Inflace v USA v květnu zrychlila na 4,2 procenta z tempa 3,8 procenta v dubnu. O tři desetiny procenta přidala i jádrová inflace. Růst inflace v Americe s velkou pravděpodobností ovlivní i zítřejší [11.6.] jednání o sazbách v eurozóně.
Tempo růstu spotřebitelských cen v USA je aktuálně nejvyšší za poslední tři roky. Dnes to uvedlo americké ministerstvo práce. Inflaci tlačí dražší energie v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Ceny energetických produktů a služeb se zvýšily v USA v květnu meziročně o 23,5 procenta. Jenom ceny benzinu vzrostly o 40,5 procenta.
„Čísla o inflaci v USA nepřekvapují, jsou podle očekávání. To ale vůbec neznamená, že jsou dobrá,“ říká pro Smart News Nigel Green, ředitel poradenské finanční společnosti deVere Group se sídlem v Londýně.
Podle něj aktuální inflační data značí, že americká centrální banka [FED] docela jistě nyní nevyhoví prezidentovi Trumpovi v tom, že by snižovala úrokové sazby. Podle něj nový šéf FEDu Kevin Warsh dobře chápe, že nemůže zbrklým jednáním přijít o důvěryhodnost.
Někdejší ředitel u Morganů Warsh vede FED. Chce být jako „maestro“
„A proto je velice nepravděpodobné, že by zahájil své předsednictví tím, že by postupoval tak, aby se inflace ještě více vzdalovala 2% inflačnímu cíli centrální banky,“ říká.
Upozorňuje i na zvýšenou jádrovou inflaci, která v květnu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta na tři procenta. A současně i na posilující zaměstnanost v Americe a odolnost tamějších spotřebitelských výdajů díky rostoucí ekonomice.
„FED téměř nemá žádný způsob, jak teď ospravedlnit jakýkoli posun směrem k uvolněnější měnové politice,“ doplňuje s tím, že důsledky se promítnou do celého světa.
Stabilní či přímo vyšší úrokové sazby totiž přinesou silnější dolar a vyšší náklady na půjčky. Dopady zaznamenají i dluhopisové trhy. Z hlediska investorů to podle Greena značí příležitost zejména v podobě akcií kvalitních podniků se stabilními rozvahami, zisky a „jistými“ tržbami.
Zítra zasedá Evropská centrální banka
Aktuální data z USA docela jistě vezme v úvahu Evropská centrální banka [ECB], která o sazbách jedná zítra [11.6.]. Analytici očekávají, že po osmi po sobě jdoucích snížení úrokových sazeb, kterými se ECB snažila oživit evropskou ekonomiku, zítra zvýší depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 procenta.
„Byl by to první krok nahoru od roku 2023 a jasný signál, že éra levných peněz v eurozóně se definitivně uzavírá,“ říká pro Smart News vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Komentář: Nepomůže ani Pavlovo euro, ale ani Babišovy nižší sazby
Za tímto obratem podle něj stojí především energetický šok vyvolaný válečným konfliktem s Íránem a napětím v Hormuzském průlivu. Přičemž už na svém dubnovém zasedání ECB výslovně varovala, že riziko růstu inflace a zpomalení ekonomického růstu se současně prohlubuje. Od té doby se situace nezměnila ve prospěch spotřebitelů ani investorů.
„Samotné rozhodnutí o zvýšení o 25 bazických bodů trhy plně očekávají, proto nebude překvapením,“ doplňuje Tyleček.
Inflace v květnu výrazně zpomalila. Z dubnových 2,5 % klesla na 2,1 %
Trhy navíc podle něj už nyní předpokládají, že do konce roku ECB rozhodne ještě o jednom navýšení sazby na 2,7 procenta. Pro evropské akciové trhy jde o citlivý moment. Dražší peníze tradičně zatěžují ocenění firem, zejména těch s vysokou zadlužeností nebo dlouhým investičním horizontem. Dopad to bude mít i na domácnosti. Zdraží hypotéky a spotřebitelské úvěry. Na druhou stranu stoupnou úroky na spořicích účtech a dalších podobných produktech.
Růst inflace a dopady na politiku v USA
Květnový růst inflace není nepříjemností jenom pro centrální banky, firmy, trhy a domácnosti. Značí i politické riziko pro amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho Republikánskou stranu. K Trumpově vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl právě jeho slib, že sníží inflaci. To se mu po nástupu do úřadu i podařilo, ale válka s Íránem, kterou navíc nepodporuje většina Američanů, teď všechno změnila.
Inflace v Americe stoupla na 3,8 %. Je už skoro jako za Bidena
V USA je v současnosti už teď v plném proudu sezóna primárních voleb [primárek]. Ty jsou přípravou na hlavní průběžné volby [midterms] naplánované na 3. listopadu 2026. Během těchto primárek si voliči v jednotlivých státech unie vybírají kandidáty, kteří se na podzim utkají o křesla v Kongresu i na úrovni vedení jednotlivých států. A právě Kongres, v němž má nyní Republikánská strana převahu, chce Trump udržet. Vzhledem k aktuálnímu dění to ale nevypadá moc pravděpodobně.
Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu
Na začátku června již odvolily státy jako Kalifornie, Iowa, Nové Mexiko, New Jersey, Nevada či Jižní Karolína. V polovině a na konci června se konají primární volby pro obyvatele států Oklahoma, Maryland, New York, Utah nebo Colorado. Tyto volby jsou přitom klíčové, jak už bylo řečeno, určí, zda si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Anebo zda většinu odevzdají Demokratům. Což by zásadně ovlivnilo druhou polovinu prezidentského mandátu prezidenta Trumpa.
–DNA–
