Za hrazené zdravotní služby mají pojišťovny v roce 2027 zaplatit už přes 600 miliard korun. I tak ale bude složité najít dohodu, aby se nepropadly do vyšších deficitů, to hlavně kvůli růstu platů.
Ty si už totiž nyní vyžadují tři čtvrtiny rozpočtů pojišťoven. Stejně jako minulá vláda, kdy měl na starosti resort zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09], se i ta současná, kdy vede ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO], zavazuje, že nastaví hospodaření veřejného zdravotnictví tak, aby se nedostalo do červených čísel.
„Klíčovým požadavkem je zákaz deficitního plánování úhrad, který by měl být také součástí navrhované legislativy,“ uvedl jako jednu z chystaných změn pro dohodovací řízení na sněmovním Výboru pro zdravotnictví [13.5.] náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.
Obdobně, i když ne přímo do zákona, si zákaz nastavování deficitních úhrad, stanovila i předchozí vláda, ale neúspěšně. Avšak její úhradové vyhlášky každoročně počítaly automaticky se schodkem.
Legislativní změny v dohodovacím řízení
Z dalších chystaných změn v procesu dohodování o cenách za hrazené zdravotní výkony jmenoval náměstek Švec motivaci poskytovatelů péče k tomu, aby se na růstu cen dohodly na delší dobu než jenom na jeden rok. Dále chce ministerstvo zdravotnictví v dohodovacím řízení upřednostňovat ty poskytovatele péče, kteří vykáží kvalitnější a bezpečnější výsledky práce. K čemuž mu poslouží data Národního zdravotnického informačního portálu [NZIP]. Anebo chce posílit v úhradách ty segmenty péče, které jsou, a i nadále budou stále více poptávané. Typicky následnou a dlouhodobou péči.
„Chceme, abychom to dohodovací řízení dali jako naprostou prioritu. A aby role ministerstva zdravotnictví byla předřazena oproti současnému stavu. To je asi ta nejzásadnější změna,“ upozornil na další plánovanou změnu v dohodovacím řízení ministr Adam Vojtěch.
Senát vetoval nižší odvody OSVČ. Převod miliard z VZP ČR přijal
Podle něj nyní ministerstvo zdravotnictví jednání mezi plátci [zdravotními pojišťovnami] a poskytovateli péče o cenách na následující rok pouze sleduje a následně na podzim vydá úhradovou vyhlášku. Vojtěch proto chce posílit postavení ministerstva v dohodovacím řízení, aby do něj mohl více vstupovat a ovlivňovat nastavení a směřování úhrad s ohledem na potřeby systému, ale i politická prohlášení.
„Ministerstvo zdravotnictví má být aktivnější v tom dohodovacím řízení, má ho svolávat a být součástí těch jednání a promítat tam své politické priority. Ale nikoli pak v rámci úhradové vyhlášky si dělat co chce bez zohlednění dopadů do systému,“ vysvětlil, kam míří návrhy na změny u dohodovacího řízení, Vojtěch.
Pilotování dohodovacího řízení
Nově nastavené parametry dohodovacího řízení už nyní podle Švece ministerstvo testuje v pilotu dohodovacího řízení.
„A je nutné předem vyzkoušet a ověřit parametry nového procesu, proto jsme spustili pilot dohodovacího řízení,“ uvedl na jednání Výboru.
Vojtěch: Na převodu nemocenského pod zdravotní pojišťovny už se pracuje
Na pilotu podle něj pracují tři skupiny. Z nich jedna má na starosti úhrady za péči, další skupina řeší síť poskytovatelů zdravotních služeb a třetí se zabývá plánovaním personálních kapacit. Od změn si ministerstvo slibuje větší motivaci k uzavírání víceletých úhradových dohod, lepší výsledky práce ve zdravotnických zařízení. A získání přehledu o fungování sítě zdravotních služeb.
Růst platů jako součást dohodovacího řízení
Nové parametry dohodovacího řízení by mohly být podle náměstka Švece schváleny v druhé polovině příštího roku. Nicméně, jak říká, díky pilotu a zapojení do něj některých poskytovatelů, už se některé změny propíší do letošních jednání. A určitě pak do těch v roce 2027.
Nikoli nekritičtí jsou k plánům ministra zdravotnictví a jeho týmu na vyrovnané hospodaření zdravotních pojišťoven a změnám v dohodovacím řízení opoziční poslanci. Místopředseda Výboru Tom Philipp [KDU-ČSL] například upozornil na růst výdajů na úhrady moderních léčebných metod. Oproti tomu bývalý ministr zdravotnický Vlastimil Válek upozornil na problém rychle rostoucích výdajů na platy ve zdravotnictví. Ty podle něj za posledních 15 let poskočily z 50 na 75 procent výdajů veřejného zdravotního pojištění. A očekává se, že i nadále rychle porostou.
„Všechno ostatní je nezajímavé,“ uvedl s tím, že například na Slovensku jsou to právě personální náklady, které dostávají tamní zdravotnictví do vážných potíží. Na výdajích se tam podílí už i z 85 procent.
Zdravotníci a lidé v sociálních službách dostanou přidáno až 6 %
„Ty personální náklady dále porostou, tomu se nedá zabránit. Ten tlak tady bude,“ shrnul s tím, že to byl v minulosti právě růst platů, který dostával systém do červených čísel.
A nyní, jak rovněž upozornil, se řeší i platy v sociálně zdravotní péči. Tam jsou stále hodně podfinancované.
I tady nabízí ministr Vojtěch určité řešení. Tím je dostat jednání o růstu platů do dohodovacího řízení. Za stávající situace se totiž o platech na další rok jedná s odbory na konci roku, kdy už je úhradová vyhláška hotová a vydaná ve sbírce zákonů.
„My se chceme bavit s odbory o tom, že bychom chtěli jednání o odměňování předřadit. A aby byla součástí dohodovacího řízení,“ uvedl na Výboru ministr Vojtěch.
Veronika Táchová
