Praha 16. června 2026 (PROTEXT) – Zatímco Polsko vyřídí příchod kvalifikovaného pracovníka z Filipín zhruba za dva měsíce a Německo od ledna 2025 přijímá žádosti o víza plně online, v Česku trvá celý proces přibližně půl roku. Mezi úřady a ambasádou stále putují papírové dokumenty, které se posílají poštou. Rychlejší jsou také na Slovensku či v Maďarsku. Kvůli tomu 15 % nejlepších kandidátů na Česko nečeká a přijímá nabídky od jiných států. Konkurencí pro Česko nejsou jen státy EU, ale také Jižní Korea, Japonsko a Spojené arabské emiráty. Chystaný program digitalizace bude reálně fungovat až od roku 2027 a neřeší největší problém, kdy v Česku pracovník nesmí nastoupit, dokud nejsou vyřízeny úplně všechny dokumenty. V ostatních zemích přitom stačí vyřídit jedno povolení a zbytek dokumentů se dořeší, až když je osoba v pracovním procesu. Ostatní země tak budou i nadále před námi a pro ty nejlepší zaměstnance nebudeme konkurenceschopní.
Půl roku čekání a papíry v obálkách na poště
Česko si jako strategickou zdrojovou zemi kvalifikované pracovní síly vybralo Filipíny a v rámci vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec je pro ně vyčleněna roční kvóta 10.300 míst[1]. Ta se nedaří naplnit a jednou z hlavních příčin je pomalý, nedigitalizovaný proces. Od výběru kandidáta po jeho nástup do české firmy uplyne zhruba šest měsíců. Velkou část lhůty přitom spolkne fyzické předávání listinných dokumentů mezi firmami, úřady a zastupitelským úřadem.
„Filipíny jsou dnes paradoxně digitalizovanější než Česko. I přesto mezi naší kanceláří a ambasádou pořád putují fyzické papíry. Celý proces tak trvá půl roku a špičkový svářeč nebo elektrikář, o kterého se pere celý svět, tak dlouho čekat nebude. Řekne: promiňte, já potřebuji vydělávat, pojedu jinam,“ říká Jana Míčková Sladká, zakladatelka společnosti GrapeCare.
Přicházíme o 15 % pracovní síly
Filipínci jsou dnes nejrychleji rostoucí komunitou cizinců v Česku. Z přibližně 600 osob v roce 2015 jejich počet vzrostl podle aktuálních údajů filipínské ambasády na více než 16 tisíc[2]. Míří především do strojírenství, na pozice svářečů, CNC operátorů a elektrikářů, dále do logistiky, stavebnictví a nově i do péče o seniory a zdravotnictví.
„Zhruba 15 % úplně nejlepších kandidátů nám během půlročního čekání odejde jinam. Nejčastěji do Německa, Litvy, Lotyšska, Polska, ale také do Jižní Koreje, Japonska a Emirátů. Jsou to přesně ti lidé, které česká ekonomika nejvíc potřebuje. Nepotřebujeme jen ruce a nohy, potřebujeme kvalifikované profesionály a ti na pomalý stát bohužel nečekají,“ upozorňuje Jana Míčková Sladká.
Filipínci zachraňují český zbrojní průmysl
Zájem firem o filipínské pracovníky přitom roste napříč všemi segmenty. Sílí poptávka v pohostinství a sociálních službách a nově dramaticky roste i ze stavebnictví. Nejvíce filipínských pracovníků stále působí ve strojírenství. Právě tady dochází ke generační výměně. Zkušení a kvalifikovaní specialisté odcházejí a na trhu je téměř není kým nahradit. Nejvíce je to cítit ve zbrojním průmyslu.
„Se zvyšující se poptávkou a zároveň probíhající generační výměnou je pro podniky stále těžší najít zkušené zaměstnance. Filipínci se osvědčili nejen díky schopnosti rychle a snadno se integrovat, ale také svou pracovitostí a spolehlivostí. Pro mnoho firem je pracovní síla z Filipín nenahraditelná, “ říká Jana Míčková Sladká z GrapeCare.
Připravovaný program na digitalizaci ztrátu nedožene
Okolní státy v posledních dvou letech nábor ze zahraničí výrazně zrychlily a zdigitalizovaly. Polsko od 1. června 2025 přijímá žádosti o pracovní povolení výhradně elektronicky a papírová podání už úřady vůbec nezpracovávají[3]. Podle zkušeností GrapeCare zvládne Polsko celý proces zhruba za dva až tři měsíce, tedy přibližně třikrát rychleji než Česko.
Německo zase spustilo 1. ledna 2025 centrální Consular Services Portal, přes který lze online žádat o 28 kategorií národních víz včetně pracovních, a to na všech 167 zastupitelských úřadech; u pilotních úřadů se doba vyřízení zkrátila z 66 na 27 dní[4]. Slovensko a Maďarsko pak podle zkušeností z praxe umožňují rychlejší nástup, protože Filipínec může začít pracovat a část dokumentů se dokončí až v zemi nástupu. V Česku se naopak čeká na vyřízení všeho, a teprve poté smí člověk nastoupit.
Česká digitalizace agend spojená s novým zákonem o pobytu cizinců a systémem ICAS startuje teprve od roku 2026 a reálné zrychlení se podle dosavadních signálů čeká nejdříve v roce 2027[5].
„Systém ICAS je krok správným směrem, ale nedělejme si iluze, že tím sousedy doženeme. Startuje s několikaletým zpožděním za Polskem i Německem a reálné zrychlení přijde nejdřív v roce 2027. To už budou ostatní zase o krok dál. A hlavně digitalizace sama o sobě nevyřeší to, že u nás pracovník nesmí nastoupit, dokud není vyřízené úplně všechno. Bez téhle změny budeme pořád poslední v řadě,“ doplňuje Jana Míčková Sladká.
- [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: mpo.gov.cz – Program kvalifikovaný zaměstnanec
- [2] ČSÚ: Statistika a my – Každý desátý obyvatel Česka je cizinec; údaj „více než 16 tisíc“ – data filipínské ambasády v Praze (červen 2026), interní informace GrapeCare.
- [3] Polsko – zákon o podmínkách zaměstnávání cizinců (Dz. U. 2025, poz. 621), účinný od 1. 6. 2025; výhradně elektronická podání přes praca.gov.pl: British Polish Chamber of Commerce – New Immigration Rules in Poland
- [4] Německo – digitalizace národních víz od 1. 1. 2025, Consular Services Portal, 167 zastupitelských úřadů, zkrácení z 66 na 27 dní: Auswärtiges Amt – Digitalisation of the national visa procedure a visahq.com – Germany rolls out fully-digital visa portal (2/2026)
- [5] Nový zákon o pobytu cizinců a systém ICAS od 2026 – přehled: Průvodce podnikáním (ČSOB) – Zaměstnávání cizinců 2026
Zdroj: GrapeCare
