Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 % a meziročně o 2,1 %. Meziročně je tak inflace nižší o 0,4 procenta, protože v dubnu činila 2,5 procenta.
Za poklesem meziroční inflace stojí podle statistiků odeznění skokového tlaku na růst cen pohonných hmot. A do konečného výsledku se promítly i ceny potravin, které jsou nyní v průměru o téměř dvě procenta nižší než před rokem.
„Nižší inflace však nemusí automaticky znamenat spokojenost České národní banky. Tlak na růst cen služeb totiž neustává. Ty sice aktuálně zdražují o jednu desetinu procentního bodu pomaleji než před měsícem, ale tempo 4,7 procenta zůstává vysoké,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v %
Podle něj za tím stojí především napětí na realitním trhu. To se do inflace dlouhodobě promítá prostřednictvím nájemného a imputovaného nájemného, tedy odhadovaných nákladů na vlastnické bydlení.
„Přestože aktuální pokles inflace je pozitivní zprávou, v dalších měsících je třeba počítat s jejím setrváním v horní polovině tolerančního pásma centrální banky. Do cen se totiž postupně promítnou vyšší ceny elektřiny a plynu,“ říká Dufek s tím, že na podzim navíc mohou inflaci podpořit rostoucí ceny zemědělských výrobců v důsledku vyšších nákladů na energie a hnojiva.
Zlevňování je konec. Zdražuje se v průmyslu, stavebnictví i zemědělství
Podle něj aktuální vývoj pro Českou národní banku [ČNB] značí, že zůstane obezřetná a ponechá si i nadále otevřenou možnost zvýšení úrokových sazeb. Důležitým vodítkem pro její další postup podle něj bude i vývoj v eurozóně, zejména rozhodnutí Evropské centrální banky o sazbách, o kterých bude jednat již 11. června.
Ceny nafty klesly. Stejně jako jádrová inflace v květnu
To, že inflace v květnu klesla, je podle ekonoma Komerční banky [KB] Martina Gürtlera překvapivé. To i přesto, že pohonné hmoty v květnu nepatrně zlevnily.
„Odhadujeme, že došlo k meziměsíčnímu poklesu jejich cen v průměru o 0,7 procenta. Zatímco nafta v květnu zlevnila, benzín naopak zdražil,“ uvádí ekonom KB.
Benzin je v průměru za 43 korun. A to i navzdory regulaci vlády
Také upozorňuje, že v meziročním vyjádření došlo k dalšímu urychlení růstu cen pohonných hmot, to z dubnových 27,5 procenta na květnových 29,1 procenta.
„Vliv na to měla nízká srovnávací základna, když loni na jaře pohonné hmoty významně zlevňovaly,“ vysvětluje.
Důležité podle něj je to, že jádrová inflace v květnu nejspíše zvolnila. Dostupná data o struktuře naznačují, že by mohla v meziročním vyjádření klesnout z dubnových 2,9 procenta na 2,7 až 2,8 procenta v květnu.
„My jsme přitom pro květen očekávali její zrychlení na tři procenta,“ tvrdí.
Všechny oči míří na centrální banku
Co se týče dalšího postupu ČNB, je Martin Gürtler přesvědčený o tom, že nižší inflace za květen oslabila tlak na bezprostřední zvýšení sazeb ze strany centrální banky. Byť ten i tak v následujících měsících pravděpodobně přetrvá, míní.
Komentář: Nepomůže ani Pavlovo euro, ale ani Babišovy nižší sazby
Finanční trhy v posledních dnech navíc začaly plně zaceňovat zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů již na následujícím zasedání centrální banky 18. června. A to přesto, že tomu podle něj dnes zveřejněná data příliš nenahrávají. Už jen kvůli tomu, že se celková inflace vrátila do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. A jádrová inflace nejspíše klesla bezpečněji pod tříprocentní horní mez tolerančního pásma centrální banky.
„Zvýšení úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku ovšem vyloučit nelze,“ tvrdí.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
A říká i proč: Česká ekonomika stojí na relativně silných domácích základech, k čemuž přispívá robustní spotřebitelská poptávka. Tu bude přiživovat mzdový vývoj. Zvlášť, když i dnes zveřejněný růst mezd za první letošní čtvrtletí výrazně překonal očekávání. V meziročním vyjádření průměrná nominální mzda vzrostla o silných 8,1 procenta – podrobné informace zde.
„K tomu se přidávají zvýšené tlaky plynoucí ze zahraničí v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Ten vedl k výraznému nárůstu velkoobchodních cen energií, vybraných výrobních materiálů, zemědělských hnojiv. A k částečnému narušení dodavatelských řetězců,“ uzavírá.
–DNA–
