská agentura SITA, ukazuje region rozpolcený mezi silným historickým odkazem, odchodem mladých lidí a snahou vybudovat nové centrum průmyslového výzkumu ve Vizovicích.

Zlín dnes patří mezi nejprůmyslovější regiony Česka. Fungují zde firmy z oblasti strojírenství, obranného průmyslu, robotiky či polovodičů. Přesto region dlouhodobě zaostává ve výdajích na výzkum a vývoj, patří mezi kraje s nižšími mzdami a čelí odlivu mladých lidí do Brna nebo Prahy.

Právě tento paradox byl jedním z hlavních témat série rozhovorů, které AFP realizovala se zástupci samosprávy, univerzity, podnikatelského prostředí i studenty.

Britský expert na reputaci zemí Simon Anholt upozorňuje, že historická identita může být výhodou pouze tehdy, pokud má pokračování v současnosti. „Lidé se začínají cítit méněcenní vůči vlastním pradědečkům a říkají si: ztratili jsme to. A to není dobrý, dopředu hledící narativ,“ říká autor Nation Brands Indexu. Podle něj regiony nezachrání marketing ani slogany o inovacích. Rozhodují konkrétní výsledky a schopnost vytvářet věci, které mají význam i mimo vlastní region.

Zlín proto dnes nestojí před otázkou, zda se má „vrátit k Baťovi“. Spíše řeší, co z baťovského modelu je ještě použitelné v 21. století.

Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš tvrdí, že region si rozvoj nemůže „koupit“ pouze veřejnými penězi. „Bez příjmu soukromých firem se prostě dál neposuneme,“ říká. Za klíčový považuje zejména rozvoj Univerzity Tomáše Bati (UTB) a vytváření prostředí, ve kterém budou mladí lidí schopni rozvíjet vlastní projekty doma.

Podobný problém pojmenovává i rektor univerzity Milan Adámek. Upozorňuje, že o technické obory má dnes zájem jen přibližně 12 procent žáků základních škol. Zároveň přiznává, že regionu chybí prostor, kde by se výzkum setkával s reálnou výrobou.

Právě proto se během celé reportáže opakovalo jedno slovo – testbed.

Rodinná firma UNICO MODULAR vedená Lukášem Rudým dnes ve Vizovicích buduje průmyslový testbed z vlastních zdrojů. Nejedná se o klasické coworkingové centrum ani administrativní budovu. Testbed má být prostorem, kde firmy, školy a vývojáři dokážou testovat technologie v podmínkách blízkých reálné výrobě.

„Můj sen byl proměnit region tak, aby v něm moje děti chtěly jednoho dne zůstat,“ říká Rudy. Projekt podle něj nevzniká jako krátkodobá investice. Spíše jako generační projekt, který má vytvořit nové technologické zázemí pro region.

Silný mezigenerační rozměr zdůrazňuje i Dana Rudyová z Nadačního fondu Rodiny Rudy. „Je pro nás důležité, aby firma fungovala i za deset či dvacet let. Nechceme ji pouze vybudovat do určité velikosti a potom prodat a zpeněžit,“ říká.

Podle vícero respondentů dnes regionu nechybějí jednotlivé instituce ani firmy, ale schopnost propojovat je do jednoho funkčního ekosystému. „Zlínskému kraji nechybějí aktéři, ale společný tah na bránu,“ říká docent Petr Novák z UTB.

Podobně uvažuje i děkan Materiálovotechnologické fakulty Slovenské technické univerzity (STU) Zdenko Čambál, podle kterého střední Evropa netrpí nedostatkem strategií, ale slabou schopností přenášet výzkum do reálné výroby. „Testbedy jsou něco, co v našem prostředí může vytvářet unikátní věci,“ říká Čambál.

Na potřebu silnějšího evropského propojení upozorňuje také Vladimír Riška z programu Horizont Evropa. Podle něj nestačí infrastrukturu pouze postavit. „Musí být napojena na mezinárodní sítě, partnery a výzkumné projekty. Jinak riskujeme, že budeme mít budovy bez obsahu,“ upozorňuje.

Během reportáže se opakovaně vracel i hlas studentů. Ti Zlín popisují jako bezpečné a klidné město, no zároveň říkají, že o jejich budoucnosti rozhodnou zejména pracovní příležitosti. „Když tu bude dobrá práce, zůstaneme,“ zaznívalo v rozhovorech nejčastěji.

Právě v tom možná spočívá největší výzva regionu. Nikoliv v tom, jak důstojně oslavit Baťovu minulost. Ale v tom, zda dokáže vytvořit podmínky pro další generaci.

Prvním velkým testem má být říjen 2026, kdy bude UNICO Innovation Hub ve Vizovicích představen veřejnosti. Hlavním řečníkem inaugurační konference bude Simon Anholt. Nikoliv jako člověk, který má regionu potvrdit úspěch. Spíše jako autor otázky, kterou si dnes klade velká část střední Evropy: dokážou regiony s průmyslovou minulostí ještě vytvářet něco, co bude relevantní i pro budoucnost?

 

Poznámka redakce: Reportáž vznikala v období, kdy Zlínský kraj paralelně připravoval nový víceletý program na podporu regionálního inovačního ekosystému a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a podnikání.

 

Zdroj: SITA