Íránská disidentka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová zůstává po převozu na kardiologickou jednotku v nemocnici v Zandžánu v severozápadním Íránu v kritickém stavu. Upozorňuje na to nadace její rodiny.
Íránské úřady Mohammadíovou, která v posledních týdnech ztratila více než dvacet kilogramů na váze, převezly z centrální věznice v Zandžánu do místní nemocnice v pátek poté, kdy se výrazně zhoršil její zdravotní stav. Mohammadíová dvakrát upadla do bezvědomí a prodělala další infarkt.
„Narges ve věznici Zandžánu opět ztratila vědomí. V posledních dnech její krevní tlak extrémně kolísal a po jeho dalším náhlém poklesu omdlela. Vězeňský lékař po podání dvou intravenózních infuzí a léků proti nevolnosti prohlásil, že v zařízení nelze podniknout žádné další kroky, a nařídil její okamžitý převoz do nemocnice,“ popisuje na stránkách nadace Mostafa Nili, právník Mohammadíové.
Podle něj pacientka po nabytí vědomí převoz zpočátku odmítla: „Toto odmítnutí se zakládalo na předchozích varováních dvou kardiologických specialistů v nemocnici v Zandžánu, kteří zdůraznili, že vzhledem k jejím třem angiografiím a zavedení stentu je léčba v tamějších podmínkách riziková a musí ji provést její vlastní lékařský tým.“
O několik hodin později se stav Mohammadíové ale opět zhoršil. Ošetřující neurolog vydal urgentní příkaz k hospitalizaci. Následně byla žena převezena do nemocnice záchrannou službou a přijata na jednotku intenzivní péče v Zandžánu. Související problém je ten, že i když soudně-lékařská komise nařídila v jejím případně jednoměsíční odklad výkonu trestu za účelem lékařského ošetření, místní prokuratura v rozporu se zákonem podmínila odložení výkonu trestu souhlasem teheránského prokurátora. Ten ale trvá na léčbě v Zandžánu a pokračující vazbě. Což je podle Mostafa Niliho v rozporu s odbornými posudky jak soudně-lékařské komise, tak specializovaných kardiologů.
Co říká rodina Mohammadíové
Nadace tvrdí, že íránský režim záměrně péči o zdravotní stav íránské disidentky zanedbává.
„Každé ráno se budím se strachem ze zprávy o její smrti. Slova nedokážou vyjádřit naprostou devastaci, kterou naše rodina prožívá. Tohle už není jen vězení, je to zpomalená smrt,“ uvádí na stránkách nadace bratr Mohammadíové Hamidreza Mohammadí.
A doplňuje: „Pokaždé, když Narges zavolá členům naší rodiny z věznice v Zanjanu, je slabší, hubenější a blíží se ke smrti. Oni to vidí, sledují, jak její život mizí, ale nic nedělají.“
Její současné věznění v centrální věznici v Zandžánu ji podle něj vystavilo extrémnímu psychickému a fyzickému stresu, zejména po náletech Spojených států a Izraele, které cílily na oblasti vzdálené jen několik kilometrů od zařízení.
„Jsme nesmírně zuřiví, protože tím, že jí odmítají specializovanou péči, kterou potřebuje, a blokují jí přístup k jejím vlastním lékařům, ji v podstatě zabíjejí. Nemáme žádnou důvěru v nějakého státem jmenovaného vězeňského lékaře, který neví nic o její složité anamnéze. Moje sestra obětovala vše pro svou zemi a teď ji systematicky ničí. Musí to přestat,“ uvedl bratr disidentky.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Nadace dále uvádí, že celá léčba íránské disidentky se omezila na snahu stabilizovat ji s pomocí kyslíkové terapie. Opakovaně přitom vyzývá íránskou vládu, aby umožnila převoz Mohammadíové do Teheránu k jejímu specializovanému lékařskému týmu. Podle ní jen tehdy bude její léčba účinná. Se stejnou žádostí se na Teherán v sobotu obrátil norský Nobelův výbor, který vyzval k jejímu propuštění k léčbě, protože je její život v ohrožení.
Kdo je Narges Mohammadíová
Mohammadíová se narodila ve zmíněném Zandžánu v severozápadním Íránu. Vystudovala fyziku na Chomejního mezinárodní univerzitě a stala se profesionální inženýrkou. Při své univerzitní kariéře psala články podporující práva žen do studentských novin a byla zatčena na dvou setkáních politické studentské skupiny. Poprvé se dostala do vězení v roce 1998. V květnu 2016 ji odsoudili k 16 letům vězení za založení a vedení „hnutí za lidská práva, které bojuje za zrušení trestu smrti“.
„Znovu prohlašuji, že je to krutý a nelidský trest, a nedám pokoj, dokud nebude zrušen,“ uvedla tehdy disidentka.
V roce 2020 ji úřady propustily, ale v roce 2021 se vrátila do vězení. Z něj podává zprávy o týrání vězněných žen. V říjnu 2023, kdy byla ve vězení, jí byla udělena Nobelova cena za mír za rok 2023. V roce 2024 Mohammadíové úřady umožnily kvůli léčbě opustit vězení.
Lidé v Íránu i okolních státech se bojí, co bude dál. Ceny rychle rostou
Naposledy íránská policie zadržela Mohammadíovou loni 12. prosince, když kritizovala íránský režim na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva. Letos v únoru jí soud uložil šestiletý trest odnětí svobody za „poškozování národní bezpečnosti“. Další trest v délce jednoho a půl roku dostala za „propagandistickou činnost“ namířenou proti íránskému islámskému zřízení.
Íránský rijál je na dně. Za dolar Íránci platí dvakrát tolik
Mohammadíovou íránský režim v minulosti 13krát zatkl. Celkově ji odsoudil k více než 30 letům vězení a 154 ranám bičem za svou lidskoprávní činnost. Disidentka dlouhodobě odmítá trest smrti, ale i povinné zahalování žen, které nařizují íránské zákony. Heslo její nadace zní: „Osvoboďte Narges! Osvoboďte všechny politické vězně v Íránu!“
–DNA–
