Už i manželka amerického lékaře nakaženého ebolou a jejich čtyři děti dorazily do berlínské nemocnice Charité. U muže se ebola potvrdila, žena a jejich čtyři děti jsou bez příznaků. Bez příznaků je i Američan v riziku přijatý Českou republikou.
Nakažený Američan, jeho rodina i v pražské Fakultní nemocnici Bulovka hospitalizovaný americký lékař pobývali jako křesťanští misionáři v Demokratické republice Kongo. O jejich přijetí do izolace požádaly americké úřady Berlín a Prahu kvůli kratší době letecké přepravy. A stejně jako český ministr zdravotnictví i německá ministryně zdravotnictví Nina Warkenová veřejnost ujistila, že přijetí těchto pacientů neohrožuje veřejné zdraví.
„Pro obyvatelstvo a ostatní pacienty nemocnice Charité nehrozí žádné nebezpečí,“ uvedla spolková ministryně zdravotnictví Warkenová.
V berlínské nemocnici Charité mají stejně jako v pražské FN Bulovka speciální oddělení pro pacienty s vysoce nakažlivými nemocemi, jako jsou právě ebola, lassa nebo třeba plicní mor. Obavy lidí z rozšíření nákazy tak nejsou namístě, ujišťují politici obou zemí. Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] dokonce hovoří o tom, že je to pro Česko čest přijmout do péče pacienta v riziku nákazy ebolou.
„My pravidelně trénujeme takovéto situace. […] A na tomto případě si můžeme vyzkoušet skutečně v reálné praxi, jak se s takovýmto člověkem nakládá,“ uvedl ve svém ranním videu na sociální síti X.
Kongo s ebolou bojuje desítky let
Virus eboly patří k jedněm z nejobávanějších virů. Úmrtnost na něj dosahuje podle zdravotních institucí, jako je Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, až 90 procent. Vysoká úmrtnost se týká především afrického obyvatelstva, které nemá přístup ke kvalitní zdravotní péči.
Současná epidemie eboly propukla v severovýchodní provincii Konga Itury. O jejím šíření informovalo africké Středisko pro kontrolu a prevenci na konci minulého týdne. Tehdy uvedlo, že odebrané vzorky od lidí v riziku nákazy vykazují vysokou pozitivitu. Z třinácti vyšetřených vzorků jich vyšlo osm jako pozitivních, uvedl úřad minulý týden v pátek. Nyní úřady ale hovoří o tom, že virus se začal šířit zřejmě již v polovině dubna.
Epidemie eboly se šíří z Konga do dalších zemí. Situace je vážná
Znepokojení ze situace přináší i to, že testované vzorky s pozitivním výsledkem pocházejí z různých oblastí, nikoli jednoho ohniska nemoci. Což značí, že zdravotníci nemají ohnisko nákazy pod kontrolou. O tom svědčí i potvrzení nákazy v sousedním státě Uganda i jinde mimo ohnisko nákazy.
O víkendu informovala Světová zdravotnická organizace [WHO], že se ebola potvrdila v sousední Ugandě. V reakci na to vyhlásila nouzový stav mezinárodního, nikoli globálního významu. Poslední zprávy uvádějí, že v Kongu a Ugandě už mají přes 500 osob v podezření z nákazy ebolou a více než 130 úmrtí směřující k této nemoci. Většina z nich je v Kongu. Laboratorní testy dosud vyhodnotily jako pozitivní desítky odebraných vzorků.
Nový kmen viru eboly zvaný Bundibugyon
Výsledky prvních laboratorních analýz podle afrického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí potvrdily obavu zdravotníků, a sice, že se v Kongu rozšiřuje virus eboly, na který není schválená vakcína ani cílená léčba. Jde o kmen viru zvaný Bundibugyon. Dosud se v zemi, kde nejsou epidemie eboly zas tak výjimečné, nejčastěji šířil virus zvaný Zaire se schválenou očkovací látkou. Proto nyní výzkumníci zkoumají, zda i očkovací látka proti Zaire snižuje závažnost onemocnění ebolou způsobenou virem Bundibugyon.
„Bohužel má Bundibugyo méně osvědčených protiopatření než ebolavirus v Zairu, kde se vakcíny ukázaly jako vysoce účinné při kontrole ohnisek,“ uvedla ve svém prohlášení Amanda Rojeková, docentka pro mimořádné zdravotní situace na Institutu pandemických věd na Oxfordské univerzitě.
Vyspělé země „položil“ covid. Chudé země epidemiím čelí běžně
Vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu je podle agentury AFP od roku 2024 druhým nejvyšším stupněm pohotovosti Světové zdravotnické organizace. Prvním nejzávažnějším ohrožením je vyhlášení pandemické pohotovosti. K té přistoupila WHO při pandemii covidu-19 v roce 2020.
Virus eboly poprvé odhalil v roce 1976 v obci Yambuku [Konžská demokratická republika, pozn. red.] nedalo řeky Ebola lékař jménem Ngoy Musholaou.
Od té doby prošlo Kongo minimálně třinácti vlnami šíření eboly, častěji ve východní části země. Jako je tomu i nyní. Při epidemii v letech 2018 až 2020 na východě země zemřelo více než 2 300 lidí.
Ohnisko eboly ve východní části země hasilo Kongo naposledy na podzim 2025. Tehdy tam na krvácivou horečku zemřelo šest z jedenácti nakažených. Loni v prosinci konžské úřady oznámily konec epidemie eboly v provincii Kasai na jihu země, kde propukla v září téhož roku. Podle tamního ministerstva zdravotnictví nemoci podlehlo minimálně 43 obětí.
–VRN–
