S nádorem mozku, gliomem, žijí někteří pacienti i 15 let, ale jen pokud jde o nízkostupňový gliom. U vysokostupňových gliomů a glioblastomu není prognóza dobrá. Ani ne čtvrtina pacientů s těmito nádory přežívá dva roky od diagnózy.
Nízkostupňové gliomy diagnostikují lékaři nejčastěji u pacientů ve věku 20 až 45 let. Tyto zhoubné nádory na mozku rostou pomalu a pacient o svém onemocnění nemá tušení i několik let, protože jeho příznaky nejsou nijak výrazné. Nicméně i tak jde o velmi vážné onemocnění. Pacienti s tímto typem nádoru žijí od stanovení diagnózy i více než 15 let, ne ale všichni. Bez léčby nízkostupňové nádory přecházejí do agresivnějšího stadia.
„Nízkostupňový gliom je onemocnění, které pacienta zpravidla neohrožuje bezprostředně na životě, ale může po mnoho let zásadně ovlivňovat jeho každodenní fungování,“ říká prof. Aleksi Šedo, ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
Upozorňuje, že u nádorů mozku navíc nerozhoduje jenom rychlost růstu, ale také jejich umístění: „Takže i zdánlivě méně agresivní nádor může mít velmi závažné důsledky. Právě proto jde o diagnózu mimořádně náročnou diagnosticky i terapeuticky.“
Jako velmi vážnou onkologickou diagnózu hodnotí lékaři vysokostupňové gliomy, stupně 3, 4 a glioblastom, které velmi rychle rostou. Tyto nádory se častěji objevují u starších ročníků, více u lidí ve věku 45 až 70 let. Bohužel úspěšnost léčby je vzhledem k jejich agresivitě a rychlému růstu velmi nízká. Méně než čtvrtina pacientů s tímto onemocněním přežívá dva roky od stanovení diagnózy.
Pacienti s nádorem mozku žijí i 15 let
Některý z primárních nádorů mozku lékaři potvrdí v ČR 800 až 900 pacientům ročně. Jde o nádory vzniklé přímo v mozku, nikoli metastázy jiných onkologických onemocnění. Zhruba desítky z primárních nádorů mozku připadá na zmíněné nízkostupňové gliomy [LGG, low grade gliom, pozn. red.], jež častěji postihují mladé dospělé v produktivním věku.
Pražská VŠCHT zahájí výzkum léku na agresivní nádor v mozku u dětí
Další zhruba 350 případů ročně představují obávané glioblastomy, nejagresivnější typ nádoru mozku s velmi špatnou prognózou pro pacienta. Nádory mozku pak podle prof. Šeda obecně spadají do skupiny vzácných nádorů. Ty tvoří asi čtvrtinu onkologických diagnóz. Tyto nádory se ale podílejí téměř na polovině všech úmrtní na rakovinu. Celosvětově se počet pacientů s nádory mozku za posledních 30 let až zdvojnásobil.
Co upozorní na zhoubné onemocnění mozku
První příznaky možného gliomu jsou podle odborníků velmi obecné. Proto je pacienti často dlouho přecházejí. Patří k nim únava, stres a přepracovanost. Což dneska pociťuje většina pracujících lidí. K už ne tak obecným příznakům přítomného gliomu patří často epileptický záchvat. Dále neobvyklé bolesti hlavy, poruchy zraku, řeči a paměti a náhlá svalová slabost na jedné straně těla, ale také například změny osobnosti. A jak zmínil v úvodu profesor Aleksi Šedo, prognózu pacienta stejně jako samotné příznaky ovlivňuje umístnění nádoru v mozku. Například nádor v oblasti řečových center se projevuje jinak než nádor postihující motoriku nebo zrak.
„Jedním z největších problémů nízkostupňových gliomů je právě jejich tichý začátek. Pacient nepociťuje výrazné obtíže – a přesto může být nádor v jeho mozku přítomen již roky. Proto je tak důležité nepodceňovat ani zdánlivě banální neurologické příznaky a vyhledat odborné vyšetření,“ upozorňuje prof. Šedo.
Nabízí i odpověď na pacienty často kladenou otázku. A sice, co způsobuje nádory mozku. Podle prof. Šeda je jediným vědecky potvrzeným vnějším rizikovým faktorem ionizující záření. Například z radioterapie hlavy provedené v minulosti. Pro agresivní nádory je rizikovým faktorem věk. Ve veřejném prostoru někdy zmiňovaný názor, že za nádory mozku mohou mobilní telefony, je zatím nepodložený. Tedy jejich vliv na vznik nádoru mozku věda opakovaně neprokázala. Naprostá většina gliomů a glioblastomu tak vzniká bez jasné příčiny a bez prokázané rodinné anamnézy.
Léčba gliomů a glioblastomu
Stejně jako u jiných zhoubných onemocnění je základem léčby chirurgické odstranění nádoru, které volí lékařský tým u většiny pacientů. Další léčebný plán určuje typ a stupeň onemocnění a celková prognóza a rizikovost každého jednoho pacienta. U nízkostupňových gliomů lékaři po operaci pacienta v nízkém riziku nejprve sledují a další léčbu nastavují podle pooperačního vývoje. Problém tady je, že nemoc postupně zasahuje do každodenního života. Většinu těchto pacientů trápí epileptické záchvaty. S postupem nemoci u nich přibývají také poruchy paměti, soustředění a únava.
U vysokostupňových gliomů volí lékaři radikální metody léčby. Hned po operaci podstupují pacienti ozařování a chemoterapii. Nově jsou v Česku dostupné také takzvané elektropole TTF – zařízení, které narušuje dělení nádorových buněk pomocí elektrického pole. Tato terapie je dostupná ve specializovaných centrech v Praze, Brně a Olomouci.
„U nádorů mozku často nerozhodují jen měsíce přežití, ale roky kvalitního života. A právě včasné rozpoznání příznaků a správně načasovaná moderní a dostupná léčba mohou pacientovi tyto roky zachovat,“ shrnuje přístup k léčbě nádorů mozku prof. Šedo.
–RED–
