Hodnoty 2,5 procenta dosáhla inflace letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 procenta. Ve svém předběžném odhadu to dnes [6.5.] uvedl Český statistický úřad [ČSÚ].
Ještě v březnu vykazovala inflace tempo 1,9 procenta a v únoru dokonce 1,4 procenta.
„Podle očekávání se do dubnové inflace propsaly dozvuky zdražování pohonných hmot, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Opačným směrem na inflaci působilo zlevňování potravin. To podle Dufka srazilo inflaci o 0,2 procenta.
„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ doplňuje.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že 2,5% dubnová inflace je nejvýraznější od loňského října. Ceny energií, kam spadají i paliva, podle něj v dubnu oproti březnu přidaly 2,3 procenta a meziročně 1,5 procenta.
„Ještě letos v únoru však tatáž položka v předběžném výkaznictví ČSÚ klesala o 7,8 procenta,“ upozorňuje Kovanda.
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
Podle něj v dubnu pohonné hmoty zdražily až o 25 procent. A to i přes uplatnění nižší spotřební daně u nafty. I stanovování maximálních přípustných cen paliv, k nimž dochází od letošního 8. dubna.
„Bez těchto zásahů by dopad do celkové inflace byl ještě o něco výraznější,“ připomíná.
Inflace kolem 3 procent
Kovanda upozorňuje, že dražší energie se v dalších měsících letošního roku promítnou v dalších segmentech spotřebního koše. Nejen u pohonných hmot. A tak meziroční inflace ve druhé polovině roku atakuje i tříprocentní úroveň. Stejnou 3% výši inflace, jíž vidí v následujících měsících jako kolísající kvůli srovnávacímu základu, tipuje i Petr Dufek.
„Trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle to bude, se bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uvádí.
Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v % / duben 2026
Reakce centrální banky
„Předběžná čísla se nejspíš nebudou líbit ani centrální bance. Inflace ve službách zůstává vysoká, navíc dokonce ještě mírně zrychlila. Je sice pravdou, že velká část tohoto problému se odehrává na realitním trhu, avšak rozhodně to nejsou čísla, která lze dlouhodobě přehlížet,“ říká Petr Dufek.
Podle něj Česká národní banka [ČNB] sice stále má komfortní prostor vyčkávat, ale na rozdíl například od Evropské centrální banky [ECB] „ani tento prostor není nekonečný“. Zvlášť pokud by se už v červnu ECB se svými nízkými sazbami, jak uvádí, rozhodla začít konečně něco dělat. To proto, že cenová nákaza přicházející z rozpadu dodavatelských řetězců po začátku války v Perském zálivu se teprve začne projevovat se zpožděním.
Bankovní rada ČNB: Jestřábí politika ano, ale určitě ne teď zvýšení sazeb
Lukáš Kovanda tvrdí, že inflace by letos měla zůstat v tolerančním pásmu ČNB. Ta ovšem právě kvůli těmto obnoveným inflačním tlakům musí zapomenout na možnost snížení základní úrokové sazby, s níž koketovala před začátkem války v Perském zálivu.
„Nejpravděpodobnějším scénářem je nyní několikaměsíční stabilita úrokových sazeb ČNB. Přičemž nejbližší pohyb bude spíše pohyb nahoru než dolů. Zejména pokud konflikt v Perském zálivu získá vleklejší charakter, s ještě citelnějším inflačním dopadem,“ říká.
Bankovní rada ČNB o úrokových sazbách jedná ve čtvrtek 7. května. Současně projedná novou makroekonomickou prognózu, v níž by měla promítnout dopady konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků jsou sazby ČNB dlouhodobě dost vysoko na to, aby reflektovaly současné zdražování. Bude-li to dál razantněji pokračovat, ČNB nejspíš nezbyde nic jiného, než je letos opět zvýšit.
–DNA–
