MOSKVA – Mějte peníze v domácích peněžních ústavech, vzkazuje ruská duma úředníkům státní a veřejné správy napříč politickým spektrem. Předsedové všech čtyř politických klubů ve Státní dumě Ruské federace podepsali poslaneckou novelu zákona, zakazující všem poslancům i státním úředníkům mít účty a nemovitosti v zahraničí. Za porušení tohoto zákona hrozí pět let odnětí svobody a pokuta až 10 milionů rublů (cca 6,5 milionů korun). Informoval o tom ruský zpravodajský portál Lenta. Není vyloučeno, že k přesunu majetku ruských úředníků dojde i v Čechách.
Jako předkladatelé novely zákona „O boji s korupcí“, kterou dozná změn i trestní kodex Ruské federace, vystoupili zástupci všech čtyř parlamentních klubů – Vjačeslav Lysakov a Valerij Trapeznikov za Jednotné Rusko, za Spravedlivé Rusko Alexandr Ageejev, za liberály Andrej Lugovoj a komunista Oleg Denisenko.
„Není to zrovna ‚vlastenecké‘ kupovat nemovitosti v zahraničí a obohacovat cizí ekonomiku,“ uvádějí autoři projektu Lysakov a Trapeznikov. Oba tito poslanci byli zvolení sice v rámci Jednotného Ruska, ale za Všeruskou Národní frontu (VNF), kterou vytvořil Vladimír Putin. Je to takřka „přes kopírák“ Národní fronta Čechů a Slováků po roce 1945. Tito dva poslanci jsou ale přesvědčeni, že právě VNF je a bude iniciátorem podobných opatření pro boj s korupcí.
Veškerá aktiva odprodat včetně nemovitostí a účtů v zahraničí
Návrh předpokládá zákaz zahraničních aktiv pro všechny úředníky. V novele se navíc zdůrazňuje, že se nejedná jen o státní úředníky, ale i zástupce ve státních funkcích, tedy poslanci, vláda, včetně premiéra a prezidenta. Podle návrhu novely jsou stejně omezeni manželé a manželky i nedospělé děti. Jedinou výjimkou jsou zahraniční účty, které si úředníci mohou otevřít v zahraničí z důvodu léčení nebo vzdělávání.
Tento zákaz má platit od 1. ledna 2013. Na to, aby se úředníci svých zahraničních aktiv zbavili, mají dostat půl roku, tedy do 30. června 2013. Lysakov je přesvědčen, že je to dostatečný čas. „Za půl roku je se dají přesunout i hory,“ tvrdí. Všichni státní úředníci, kteří teprve nastoupí do státní služby, se musejí před tím zbavit svých zahraničních aktiv, a to také během půl roku. Ti kdo ze státní služby odjedou, nebudou mít po tři roky nárok na pořízení majetku v zahraničí.
Za neposlušnost až 5 let a 10 milionů rublů
Tresty za porušení nejsou zrovna malé. Až pět let vězení. Ani s pokutami novela zákona „netroškaří“. Minimální pokuta jsou 3 miliony korun, maximální 6.5 milionu. Úředníci, kteří se takto proviní, ale nebudou odsouzeni k nepodmínečnému trestu odnětí svobody, v případě menších prohřešků, nebudou smět být po tři roky zaměstnáni ve státních službách.
Na cestě je už další návrhu zákona. Ten se pro změnu týká majetkových přiznání, která byla doposud povinná pouze v rámci předvolební kampaně. Tresty za nedodržení této normy jsou zřetelně mírnější. Pokuta je maximálně třímilionové a tresty do výše 480 hodin veřejných prací.
Jak říkají sami předkladatelé – stoprocentní to není, úředníci se to budou pokoušet skrývat majetky prostřednictvím jiných příbuzných. Neskládají však zbraně. Zkušenost prý po roce ukáže, jak to bude vypadat, a není prý zase takový problém vnést do zákona další úpravy. „Jestliže bude podle nových referencí zřejmé, že své majetky začali schovávat, jednoduše rozšíříme okruh osob se zákazem zahraničních aktiv,“ řekl zástupce za opoziční Spravedlivé Rusko Alexandr Agejev.
Jeden zákon nabízí terapii, druhý chirurgii. V září by měly projít prvním čtením
V ruské Státní dumě jsou tak v tuto chvíli dva zákony – jeden tvrdší a druhý měkčí. „Dá se říct, že my jsme zvolili terapii, zatímco kolegové chirurgii,“ říká s úsměvem jeden z předkladatelů měkčí normy, místopředseda Státní dumy za Jednotné Rusko, Sergej Železňak.
Nyní záleží na tom, zda tyto normy podepíše prezident Vladimír Putin, s nímž zákonodárci tyto projekty údajně nekonzultovali. Nicméně, vzhledem k tomu, že na jednání G20 musí Rusko předložit zprávu o účinném boji s korupcí, podobný zákon bude jistě skvělou ozdobou. Je to dost pádný argument, aby i tu tvrdou normu byl ochoten Vladimír Putin podepsat.
Jde o skutečný boj s korupcí, nebo „Potěmkinovy vesnice“ pro G20?
Na druhou stranu, uvádí Lenta, se může stát, že novely „zatuhnou“ ve státní dumě a zůstanou nějakou dobu ve stejné „rozpracované“ podobě, v jaké budou prezentované na G20. Zkušenosti však říkají, že zákonodárci, zejména za Jednotné Rusko, by takový krok sotva podnikli, kdyby si podporou prezidenta nebyli jisti. Dodejme, že v RF má prezident jiné pravomoci, než na které jsme zvyklí v Česku. Jestliže prezident zákon nepodepíše, musí ho po prezidentském vetu schválit 2/3 dolní a 2/3 Rady federace – horní komory parlamentu. V opačném případě zákon „není“. Vzhledem k tomu, že má tento návrh podporu napříč spektrem, je nejvýš pravděpodobné, že s výhradami se u prezidenta spíše nepočítá. Hlava státu však může požadovat provedení dílčích změn. V ČR musí prezident zákon podepsat nebo vetovat jako celek. „Ber, nebo nech být.“ Nemůže vetovat jen některé body.
Vzhledem k tomu, že má v České republice řada ruských úředníků svá aktiva, dojde i v českých zemích k určitým přesunům nemovitostí a finančních toků. Zda bude Česká republika ochotna spolupracovat s ruskými vyšetřovacími orgány, je ale ve hvězdách. Boj s korupcí v Česku se zatím nijak příliš nedaří. Ví se, například, že nemovitost v ČR má například zmocněnec pro lidská práva Alexandr Muzykantskij, ale těch úředníků je rozhodně více. Jde spíše o to, s kým budou chtít české orgány činné v trestním řízení spolupracovat. S Kremlem, který nemá česká vrchnost v oblibě, nebo s těmi, kdo poruší zcela demokraticky schválený zákon?
Sdílet