Dlouholetý bezpříspěvkový a nadšený dárce krve Miroslav Lédl absolvoval v Ústavu hematologie a krevní transfuze [ÚHKT] svůj 400. odběr. Za mimořádný přínos v dárcovství krve ho ocenil Český červený kříž.
Miroslav Lédl daruje krev bez přestávky již od roku 1993.
„Poprvé jsem daroval krev v dubnu 1993. Přivedla mě k tomu emotivní kampaň na registr dárců kostní dřeně,“ řekl výjimečný dárce.
Darování krve se postupně stalo přirozenou součástí jeho života. Hranici 400 odběrů přitom vnímá spíše jako mezník než cíl.
„Po absolvování čtyřstého odběru jsem si stanovil nový cíl, dosáhnout pětiset odběrů,“ nastiňuje své plány Miroslav Lédl.
Za jeho dlouholeté darování krve ho nyní ocenil Český červený kříž. Ocenění převzal při odběru v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Ten je největším hematologickým centrem v Česku. Poskytuje diagnostiku a léčbu pacientům s poruchami krvetvorby, včetně leukémií, poruch srážlivosti krve a dalších závažných onemocnění.
Dlouhodobí dárci jsou pro systém naprosto klíčoví
„Dárci krve, kteří dosáhnou takto mimořádného počtu odběrů, představují pro společnost nenahraditelnou hodnotu. Jejich dlouhodobá ochota pomáhat druhým se stává příkladem solidarity, bez které se zdravotnický systém neobejde. Současně jsou příkladem pro ostatní, kteří se ještě nerozhodli, zda se dárci krve stát,“ podtrhl přínos dárců prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Význam dlouhodobých dárců potvrzuje i samotné pracoviště.
„Čtyři sta odběrů představuje mimořádný závazek, vytrvalost i ochotu dlouhodobě pomáhat druhým. Všech dárců si nesmírně vážíme, protože jsou pro naši nemocnici i pro pacienty naprosto klíčoví,“ uvedla tajemnice ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze Andrea Ledvinková.
Vedle pomoci pacientům přináší dárcovství podle pana Lédla i konkrétní benefity pro samotné dárce. Upozorňuje například na pracovní volno navíc, daňové úlevy nebo výhody u některých typů pojištění.
„Jednu z největších výhod ale vidím v tom, že má člověk pravidelný přehled o svém zdravotním stavu. Kdyby mě na odběru krve odmítli, věděl bych, že je potřeba řešit nějakou zdravotní komplikaci,“ upozorňuje na další přínos darování krve.
Dárcovství má i praktické přínosy
Zároveň poukazuje na vývoj od roku 1993: „Nejenže se odběr krve časově výrazně zkrátil. Z krevního obrazu se dnes dají odhalit potenciální problémy mnohem dříve než v minulosti,“ dodává.
Z vlastní zkušenosti zároveň vnímá, že k darování krve často vede i osobní impuls.
„Všímám si, že lidé začínají darovat krev až ve chvíli, kdy se jich problém osobně dotkne. Tedy když krev nebo krevní deriváty potřebuje někdo v jejich okolí,“ uvedl.
Podle něj by přitom větší zapojení veřejnosti mohlo významně přispět k zajištění dostatečných zásob krve pro pacienty, kteří ji akutně potřebují.
Autor: Redakce Smart News / Foto: ÚHKT
