Na minulou vládou nastavený přístup k prevenci a léčbě nemocí srdce a cév zasazený do Národního kardiovaskulárního plánu navazuje nynější vláda Andreje Babiše [ANO]. Ta chce do nemocnic dostat ty nejmodernější přístroje.
Stejně jako v onkologii, tak i v kardiologii sází Andrej Babiš především na investice do moderních, a tedy velmi nákladných přístrojů. Těmi chce vybavit páteřní síť státních, tedy fakultních nemocnic.
„Chci pokračovat ve všech investicích, abychom měli nejlepší centra, nejlepší přístroje. Pro mě je to absolutní priorita. Proto i ten příští rozpočet na rok 2027, kdy mají jednotliví ministři předložit požadavky na investice, zdravotnictví musí mít absolutní prioritu,“ vyslovil se na odborné konferenci ke kardiovaskulární prevenci premiér Babiš.
Konferenci zaměřenou na prevenci a léčbu nemocí oběhového soustavy uspořádal tento týden Úřad vlády ČR. Podle premiéra mají jednotlivá ministerstva své požadavky na investiční akce pro rok 2027 vládě předložit nejpozději do konce dubna. Zvláštní pozornost si tak podle Babiše vyžádá právě resort zdravotnictví.
„Všechny nemocnice mají říct, co mají připraveno. I svoje požadavky na přístroje,“ řekl na konferenci premiér.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] řídí celkem jedenáct nemocnic. Přičemž loni bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek sloučil FN Motol a FN Homolka. Letos v lednu to samé provedl současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] u FN Královské Vinohrady a FN Bulovka. Šlo podle něj o první krok související s výstavbou nové fakultní nemocnice v Praze, zřejmě v Letňanech.
Andrej Babiš zachraňuje zdravotnictví investicemi
Přístup premiéra k řešení nemocí srdce a cév se tak hodně podobá jeho přístupu k řešení onkologických nemocí, kdy největší potenciál spatřuje v investicích do drahých přístrojů, především zobrazovacích technik, a moderních diagnostických metod.
„Naše vláda usiluje o modernizaci diagnostických metod včetně zavádění fotonových CT, která zlepšují diagnostiku nejen v kardiologii. Podporujeme také dostupnost inovativní farmakoterapie,“ uvedl na konferenci.
Spíše jen okrajově se na ni dotkl samotné prevence. Tedy toho, jak docílit, aby větší část obyvatel nemocemi oběhové soustavy vůbec neonemocněla. Anebo alespoň ve vyšším věku. Současná zdravotní data totiž dlouhodobě ukazují na přesný opak. Což na konferenci potvrdil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] profesor Ladislav Dušek. Za alarmující označil to, že nemoci srdce a cév se posunují z pohledu věku stále do mladší části populace.
Obezita není kosmetický, ale zdravotní problém, upozorňují lékaři
Ve věku nižším než 45 let má podle něj vysoký krevní tlak potvrzený 29 procent mužů a 17 procent žen. Se srdečním selháním je v péči kardiologů přes 55 tisíc lidí v produktivním věku. Ve skutečnosti ale budou čísla vyšší, protože nikoli zanedbatelné počty lidí o tom, že mají vysoký krevní tlak nebo zvýšené riziko zástavy srdce, nevědí. A jak roky upozorňují kardiologové a další odbornosti, jen minorita těchto pacientů má k rozvoji kardiovaskulárního onemocnění genetický předpoklad. Většina nemocí srdce a cév je výsledkem pasivního života bez pohybu a kvalitní stravy.
Nemoci srdce a cév Česko ročně stojí přes 125 mld. Kč
Národní kardiovaskulární plán pro roky 2025 – 2035 přijala v prosinci roku 2024 vláda Petra Fialy [ODS]. V něm si odborné společnosti předsevzaly snížit počet pacientů s nemocemi srdce a cév, a to především skrze posílení prevence. V jeho původním znění se uvádělo, že na kroky vedoucí ke snížení počtu kardiovaskulárních pacientů má jít osm miliard korun.
Prevence podle České kardiologické společnosti, která se na dokumentu hlavně podílela, spočívá v několika docela snadných krocích. Většina kardiovaskulárních nemocí je totiž preventabilních. A to znamená, že se jim dá předejít.
Těmi opatřeními je méně a zdravěji jíst a více se hýbat. A opět, česká společnost i v tomto vykročila úplně opačným směrem, když nadváha a obezita, která je podle lékařů vstupní branou nejen k nemocem oběhové soustavy, se stala jakýmsi normálem. To znamená, že je společnost přijímá a vnímá jako něco běžného – normálního. Proto přibírání na váze lidé často včas neřeší.
Andrej Babiš se pustil do léku na Alzheimera. Vadí mu, že ještě není v úhradách
Výsledkem je, že v Česku se s nemocemi srdce a cév léčí tři miliony lidí. Roční náklady spojené s těmito nemocemi v Česku vyčíslila nedávná studie Evropské kardiologické společnosti a Oxfordské univerzity na 125,5 miliardy korun.
Podle kardiologů tak vlivem dostupné péče v Česku ubývá úmrtí na nemoci srdce a cév, ale zároveň se zkracuje průměrná doba dožití ve zdraví.
„Pro nás je vypovídajícím číslem kardiovaskulární nemocnost, a ta podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky stoupá,“ uvedl na jiném semináři přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze prof. Aleš Linhart.
A jak narůstají počty pacientů s nemocným srdcem a cévami, tak podle něj roste i návštěvnost kardiologických ambulancí.
„Ta nemocnost v naší populaci je vysoká. […] Prodlužujeme délku života, ale už ne dobu dožití ve zdraví,“ vysvětlil profesor.
Zatímco před několika lety se se srdeční poruchou v Česku léčila většina pacientů ve věku 60 a více let, nyní specialisté ve svých ordinacích běžně pečují o pacienty s chronickou srdeční nemocí v produktivním věku, to i kolem 40 let věku.
Autorka: Veronika Táchová / Foto: Úřad vlády ČR
