Hazardní automaty stejně jako sociální sítě vyvinuli a stále na zlepšování jejich působení pracují přední světoví neurologové a psychologové. A daří se jim. Děti a mládež se na nich stávají závislými. Kartu teď drží stát jako regulátor.
„Hazardní automaty obsahovaly prakticky všechny závislostní mechanismy, které mají dneska sociální sítě,“ řekl na sněmovním kulatém stolu Jakým nástrahám dnes čelí mladí v online prostředí Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb [APAS].
I u herních automatů, takzvaných beden, šlo o velmi krátkou hru trvající několik sekund, za kterou okamžitě naskočila další hra a pak další. A vše bylo v pohybu a všechno to svítilo.
„To je ekvivalent toho, jak dneska jsou na sociálních sítích krátká videa, shorts, která jedou jedno za druhým. Navíc s naprosto dementním obsahem,“ vysvětlil na semináři Hollan.
Lékaři radí, jak ve zdraví zvládnout dospívání dětí s mobilem
Stejně jako u hazardních her, tak i sociálních sítí dochází podle něj doslova k vymývání mozku. A není divu. Na vývoji hazardních her stejně jako sociálních sítích pracovali přední světoví neurologové, psychiatři a psychologové, poznamenal Matěj Hollan. Tyto experty si velké technologické firmy najímají za velmi vysoké odměny.
Sociální sítě působí na mozek podobně jako automaty
„Ten herní automat obsahoval naprosto totéž, všechno to na něm bliká…,“ dodal s tím, že sociální sítě jsou vytvořeny tak, aby na nich co nejrychleji vznikala závislost.
„A proto na nich všichni jsme,“ podotkl s tím, že sociální sítě velmi rychle vzbuzují známý FOMO efekt.
„Všechny jsou udělány tak, aby tam bylo co nejvíce závislostního designu a co nejvíce aspektů, které vás u toho co nejdéle udrží,“ dodal.
Znaky a důsledky FOMO:
- Neustálá kontrola: Nutkání neustále kontrolovat sociální sítě.
- Pocity úzkosti: Podrážděnost, nervozita, závist nebo pocit méněcennosti.
- Špatné rozhodování: Nákup nepotřebných věcí či účast na akcích, na které se vám nechce, jen abyste nebyli „pozadu“.
- Nespokojenost: Pocit, že vlastní život není zajímavý jako život jiných, jak ho prezentují ostatní na sociálních sítích.
FOMO je zkratka složená z anglického spojení Fear of Missing Out [strach ze zmeškání, FOMO]. Termín označuje stav úzkosti nebo strach z propásnutí něčeho, co ostatní zažívají a mají z toho zábavu, zatímco vy u toho nejste, chybíte. Jde o fenomén doby, který přinesly právě sociální sítě. Ty uživatele, především děti a dospívající, nutí k neustálému sledování zážitků druhých. Což u nich rychle vyvolává potřebu být neustále online.
Všude už se řeší regulace sociálních sítí, v Česku ne!
Z pohledu adiktologie je tak podle Hollana postoj k sociálním sítím jasný. A to ten, že sociální sítě se nesmějí dětem dostat do rukou.
„Ta závislost na nich je strašně silná,“ říká.
Dětský mozek, ale i mozek dospívajících je nezralý, vyvíjí se a nemá v podstatě žádný obranný mechanismus proti vlivu sítí. A není podle něj pochyb o tom, že sociální sítě nesou nikoli nezanedbatelný podíl na rostoucím sebevražedném chování dětí a dospívajících.
„Za nás jako adiktology je to jasné jako u jiných závislostí. Dětem se to nesmí dostat do ruky. Anebo v tom nejmenším množství a v co nejbezpečnějším prostředí,“ uvedl s tím, že podobně je tomu u alkoholu, marihuany či pervitinu nebo jiných drog.
„U konopí či alkoholu je to k diskuzi, ale není to k diskuzi, zda to mají konzumovat 8leté nebo ani 16leté děti,“ vyjasnil, kam by asi tak měla směřovat budoucí regulace sociálních sítí v Česku.
Česko je v omezení sociálních sítí u dětí hodně pomalé
Upozornil, že je to Česko, které sociální sítě jako jedna z posledních zemí v Evropě, ale i mimo Evropu stále neřeší na legislativní úrovni. Přitom jde, jak upozornil Hollan, o velmi silný závislostní nástroj.
„Všude jinde reflektují, že když má dítě ve škole mobil, tak se nesoustředí, nedává pozor. A nebude schopno v noci dobře spát, když bude do noci viset na telefonu,“ poznamenal.
Zákaz mobilů na školách vláda odpískala. Odmítl ho i ombudsman
Po celém světě už fungují iniciativy na omezení vlivu technologických firem a jejich sociálních sítí.
„Ne kvůli zákazu, ale jak znemožnit těm firmám, aby ničily děti, aby rozvracely svět,“ narazil na další potíže, kam až dokáží sociální sítě zajít. Mínil tím například nepřátelské chování vůči jiným skupinám společnosti nebo i časté rozvraty mezi pohlavími a podobně.
Děti, které se učí z papíru, ví o třetinu víc než ty s mobily a tablety
Vyjádřil přesvědčení, že současná vláda regulaci sociálních sítí u dětí a dospívajících chce řešit a zřejmě i řeší. To minimálně i po nátlaku ze strany adiktologů, kteří se zástupci vlády o tomto opatření také jednají.
Veronika Táchová
