NATO zahájilo 2. listopadu největší cvičení «Sil rychlé reakce» s úžasným názvem Steadfast Jazz – Neochvějný jazz, a kde jinde, než u hranic Ruska. Vojenských manévrů se zúčastní také Finsko a Ukrajina. Podle «legendy» manévrů, jakási «neznámá» nečlenská země NATO uchvátila část Estonska, které se chce zmocnit. Čím může skončit tato provokace?

Jazzové logoNejedná se zřejmě o nic jiného, než o demonstraci síly u hranic Ruska, k čemuž získalo NATO souhlas také od Ukrajiny. Snaha ukázat Rusku, že ho NATO obklopuje, a že může zaútočit, je velmi krátkozraké a nevyvolá nic jiného, než opět studenou válku. Tato provokace je očividnou reakcí i na situaci, kdy Američané dostali v Sýrii „po paštéce“.

S raketovými systémy S-400 opravdu není legrace

Zároveň je tu zjevná snaha otestovat, co se stane, když překročí teritoriální prostor Ruska. Toho by se ale měly všechny zúčastněné země vyvarovat. Nejen, že je Rusko připravené podstatně lépe, než dříve, a to včetně letectva a raketových systémů S-400. Tyto «hrátky» nesou velmi nelibě i ti Rusové, kteří jsou jinak vcelku prozápadně naladěni. Nemají totiž geneticky rádi, když někdo začne dávat najevo mocenské choutky vůči jejich území. A že v posledních letech náznaků na rozcupování Ruska na kousky přibývá.

Dodejme, jen na okraj, že Rusko ve své novodobé historii nikoho nenapadalo. Dokonce v případě konfliktu s Gruzií musela Evropská komise unyle konstatovat, že válku skutečně rozpoutal Saakašvili. Řeči o tom, že odpověď Ruska byla neadekvátní, už byly jen «flastříkem» pro západní média. Do této země, a to je historicky doložené, nemá zkrátka co kdo strkat svůj cizí nos.

Ukrajina právě pohřbila Celní Unii s Ruskem. Je vydána na milost a nemilost vůdců EU.

«Naši partneři – Finsko a Ukrajina – se také zúčastní těchto cvičení», zdůraznil generální tajemník NATO Anders Fog Rasmussen. Podle jeho slov to umožní oběma zemím, aby se zúčastnily rotace jednotek v systému «Sil rychlé reakce NATO», v roce 2014.

I to je pochopitelné. Ukrajina nejen, že sousedí s Ruskem, nejen, že také historicky k němu patřila po dobu 350 let, což samozřejmě daleko přesahuje sovětskou historii, ale především, stále pošilhává po možnosti zachovat Celní unii s Ruskem. To by ji ovšem umožnilo jistou nezávislost na EU, pokud jde o odbytiště a levnější energetické zdroje. No a takovou nezávislost si EU nepřeje a NATO ji v tom pomůže. A aby v tom Američané zase «nelítali» sami, naplánovala se akce, při níž se Ukrajincům dmou prsa pýchou – jak jsou důležití.

Celní unie s Ruskem je v tom okamžiku ovšem definitivně pohřbena a Ukrajina odkázaná na západní blahovůli, či spíše zvůli. Něco z toho už známe v Česku na vlastní kůži. Likvidace národní výroby, dotace, které tu likvidaci platí, dovoz šuntů, které by si na Západě nikdo nekoupil, a další «dobrodiní».

Rusko nemá zájem o pobaltské republiky. Dnes už ne.

Hlavním cílem je ovšem naštvat Rusko. To by ale nesměl stát v čele ruské diplomacie Sergej Lavrov a v čele státu Vladimír Putin. Vzhledem k současnému stavu ruských vojsk, zejména pokud jde o technické vybavení, je ruská špička v klidu.

Pobaltské republiky (Litva, Lotyšsko a Estonsko) vřískají, že se Rusko aktivizuje v Pobaltí. «Za posledních 5 let Rusko posílilo své pozice v Pobaltí», žaluje jako malé děcko lotyšský ministr obrany Artis Pabriks. «Toto cvičení je pro nás velmi důležité, protože tyto jednotky (NRF) jsou první, když jde o obranu našeho území», dodává. Odborníci znalí vojenského umění se ovšem mohou těmto slovům z duše pousmát.

Rusko se na pobaltské republiky opravdu nechystá, ale čistě hypoteticky…kdyby, tak by takové cvičení bylo milým Estoncům opravdu houby platné.  Stačí si připomenout, že při ochraně vzdušného prostoru pobaltských republik vznikl kuriózní problém. Než se stíhač Fantom dostal na potřebnou manévrovací výšku, byl už mimo území kterékoli z těchto «obřích» republik. Ani společná ochrana vzdušného prostoru nevykazovala o moc lepší výsledky. A odborníci mi nejspíš dají za pravdu, že při dnešní vybavenosti Ruska vojenskou technikou, by pobaltské udatné jednotky rychlého nasazení možná stihly kýchnout, ale odpověď «pozdrav Pánbů», by už nejspíš neslyšely.

Rusko neutočí, jen chrání své hranice

To hlavní, na co by se ale měla veřejnost zaměřit, je skutečnost, že Rusko si pouze chrání své vlastní hranice před podobnými aférami jako je tato, ale nemá ani náznak důvodu mít zájem o Pobaltí. Pověstných «svrabu a neštovic» má i svých vlastních, dostatek.

To spíš pobaltské republiky mají na Rusko pifku, a dávají to patřičně najevo. Jde o to, že plynovod Nord Stream je míjí a Rusko jim ukázalo svůj dlouhatánský plynový nos, protože nedostanou ani cent za tranzit, na který si dělaly zuby. Jistě, mají možnost vynechat Rusko a koupit si norský plyn. Ten je ovšem poněkud dražší a pobaltská ekonomika bohatostí zrovna neoplývá ani u jedné z těchto zemí.

Co, a hlavně komu, bude tentokrát hrát Neochvějný jazz?

Podle údajů NATO se manévrů zúčastní celkem 7 tisíc vojáků, včetně elitních jednotek zvláštního nasazení. Mimoto budou nasazeny tanky, letectvo a bojové lodě, jak informuje tisková agentura ITAR-TASS. Dodává, že půjde asi o 40 letadel a vrtulníků, včetně F-16, SU-22, Mi-8. Do námořní fáze bylo povoláno 15 bojových útvarů, včetně dvou ponorek, křižníků a fregat – minolovek. pozemní cvičení absolvují chemické, biologické, radiologické, jaderné (CBRN) prapory.

Síly rychlé reakce NATO spadají pod velení Aliance pro operativní reakci na vojenské krize. Přiznám se, že mě nenapadá, která ze zemí NATO by se ocitla ve vojenské krizi, zato vyvolávat vojenské krize dokáže Aliance mistrovsky. Americké zbrojovky chrlí hodně zbraní, které je třeba někam prodat, nebo v nejhorším, někde použít. Tak se válčí – Irák, Libye, Sýrie – a všude to kupodivu páchne ropou. Alianci, zda se, začíná svědčit i spolupráce s různými útvary Al Kaidy, jak ukázaly průzkumy v Libyi a v Sýrii. Proč ne, také používají zbraně «svobodného demokratického světa».

Rusko si nenechá vnutit americkou variantu PRO

Dalším důvodem pro uspořádání zastrašovacích manévrů je americký systém protiraketové obrany (PRO), který je zaměřen vysloveně proti Rusku (vzpomeňme si na radar v Česku, který měl údajně vyhlížet rakety z Íránu). Ministr obrany Ruska Sergej Šojgu, po zasedání s NATO o protiraketové obraně v Bruselu konstatoval, že jednání se nedaří. «Ruská strana neustále trvá na vzájemně výhodné spolupráci v oblasti PRO, na spolupráci, která napomáhá zvýšení bezpečnosti každé zúčastněné země. Nicméně před tím, než zahájíme jakékoli protiraketové projekty, potřebujeme pevné a spolehlivé právní záruky, že americký systém PRO nebude zneužit proti ruským silám jaderné prevence (zadržování)», konstatoval Šojgu.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc prohlásil, že Moskva je připravená ke kompromisům, ale považuje za nepřijatelné konstatování USA, že ve stávajícím schématu není zapotřebí změn. „Jsme připraveni ke konstruktivnímu dialogu, ale právě, že ke konstruktivnímu», prohlásil šéf ruské diplomacie. «Jsme otevřeni pro hledání kompromisu, ale nebudeme dělat, že nás mohou uspokojit nějaké řeči o tom, že v americkém schématu není třeba nic měnit, a že to není proti Rusku», dodal Lavrov. A slova tohoto super diplomata by už ze syrské zkušenosti mělo brát NATO vážně.

Cvičení má legendu: neznámá země chce uchvátit kus estonského území. Kdopak to asi může být?

Zajímavá je i «legenda» k tomuto cvičení. «Jakási neznámá» země, která není členem NATO, si začala dělat územní nároky na pobaltskou republiku, konkrétně Estonsko, a obsazuje část jeho území. Severoatlantická aliance rozhodne o spuštění mechanizmu kolektivní obrany a posílá na konfliktní území jednotky Sil rychlé reakce (NATO Response Force – NRF).

I slepý musí vidět, že podobné aktivity JSOU proti Rusku. Harašení zbraní už dnes ale Ruskou federaci sotva vyděsí. Jediné, čeho mohou Američané dosáhnout, je obdoba kubánské krize. Nelze zapomínat, že dolet ruských střel dnes hravě překonává vzdálenosti, na které už nyní USA nedosáhnou. A nedaleko ruských hranic je také rušno – Čína si také nenechá líbit «volný» pohyb cizích plavidel a letounů ve svém výsostném prostoru, takže i zde může překročení dopadnout velmi tristně. A z vojenských ruských kruhů zaznívá, že by si mělo NATO uvědomit, že ruská hranice je a bude nedotknutelná. Takže už nezbývá, než čekat, zda naše servilní média budou opět informovat o nešťastných jednotkách Sil rychlé reakce NATO, které se dostaly pod palbu ruských agresorů, když pouze náhodně a omylem překročily hranice jeho výsostného území ve vzduchu, na vodě či ne zemi. A už se opravdu lze opět těšit na komentáře pana Schwarzenberga či senátora Štětiny o tom, že Rusko hnusně porušuje lidská práva vojáků NATO, kteří překročili jeho hranice když kolem ruského území stříleli „jak u Verdunu“.

Sdílet

1 Comment for this entry

  • Jan Nermuť napsal:

    Drazí přátelé.
    V posledních dnech trpím silnými bolestmi hlavy a občas mi vypadává rozum. Je třeba doplnit pár slov k těmto větám. (Možná tam budou i zcela jasné bláboly, promiňte.)

    Podívejme se na to duchovně.
    Jazz je zlo.
    Vlastně je to vojenská obrana Jazzového festivalu. (Takže je Jazz mnohem větší zlo než celé NATO.)

    A ještě jeden bod Ruské politiky. Rusko je povinno chránit všechny své občany, včetně věřících Pravoslavné církve. A nakonec i Křesťanů.

    (Spomeňme na rok 1968. Krádež pravoslavných chrámů na Slovensku opravňovala SSSR k vojenské akci.)

    Stačí jen jedna vražda Křesťana v Estonsku a Ruská armáda bude povinna zasáhnout.

    Každý vůdce je nucen stát před volbou, má pro jeden život riskovat život mnoha jiným. Civilizovaná země může volit jen jedním způsobem.

    Kdyby nebylo Rusko a ČÍna ochotny nás chránit před Německem, už bysme byli dávno zničeni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..