Mamografická pracoviště vyšetří od července letošního roku ženy ve věku 45 a více let ve dvouletém intervalu takzvaně na pojišťovnu i bez žádanky. Tu nyní vystavuje jejich praktický lékař nebo gynekolog.
O tomto byrokratickém odbřemenění s platností od 1. července 2026, na které odborníci i samotné pacientky upozorňují roky, informuje Všeobecná zdravotní pojišťovna [VZP ČR]
„Jedná se o rozvolnění pravidel, které ženám výrazně usnadní cestu na vyšetření. Ze série nezbytných kroků na cestě za screeningem odpadne jedna překážka, jedna další návštěva lékaře, který žádanku ženám vystavuje,“ potvrzuje novinku ředitel VZP ČR Ivan Duškov.
Nyní ženy s nárokem na hrazenou prevenci zhoubného nádoru prsou, tedy starší 45 let, musejí nejprve ke svému ambulantnímu gynekologovi nebo praktickému lékaři pro žádanku na toto vyšetření. Poté se objednávají do některého z mamografických center na samotné vyšetření. Jde o byrokraticky složitou cestu, kdy se žena nejprve objednává k praktikovi či gynekologovi kvůli vyzvednutí žádanky a následně hledá pracoviště s volnou kapacitou na mamografické vyšetření.
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Výsledek je, že některé ženy se preventivního vyšetření prsou raději dobrovolně zříkají, než aby obíhaly a obtelefonovávaly ordinace. A ta část žen, která to nevzdá, ztratí s celou procedurou zbytečně moc času. Účast žen v programu prevence karcinomu prsu se pohybuje kolem 65 procent a zavedený je tento screening už od roku 2002.
Sen českých žen se plní, mamograf bez žádanky
Novinku zavádí VZP ČR, ale i další zdravotní pojišťovny. Umožňuje jim to propojení zdravotních IT systémů pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb. A právě díky pokrokům v zavádění jednotného datového úložiště si i mamografická pracoviště snadno ověří datum posledního provedení screeningu u každé z příchozích klientek starší 45 let, aby vyšetření standardně provedla jednou za dva roky. Jen tak ho ostatně uhradí pojišťovny. To znamená, že veškerou administraci nově vyřeší screeningové centrum až při samotné návštěvě ženy kvůli vyšetření.
„Nebude tedy docházet k tomu, že by preventivní vyšetření bylo provedeno mimo stanovenou frekvenci. V tomto případě tedy jednou za dva roky u žen nad 45 let,“ tvrdí ředitel největší tuzemské zdravotní pojišťovny Duškov.
Zrušením povinných žádanek na mamografické vyšetření to podle Duškova ale nekončí. Pojišťovna podle něj pracuje i na zavedení upozornění na blížící se termín hrazené mamografické prevence. Upozornění by se ženám objevilo v aplikaci Moje VZP. Přičemž ženy by se měly z aplikace přímo objednat do některého z pracovišť zajišťující tuto službu.
„Finálním záměrem je přímý proklik z aplikace Moje VZP do objednávkových systémů nejbližších mamografických center, aby se klientka, když jí přijde upozornění, mohla na vyšetření rovnou objednat,“ vysvětluje Duškov.
A nic se podle něj nemění už na nyní zavedené praxi, kdy lékař mamografického centra může odeslat ženu na další potřebná vyšetření. Například pokud screening vyhodnotí podezřelý nález v prsu. Výsledek vyšetření se propíše do zdravotnické dokumentace vedené u praktického lékaře nebo ambulantního gynekologa každé ošetřené pacientky.
Žádanky na mamograf jako bariéra vyšetření
Jsou to právě žádanky a pak také často dlouhé čekací doby na vyšetření v některých mamografických centrech, které české ženy od prevence karcinomu prsu zřejmě odrazují. Žádanky na tato vyšetření ve většině evropských zemích vůbec neznají.
Například v severských státech Evropy, které jsou v systému zdravotní prevence velmi vyspělé, dostávají ženy pozvánky, to elektronicky, s přesným termínem návštěvy do konkrétního centra. A tam také v daný čas většina z nich na vyšetření dorazí. Účast na tomto screeningu se tam pohybuje kolem 80 až 90 procent.
Zhoubných nádorů prsu rychle přibývá, už jich je přes 8 tisíc ročně
V Česku je to maximálně 65 procent. A to přesto, že jde o nejdéle trvající program prevence zhoubných onemocnění. Hrazená mamografická vyšetření se do českého zdravotnictví zavedla v roce 2002. Jejich velkou výhodou je nejen to, že jsou v plné úhradě zdravotních pojišťoven, ale i to, že nárok na vyšetření mají všechny ženy od 45 let bez omezení horní věkové hranice. I přesto si vyslechne diagnózu rakovina prsu každý rok v Česku kolem 8 200 žen. A kolem 1 600 žen na toto onemocnění každý rok umírá.
Rakovina prsu se dobře léčí v 1. či 2. stadiu nemoci
Podle zdravotních statistik připadá většina těchto úmrtí na rakovinu prsu diagnostikovanou ve 3. či 4. stadiu nemoci. Pokud se s léčbou začne v 1. stadiu nemoci, šance na vyléčení dosahuje více než 90 procent.
„Z dat vyplývá, že české pacientky mají dnes výrazně lepší prognózu než před deseti lety. Pětileté přežití u karcinomu prsu se zvýšilo na více než 90 procent,“ řekl nedávno na tiskové konferenci prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS].
Za nádory prsu u mladých žen mohou i hormony ve vodě i jinde
Vysokou naději na úplné vyléčení mají podle něj pacientky, to bez ohledu na věk, u nichž se na karcinom přijde v úplném počátku. Ideálně v takzvaném prekancerózním stavu. To se děje většinou u pacientek, které chodí co dva roky na mamární screening [od 45 let věku]. A dále u těch, často mladších ročníků, které na neobvyklý útvar v prsu přijdou díky pravidelnému samovyšetření. To se provádí každý měsíc po skončení menstruačního cyklu.
–VRN–
