Příjmy ředitelů velkých firem se oproti příjmům zaměstnanců těch stejných firem liší už tak moc, že si toho všiml i papež. Otázka ale zní – jsou nemravné příjmy ředitelů, nebo zaměstnanců? Tématu se věnuje agentura Associated Press [AP].
Platy generálních ředitelů [CEO] velkých amerických společností v USA loni v průměru vzrostly o šest procent na 17,7 milionu dolarů [cca 368,5 mil. Kč] pro jednoho ředitele. To je v přepočtu necelých 31 milionů korun měsíčně. AP současně upozorňuje na to, že k pravidelné mzdě akcionáři velkých společností vrcholná vedení firem odměňují i speciálními bonusy za dosažení vyššího zisku či růstu cen akcií. A rovněž je motivují pobídkami, aby se o to stejné snažili i v příštích letech.
[AP vychází z průzkumu příjmů generálních ředitelů 337 firem v akciovém indexu S&P 500, jež jsou ve funkci minimálně dva roky. Vychází z dat, která společnosti povinně sdělují Americké komisi pro cenné papíry, pozn. red.]
Průzkum se zaměřil ale i na mzdy běžných zaměstnanců společností zahrnutých v indexu S&P 500. A tam už o pohádkových odměnách určitě řeč není. Roční mediánová mzda zaměstnanců těchto společností v roce 2025 činila 89 744 dolarů [cca 1 868 470 Kč]. To je v přepočtu necelých 156 tisíc korun měsíčně.
V polovině sledovaných společnostech by tak jejich průměrný zaměstnanec musel pracovat 200 let, aby vydělal tolik, co jeho ředitel stihnul vydělat za jeden rok. Proti předcházejícímu průzkumu z roku 2024 se tato doba prodloužila o osm let. A zatímco mzdy ředitelů loni rostly v průměru o šest procent, příjmy jejich zaměstnanců stouply o 4,7 procenta.
Inflace v Americe stoupla na 3,8 %. Je už skoro jako za Bidena
AP připomíná, že i když tento nárůst převýšil růst míry inflace, mnoho zaměstnanců stále pociťuje vliv růstu cen v posledních letech. Jsou proto nuceni se omezovat ve svých každodenních potřebách.
—
A dále: Podle průzkumu největší rozdíly vykazují společnosti, jejichž CEO obdržel jednorázový benefit v podobě akcií. Ukazatel CEO pay ratio [porovnává odměnu nejvyššího vedení firmy s průměrnou nebo mediánovou mzdou běžného zaměstnance, pozn. red.] se přitom ukázal nejvyšší v průmyslových firmách. Tam bývají průměrné mzdy zaměstnanců obvykle nejnižší.
Například CEO firmy CocaCola Henrique Braun si vydělá každý měsíc téměř 1739krát více, než činí mediánová mzda zaměstnance, tedy 17 947 dolarů [cca 373 298 Kč]. A CEO maloobchodní sítě TJX Cos. Ernie Herrman si vydělá 1774krát více, než činí mediánová mzda jeho zaměstnance.
Snaha o větší zdanění
Sarah Andersonová, která řídí Global Economy Project na Institute for Policy Studies, tvrdí, že dlouhodobě sílí tlak na vyšší zdanění společností, které vykazují podstatný rozdíl mezi příjmy CEO a běžným zaměstnancem.
„V době, kdy rodiny zaměstnanců čelí růstu nákladů, je nemravné, když se platy CEO šplhají do tak závratných výšek,“ uvedla.
Firmy vydělávají víc, než o kolik lidem rostou mzdy, píše WSJ
Připomíná, že podle ministerstva práce v USA mzdy a benefity běžných zaměstnanců v soukromém sektoru loni rostly „jen“ o 3,4 procenta. A průměrná mzda běžného zaměstnance činila 67 000 dolarů [cca 1,4 mil. Kč] ročně. Spolu s benefity na zdravotní péči a ostatní pojištění dosáhla 96 000 dolarů [cca 2 mil. Kč].
Podstatné zvýšení mezd CEO za posledních několik desítek let ale vyvolává velký odpor nejenom dělnických předáků, ale i některých členů Kongresu. A například příjmy Elona Muska jsou natolik mimořádné, že je zkritizoval dokonce i papež Lev XIV.
Ten doslova prohlásil: „…objevila se zpráva, že se stane Elon Musk prvním bilionářem na světě. Co to znamená a o čem to svědčí? Pokud je toto jediná věc, které přikládáme ještě nějakou hodnotu, pak máme velký problém.“
Akcie SpaceX už víří hvězdný prach. Na příležitost čekají UFO i JEDI
Musk, zakladatel, majitel a CEO společnosti Tesla [a dalších firem, jako je Space X, pozn. red.] loni obdržel odměnu jen ze společnosti Tesla ve výši 132,3 miliardy dolarů [cca 2,755 bilionu Kč], vše ve formě akcií firmy. Avšak aby tyto akcie získal, musí během příštích 10 let dosáhnout ambiciózních cílů: Zvýšit tržní hodnotu firmy, zvýšit prodej elektroautomobilů a dosáhnout futuristického cíle vývoje robotaxi a armádních humanoidních robotů.
Akciové podíly
I akciových podílů pro generální ředitele si blíže všímá AP. Připomíná, že podstatnou část příjmů generálních ředitelů jsou odměny právě v podobě akciových podílu. Ty dostávají tehdy, pokud „splní“ či „překročí plán“. To znamená dosáhnou takových hospodářských výsledků, k nimž je motivuje představenstvo firmy.
Muskova Tesla znovu jede. Zlepšila výsledky a vyrábí Cybercab
Tady ale panují určitá omezení. Přidělené akcie nemohou generální ředitelé například několik let prodat, pokud vůbec smějí. A společnost pod jejich vedením musí dál dosahovat dobrých výsledků. Sem patří například zvýšení ceny akcií či zvýšení zisku po odečtení nákladů. O to se ředitelé snaží, protože je k tomu současně motivují finanční jednorázové odměny. Akcionáři si tak hlídají kvalitní managementy, aby jim je nepřebrala konkurence. Případně z nich dělají partnery ve firmě, aby si je udrželi.
Akcionáři mohou také zvážit příjmy CEO hlasováním o výši jejich mzdy na výročním zasedání. To však není závazné a většina návrhů na zvýšení mzdy nezíská potřebnou podporu. Průměrný podíl hlasů „pro“ činil podle průzkumu okolo 90 procent.
Musk v tom ale nejede zdaleka sám
Odměna Elona Muska, který si o ní z velké části rozhoduje sám, byla loni vůbec nejvyšší. Avšak na „své“ peníze si přišli i další manažeři:
- Shank Mitra ze společnosti Welltower se loni s příjmem ve výši v přepočtu zhruba 354 miliard korun umístil za Muskem. Většinu této částky však obdržel v akciích. Od října 2020, kdy se stal CEO v investičním fondu zaměřeném na zdravotnické nemovitosti, se hodnota akcií jeho podniku ztrojnásobila. Akcie může prodat až po 10 letech.
- Hock Tan ze společnosti Broadcom se může těšit na v přepočtu necelých 300 miliard korun [cca deficit českého státního rozpočtu, pozn. red.]. Avšak tato odměna zahrnuje období 2028 až 2030. A společnost určí částku až v době, kdy má být vyplacena. Současně se váže na to, zda Tan zvýší pomocí AI příjmy firmy. Broadcom je jedna z mála společností, které takovýmto využitím AI podmiňují cílovou částku.
„Zainteresovanost na využívání AI nebo ukazatelů výkonnosti zatím v praxi hlavními ukazateli nejsou,“ uvedla Kelly Malafisová, zakladatelka Compensation Advisory Partners, která odhaduje, že v blízké budoucnosti se tak stane.
- David Zaslav se podílel na dokončení prodeje společnosti Warner Bros. společnosti Paramount Skydance za 31 dolarů [cca 645 Kč] za akcii. Což ale bylo o 18,4 dolaru více [cca 384 Kč], než se původně počítalo. Proto Zaslav od společnosti Warner Bros. vyinkasoval odměnu v přepočtu bezmála 3,5 miliardy korun. To je čtvrtá nejvyšší odměna za loňský rok. Od roku 2007, kdy se Zaslav stal CEO, činil jeho příjem v přepočtu 23 miliardy korun.
Ve vedení bank také nepracují žádní chudáci
AP se soustředí i na ředitele tří největších amerických bank. I ti dostali pěkné odměny za své celoroční úsilí při reorganizaci a nastartování růstu cen akcií.
- David Solomon z Goldman Sachs vyinkasoval loni v přepočtu 2,5 miliardy korun, včetně akcií za v přepočtu zhruba 1,7 miliardy korun. Ty si ale může nechat vyplatit po pěti letech. Nicméně se hlavně on zasloužil o jejich růst o 57 procent. Solomon také úspěšně prodal z firemního portfolia společnost Apple Card, jejímž prostřednictvím chtěla banka prorazit na spotřebitelský trh, ovšem neúspěšně.
- Jane Fraserová ze Citigroup obdržela odměnu v přepočtu asi dvě miliardy korun. Loni se tak umístila z 27 ředitelek zahrnutých do průzkumu co do výše odměny na prvním místě a stala se nejlépe placenou ženou v historii průzkumu.
Tady asi překvapí, že ženy CEO v průměru berou více než muži. Totiž mediánová odměna pro ženské CEO loni klesla o 2,6 procenta na 18,1 milionu dolarů [cca 377 mil. Kč] ve srovnání s růstem o 6,4 procenta pro jejich mužské protějšky, kde tento ukazatel dosáhl 17,7 miliardy dolarů [cca 368,5 mld. Kč].
- Charles Scharf, ředitel Wells Fargo, obdržel příjem ve výši necelých dvou miliard korun. A to za to, že se mu podařilo banku vyvést ze skandálu s falešnými bankovními účty.
Ani zbytek pelotonu si nevedl zle
- Mark Zuckerberg z Meta Platforms získal 25,1 milionu dolarů [522,5 mil. Kč]. Téměř celá tato částka představovala náklady společnosti na zajištění bezpečnosti pro něj a jeho rodinu a náklady na využívání podnikového letadla.
- Jensen Huang z čipové americké firmy Nvidia, ředitel světově nejvýše oceněné veřejně obchodované společnosti, obdržel odměnu 36,3 milionu dolarů [cca 756 mil. Kč].
Nvidia se obchoduje za 40násobek jejího zisku. Přidá ještě víc?
- Warren Buffet, ředitel konsorcia Berkshire Hathaway, loni obdržel odměnu něco málo v přepočtu přes osm milionů korun. Což je o čtyři procenta méně než v roce předchozím.
Oproti ostatním Buffettovi ale může být jedno, že obdržel nízkou odměnu. Na konci roku odešel do penze. Přičemž firma, kterou vybudoval, sedí na částce v přepočtu šest bilionů korun v akciích a osm bilionů korun v hotovosti a krátkodobých amerických státních dluhopisech. Celková hodnota „jeho konglomerátu“ je asi 25 bilionů korun. Což je asi desetkrát víc, než jsou letošní výdaje českého státního rozpočtu i s jeho deficitem.
Michal Achremenko
—
Pozn. red. FinTag: Podle statistik v České republice 1 procento nejbohatších lidí ovládá 36 procent z celkového majetku a 58 procent veškerého finančního majetku v zemi. Zdaleka ale nejde jen o peníze či majetek, o to, kdo co vlastní, ale například i o to, kdo a jak zestárne, jde totiž především o kvalitu života.
