Ne ve fakultních, ale hlavně v regionálních nemocnicích nepokrývají úhrady pojišťoven reálné náklady interen. Ty se tak staly „popelkou“ mezi odbornostmi a lékaři se do nich nehrnou. Internisté proto volají po narovnání úhrad.
„Interny jsou ztrátové a ti internisté to vědí a brzdí to rozvoj celého oboru,“ uvedl na sněmovním Výboru pro zdravotnictví [13.5.] Tomáš Hauer, místopředseda České internistické společnosti [ČIS] ČLS JEP.
Zvlášť v menších a středních nemocnicích je smluvně nastavená základní sazba s pojišťovnami pro tato pracoviště nižší, než činí reálné náklady na provoz lůžka. A to dostává už roky tato pracoviště do záporných čísel. Interna si tak vysloužila pověst oboru, který musí nemocnice prostě „nějak strpět“. A zájem o interní lékařství ztrácí i mladí lékaři.
„Chceme-li, aby interny prosperovaly, budou potřeba více než mají dneska,“ uvedl doktor Hauer s tím, že úhradové podmínky by se měly začít co nejdříve narovnávat.
„A nedaří se nám doplňovat přirozený úbytek lékařů. Protože těch atestantů není dost,“ uvedl s tím, že i to souvisí s nízkými úhradami za tuto péči. Pro mladé lékaře podle něj není obor atraktivní.
Výsledkem podfinancování interních pracovišť v nemocnicích je mimo jiné vysoký průměrný věk lékařů, i upozornil doktor Hauer. Odbornost je druhou nejstarší, to hned za sexuologií.
„Pětina internistů je starší 70 let. A to znamená, že o 20 procent internistů v pěti letech přijdeme,“ upozornil na další problém.
Do zdravotnictví má jít příští rok už přes 600 mld. Kč. Chystají se změny
Navíc interna, jak uvedl, nevzdělává jenom internisty. Ale na obor navazuje dalších patnáct odborností. Interna totiž zajišťuje vzdělávání v interním kmeni.
„My děláme servis pro všechny interní odbornosti,“ dodal lékař.
Interny jsou ztrátové. Úhrady neodpovídají realitě
Nastavení záporných úhradových mechanismů pro interní pracoviště potvrdil na jednání Výboru ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Podle jeho propočtů vykazují celoroční ztrátu v objemu 1,6 mld. korun.
„Obor se dostává pod náklady dlouhodobě,“ potvrdil Dušek s tím, že rozdíly v sazbách jsou i mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami.
„To je objektivní fakt, jenž vytváří v systému další rozměr, který to rozhodně nezlepšuje,“ dodal profesor Dušek.
Řešením je podle něj začít v úhradách zohledňovat skutečnou nákladovost na péči na internách s ohledem na obložnost lůžek. Efektivnost využití lůžek tak, aby úpravy cenových úhrad odpovídaly probíhající přeměně lůžkových kapacit v nemocnicích, vyjasnil dále.
Podle jeho dat jsou tady interní pracoviště, která se dostávají pod 40procentní vytíženost lůžek. Na druhou stranu takových oddělení ale není více než 25 procent.
VZP mění strukturu nemocničních lůžek. Reaguje na stárnutí lidí
Spodní hranice využití lůžek na interním oddělení je podle něj kolem 75 procent tak, aby byl provoz efektivní z pohledu úhrad z pojistného. Zároveň upozornil, že potřeba lůžek na internách minimálně do roku 2040 poroste s tím, jak přibyde pacientů ve vyšším věku.
„Tlak na geriatrickou, sociální i internistickou péči bude silný,“ poznamenal.
A i když na jedné straně produkce obecně klesá, i díky podpoře jednodenní operativy, tak konkrétně u seniorů už teď rychle roste. A je to právě interna, která se nejvíce podílí na vykrytí akutní lůžkové péče, dodal prof. Dušek.
Bez interen se péče o seniory jen těžko zvládne
Jeho slova potvrzuje na datech i doktor Hauer. Odkazuje na posledně dostupné údaje z roku 2023, podle kterých za tento rok interny vykázaly 350 tisíc hospitalizačních případů. A 2,1 milionu ošetřovacích dnů. V průměru strávil pacient na interním lůžku šest dnů.
„A 72 procent těch pacientů bylo starší 65 let,“ dodal.
Šanci zestárnout mají v Česku bohatí lidé. Ti chudí už moc ne
Napříč republikou fungují asi 300 interních pracovišť s celkovou kapacitou 9 tisíc lůžek.
„To je s obrovským náskokem největší hospitalizační odbornost,“ podotkl Hauer s tím, že neexistuje žádná jiná odbornost zajišťující tak široký rozsah péče.
A i když ne všechna pracoviště vykazují dobrou kondici, tak je podle něj třeba je zachovat kvůli rostoucímu počtu lidí s více nemocemi. Ti bývají ponejvíce v péči interních lékařů.
„Já jen varuji, že když se dneska zbavíme těchto málo efektivních interen, tak si pojďme říci i to, kdo se za deset let postará o 2,6násobný počet 85tníků. Ti budou potřebovat tu péči,“ uvedl závěrem doktor Hauer s tím, že pokud přijde zdravotnictví o interny, přijde i o komplexnost této péče.
Veronika Táchová
