DAMAŠEK – Národní koalice syrských revolučních a opozičních sil (NKSROS) podrobila v sobotu tvrdé kritice rozhodnutí Ruska, nepřistoupit ke skupině „Přátelé Sýrie“. Na druhou stranu, Rusko obviňuje VS OSN z jednostranných kroků, které eskalují napětí nejen v Sýrii, ale i v celém Blízkovýchodním regionu.

Vlajka Sýrie«Tím, že se Rusko distancuje od skupiny „přátelé Sýrie“, jejímiž členy se stalo více než 100 států, se Rusko samo izoluje od mezinárodního společenství a nepodporuje hodnoty svobody, spravedlnosti, rovnosti a základních lidských práv,» stojí v prohlášení (NKSROS). «Sám fakt, že Rusko nepodporuje přání Syřanů dosáhnout svobody a demokracie znovu potvrzuje, že ruské úřady nedrží krok s dějinami,» tvrdí (NKSROS).

Podle Syrské opozice Rusko nechápe «arabské jaro»

Podle názoru syrské opozice se Rusko „na celou záležitost dívá z úzce vojenského hlediska a nechápe hluboké historické změny vyvolané «arabským jarem».

Připomeňme zároveň, že už 13. dubna Ministerstvo zahraničních věcí RF na svých stránkách tvrdě kritizovalo nový projekt rezoluce OSN vůči Sýrii a prohlásilo, že ho nepodpoří.

Návrh rezoluce je jednostranný a napětí jen zvyšuje, kontruje Moskva

«V Moskvě vyvolává mimořádné znepokojení perspektiva nové eskalace a konfrontace klem syrské otázky v OSN. Řada států připravila návrh rezoluce Valného shromáždění OSN vůči Sýrii a v nejbližší době se VS o něm hlasovat,“ uvádí se ve zprávě na stránkách ruského ministerstva zahraničí.

«Tento dokument, stejně jako dvě předchozí rezoluce VS OSN jsou výrazně jednostranně zaměřené. Celý objem odpovědnosti za tragické události v Sýrii nese podle dokumentu vláda této země. A to i přes očividná fakta, potvrzená mimo jiné renomovanými mezinárodními organizacemi, o protiprávních, včetně teroristických akcích opozičních ozbrojených složek,» uvádí zpráva ruského zamini.

«Ruská federace tento návrh rezoluce nepodpoří a bude hlasovat proti němu,» zdůrazňuje ministerstvo zahraničí.

Je Rusko opravdu tak zpátečnické, nebo si zachovává zdravý rozum?

Podíváme-li se podrobněji na důsledky «arabského jara» v zemích, které zasáhlo, dostaneme značně tristní obraz. Poničené země, které mívaly stabilní sociální, zdravotnický a sociální systém jsou nyní uvržené v chaos a ze zpráv, které se nerekrutují z tendenčních západních a prozápadních médií se dozvídáme, že je situace v těchto zemích značně nestabilní a ze «statečných revolucionářů» se nezřídka stávají ozbrojené hordy, které si prostě vezmou, co chtějí.

Ať tam panoval řád jakýkoliv, třeba i diktátorský, byl to jejich řád a Západem importovaná «revoluce» má jenom jeden cíl – ovládnout ropu a suroviny, které ty zemně využívaly pro sebe a pro svůj rozkvět.

Arabské jaro, nebo ničivý blizárd?

Je s podivem, že přátelství s Muhammarem Kaddáfím skončilo v okamžiku, kdy končily ropné smlouvy s Francií, Anglií a dalšími západními zeměmi a s lukrativnější nabídkou přišla Čína. Ze dne na den se z Kaddáfího stal nesnesitelný diktátor, kterého bylo třeba brutálně, přímo ukázkově zničit. Stejně, jako Saddáma Husajna. Ostatně, dnes už i opoziční irácká inteligence říká, že «americký jarní vánek dorazil so Iráku v podobě mrazivého blizárdu».

Na stránkách amerického State Department, lze najít také zajímavé věci. Třeba fakt, že nyní Američané považují za «extrémně nebezpečné místo» pro diplomaty nejen Afghánistán, jak tomu bylo před válkou v Iráku. Nyní tam přibyl právě Irák, k tomu Jemen, Libye a Pákistán, nyní i Sýrie, rizikovější jsou také Tunis a částečně dokonce Egypt. Skutečně «jarní» obrázek, když uvážíme, v kolika konfliktech měli prsty právě Američané.

Zničené země jako «úvodník» k útoku na Írán?

Podívejme se, kdo je na řadě nyní. Ne, podle toho, kdo je jaký diktátor, ale kolik má ropy a dalšího bohatství. A odpověď je zřejmá – je to Írán. Proto je to tak prezentovaná osa zla.

Prostý pohled na mapu ale ukáže i jiný obrázek. Bylo třeba „napravit“ problémové země ne spojnici od Středozemního moře k Íránu a zajistit si také volný vojenský prostor kolem východní části Středozemního moře. Postupně dochází k izolaci Íránu, jehož případní zastánci proti Alianci na západní straně už nejsou, nebo se k němu prostě nedostanou. Irák – zničen, Libye zničena, Egypt – pacifikován a Turecko je dokonce přívažkem NATO. Proto je Sýrie tak důležitá pro «vlaštovky» arabského jara. Ovládá důležitou část břehu Středozemního moře. Bude to nezbytná tečka pro západní izolaci Íránu. Pak bude možné v klidu udeřit a přisvojit si ložiska země, která západní magnáty a jim podřízené politiky nenechávají spát. Proto je pro ně Rusko tak nepříjemné se svým odmítáním syrského «jara». I když, problém zůstává na Východě, což je nejspíš velmi pravděpodobný důvod, proč ještě nebyl Írán humanitárně bombardován.

Bobřík mlčení Ruské federace skončil?

Severní hranici Íránu tvoří Kaspické moře a neutrální Turkmenistán, nad kterým je velmi proruský Kazachstán. Obě tyto země jsou ovšem napojené na Rusko. Kdyby Rusko souhlasilo se «Syrským jarem» znamenalo by to, že nezasáhne, tak jako v případě Egypta, Libye či Iráku. Rusko má ale už té rozpínavosti zřejmě dost, a tak dalo jasně najevo, že tudy už ne. A je to vcelku pochopitelné, vzhledem k tomu, jak postupně stále blíž kolem něj krouží jeho sousedé například na Severu. Lze proto logicky předpokládat, že v případě hlasování Rady bezpečnosti OSN o případném úderu na Sýrii, zazní veto nejen od Číny, ale také od Ruska.

Jak už ale historie ukázala, NATO si moc těžkou hlavu s rozhodnutími RB OSN nedělá. Vzhledem k tomu, že jsou důležitá nerostná ložiska na jihu Íránu, může se scénář vyvinout stejně, jako tomu bylo s Kuvajtem v Iráku nebo s Kosovem v Jugoslávii. Začne «jarní» humanitární bombardování Íránského jihozápadu, který se stane «novým svobodným a hlavně demokratickým státem», zatímco chudší východ země bude laskavě přece jen přenechán Íránu. Proč? Opět stačí pohled na mapu. Lze jen obtížně předvídat, jak se zachovají východní sousedé – Afghánistán a Pákistán, který navíc vlastní jadernou zbraň. Tento scénář ovšem připadá v úvahu jen v případě, že Rusko bude mlčet. Podle Sýrie se ale zdá, že Rusko už svůj příděl bobříků mlčení vyčerpalo.

Přezbrojování JE důvod k válce

Přesto, že Rusko je ochotno přijmout vnímání rizika, že Írán buduje jaderný vojenský program, varovně zvedá prst a připomíná, že v Iráku se žádné údajné zbraně hromadného ničení nikdy nenašly. Je tedy očividné, že důvod útoku na Irák byl zcela jiný. Navíc se může stát, že nenasytnost Západu vžene Rusko do spojenectví s Íránem. A bylo by to pochopitelné, protože v případě dobytí Íránu by se Západ opět posunul o značný krok blíž k hranicím Ruska a obsadil by i část pobřeží Kaspického moře. A to už se Ruska dotýká zcela bezprostředně, protože tam má své vlastní zájmy.

Není od věci si také uvědomit důležitost vypotřebování staršího vojenského materiálu, který se kupodivu dostává zásadně do rukou «jarních revolucionářů». Co také s ním, když jsou ho přece plné vojenské sklady a jeho nevojenská likvidace je finančně velmi náročná? Navíc je třeba vytvořit potřebu přezbrojování, protože jinak peníze od státu pro soukromé zbrojní společnosti nebudou. A přezbrojování bylo vždy dobrým důvodem k válce. Copak někoho zajímá, že při likvidaci vojenských zásob ve válkách, umírají lidé?

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat